Opční programy pro nové manažery už neponesou stamiliony korun
Motivační program pro představenstvo a top manažery polostátní elektrárenské společnosti ČEZ byl na květnové valné hromadě zásadním způsobem pozměněn. Možnost vydělat stovky milionů korun na akciových opcích, kterou mělo a má současné vedení společnosti, už jeho budoucí následovníci mít nebudou. Prvním „postiženým“ je posledně jmenovaný člen představenstva Zdeněk Pasák, který by nyní teoreticky na realizaci akciových opcí mohl jen prodělat.
Členové představenstva společnosti ČEZ Martin Roman, Jiří Borovec, Tomáš Pleskač, Daniel Beneš a bývalý člen představenstva Alan Svoboda by mohli realizací opcí vydělat dohromady 580 milionů korun po zdanění. Dalších deset členů managementu, kteří jsou rovněž zahrnuti do opčního programu, by mohlo společně vydělat 200 milionů korun po zdanění.
Zlaté výnosy vedení polostátní firmy byly terčem veřejné kritiky, k níž se přidali i politici. V dubnu proto dozorčí rada a představenstvo schválily změny v motivačním programu, které posléze odsouhlasila květnová valná hromada.
Burza roste, manažeři bohatnou.
Příčinou stamilionových výnosů byl závratný růst kurzu akcií ČEZ na burze. Na jaře 2004 při nástupu nového vedení v čele s Martinem Romanem stála jedna akcie 173 korun a za dva roky vzrostla její hodnota až na pětinásobek. Nyní je kurz akcií ČEZ na pražské burze 702 korun, což je stále více než čtyřnásobek hodnoty z jara 2004. Kromě managementu tak na růstu ceny vydělali i akcionáři, v absolutních číslech nejvíce profitoval stát, který vlastní 67,1 procenta akcií ČEZ.
„Za poslední dva roky se majetek akcionářů zhodnotil o 350 miliard korun. I drobní akcionáři se proto na valné hromadě opakovaně vyslovili pro takovouto formu motivace vedení firmy. Program pro ČEZ navrhla na základě standardů mezinárodních společností renomovaná právní kancelář White & Case. Neobsahuje žádné neetické postupy, občas používané jinými společnostmi, jako jsou úvěrování nákupu akcií, závazky společnosti akcie zpět odkoupit či pomoci při jejich prodeji. Každý beneficient programu ČEZ musí akcie zaplatit, sám je prodat a z případného výnosu zaplatit daň z příjmu,“ uvedl mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž.
Původní opční program byl navržen již v roce 2001, tedy tři roky před nástupem současného managementu. Letošní valná hromada ho však zásadním způsobem revidovala. V materiálu pro valnou hromadu bylo uvedeno, že úprava byla připravená „po posouzení externím poradcem, aby motivační program akciových opcí lépe odpovídal současné evropské praxi“.
Nová pravidla, která budou platit pro nově přijímané manažery, říkají, že zisk z manažerských opčních programů bude omezen na maximální stoprocentní zhodnocení. Navíc se cena opce nebude určovat na základě šestiměsíčního váženého průměru cen akcií na veřejných trzích (před nástupem manažera do funkce), ale bude jednoměsíčním průměrem. Opce navíc nový manažer bude moci uplatnit nikoli okamžitě po jejich poskytnutí, ale postupně v několika letech. První třetinu opcí nejdříve po prvním roce práce ve společnosti, druhou po dvou letech a třetí po třech. Navíc po celou dobu výkonu funkce bude mít povinnost držet na svém majetkovém účtu nejméně deset procent z již uplatněného množství akcií.
Služebně starším členům představenstva a managementu zůstávají v platnosti podmínky původní a generální ředitel Martin Roman pro deník MF Dnes vyloučil, že by si svou odměnu nechal nějak zkrátit. „Máme k dispozici analýzu velké auditorské firmy, že náš akciový program je naprosto standardní a v pořádku. Neobvyklá je však dynamika růstu akcií,“ uvedl šéf ČEZ Martin Roman.
Sporná dozorčí rada.
Zatímco v případě výkonného vedení společnosti - tedy představenstva a top managementu - je z hlediska akcionářů rozumné svázat jejich odměnu i s růstem kurzu na burze, u členů dozorčí rady to není zdaleka tak jasné.
Je-li opční program nastaven tak, aby motivoval manažera k dosahování dobrých hospodářských výsledků i ve výhledu na delší dobu, je jednoznačně v zájmu akcionářů. A právě květnová úprava motivačního programu tento dlouhodobý aspekt zavádí. Manažer může celou opci uplatnit nejdříve až po třech letech, což je z hlediska akcionářů už slušná doba.
Nakolik však mohou hodnotu společnosti zvyšovat členové dozorčí rady? Jde v jejich případě také o motivaci s cílem svázat jejich zájmy se zájmy akcionářů i v dlouhodobém hledisku, nebo jen o jinou formu odměny? V případě společnosti ČEZ byl motivační program akciových opcí pro dozorčí radu problematický i proto, že většinovým vlastníkem je stát, takže většina členů dozorčí rady se rekrutovala z politiků a státních úředníků. Ti sice odměnu za zasedání ve statutárních orgánech státních společností brát nemohou, ale když s prací pro stát skončí, mohou si odměnu ve společnosti ČEZ vybrat dodatečně a v plné výši. Členy dozorčí rady ČEZ od roku 2001 již například byli poslanci Pavel Šafařík, Oldřich Vojíř, František Brožík, bývalí náměstci ministra průmyslu a obchodu Václav Srba a Milada Vlasáková nebo bývalá šéfka Fondu národního majetku Zdenka Němcová.
Poté, co bylo v loňském roce zveřejněno, že například jen bývalý náměstek ministra průmyslu Václav Srba vydělal za dva roky v dozorčí radě, která se schází jednou nebo dvakrát měsíčně, dvacet čtyři milionů korun, vystoupil proti tomu ministr financí. Bohuslav Sobotka označil akciové opce pro členy dozorčí rady za nemravné a oznámil, že stejně jako v případě Českého Telecomu je rozhodnut prosadit, aby se motivační program akciových opcí vztahoval pouze na výkonné vedení firmy, nikoli na kontrolní orgán.
Zrušení motivačního programu pro dozorčí radu ministr financí opravdu prosadil, a to na loňské valné hromadě.
Nejmenovat, prosím.
Z hlediska manažerských příjmů byla v roce 2005 společnost ČEZ nejlepším zaměstnavatelem. Převedeno do srozumitelnější řeči: pro manažery je nejlepším zaměstnavatelem stát. Průměrná hrubá roční odměna jednoho člena představenstva při započítání akciových opcí dosahuje ve společnosti ČEZ ke sto padesáti milionům korun. Na druhém místě je Český Telecom s průměrem sedmdesát milionů na jednoho člena. O třetí až páté místo se dělí tři největší banky. Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka ocenily své členy představenstva průměrně částkou dvanáct milionů korun. Uvedené hodnoty jsou odhady deníku MF Dnes, které vycházejí z údajů zveřejněných ve výročních zprávách.
Společnosti jako Škoda Auto či Philip Morris sice neplatí své představenstvo špatně, průměrně kolem dvou milionů korun ročně, ale v porovnání s kolegy z ČEZ, Českého Telecomu a bank to jsou jen chudí příbuzní.
České zákony stanovují, že společnosti obchodované na veřejných trzích musejí zveřejňovat souhrnnou výši odměn svého vedení, nikoli však konkrétní částky, které dostávají jednotliví manažeři, jako je tomu ve Spojených státech.
V posledních letech ale i Evropská unie začíná tlačit na větší zprůhlednění odměňování manažerů. Zveřejňování jejich výplatních pásek i v České republice požadují například náměstek ministra financí Tomáš Prouza a členka bankovní rady ČNB Michaela Erbenová.
