Šlo o jeden z nejviditelnějších symbolů pandemie. Mezinárodní letiště zela prázdnotou, velká dopravní letadla byla povětšinou spíše odstavena na pojezdových drahách a všude jinde, kde zrovna pro ně bylo místo, zatímco jejich piloti usedali ve snaze přinést domů alespoň nějakou výplatu za volanty náklaďáků či vozů městské hromadné dopravy. Minimálně jedna část firem působících v sektoru komerčního letectví však téměř celé dva roky zažívala žně – jednalo se o ty společnosti, které se specializují na výrobu, a potažmo i pronájem takzvaných byzjetů.
Právě menší soukromá letadla se totiž stala v důsledku pandemie oblíbeným dopravním prostředkem všech, již si to mohli alespoň trochu dovolit a kteří našli ve snaze covidu uniknout dočasné útočiště na některém z odlehlých tropických ostrovů a v jiných koutech planety.
Prodány dříve, než se vůbec objevily
Zájem lidí o privátní tryskáče byl natolik velký, že z trhu mizely ještě dříve, než vůbec sjely z výrobní linky. A protože se nedostatkovým zbožím v průběhu uplynulých měsíců staly i letouny ,z druhé ruky‘, smrskl se letos v únoru objem byzjetů nabízených k prodeji na pouhá 3,3 procenta. To bylo, jak s odkazem na data americké poradenské společnosti AMSTAT, jež se na tento sektor specializuje, uvádí zpravodajská agentura Reuters, nejméně za celou dobu, po kterou analytici uváděný index sledují. Nyní však, zdá se, nastává obrat.
Pandemické ,hysterii‘ zřejmě odzvonilo, což má dle zmíněné agentury dokládat hned několik faktorů. Jednak v dubnu došlo k růstu onoho indexu – byť jen velmi nepatrně, a sice o 0,1 procentního bodu -, zároveň se přestaly zvyšovat ceny, které si výrobci i současní majitelé tryskáčů za jejich prodej diktují, a v neposlední řadě dostali kupující na pečlivé zvážení takové investice i podstatně více času.
„Trh tak nějak nabírá dech,“ cituje Reuters Paula Kirbyho, viceprezidenta společnosti QS Partners. Ta se na zprostředkování prodejů těchto strojů zaměřuje dlouhodobě. „Někteří kupující se až hystericky obávali, že prošvihnou všechna nabízená letadla, která se vzápětí objeví na trhu.“
Nastalá situace tudíž přiměla řadu zájemců k jinak nevídaným praktikám. Na secondhandovém trhu začali skupovat vše, co mělo křídla a motory, aniž by se o tom na vlastní oči přesvědčili. „Bylo přitom jedno, zda šlo o letadla za dva nebo padesát milionů dolarů,“ dodává Kirby.
Nedostatek pilotů
K návratu, respektive v tomto případě poklesu na úroveň z doby před covidem má trh se soukromými tryskáči ještě hodně daleko. Desetiletý průměr podílu byzjetů nabízených k prodeji dosahuje dle AMSTATu hodnoty 10,2 procenta, tedy přesně trojnásobku toho, na jaké úrovni se drží aktuálně. V případě konkrétních výrobců, totiž jednotlivých typů letounů samotných, nicméně toto číslo narůstá mnohem rychleji.
Zářným příkladem budiž kanadský stroj Bombardier Challenger 300. Loni v listopadu bylo možné koupit jen 0,7 procenta všech dosud vyrobených kusů. Nyní to jsou již celá dvě. Dle Dona Dwyera, experta na prodej soukromých tryskáčů ze společnosti Guardian Jet, se prodlužuje i doba, po kterou jsou inzeráty na zmíněné letouny vystavovány – třebaže ani tentokrát „nepřesáhne délku dvou týdnů“.
Rostoucí nabídka privátních letadel má i své ryze praktické příčiny. S postupným navyšováním pravidelného leteckého provozu po celém světě se výrobci začali znovu více soustředit na produkci součástek určených velkým dopravním strojům. Sehnat náhradní díly je tak nyní pro majitele byzjetů o něco složitější než v období několik měsíců nazpět.
Další výzvu pak přestavuje obstarání posádek. „Naši klienti mají potíže s najímáním a udržením si pilotů, a to navzdory faktu, že se jejich odměny nacházejí vysoko nad historickým průměrem,“ uzavírá Kirby.
