Po více než roce průtahů konečně poslanci odklepli návrh svého kolegy Michala Doktora na změny v zákoně o správě daní a poplatků. Pokud návrh schválí i Senát, mohou se podnikatelé těšit na řadu změn, které jim ulehčí život.
Autor: ČTK
V budoucnu by finanční úřady neměly vydat rozhodnutí bez řádného zdůvodnění. Počítá s tím sněmovnou schválená novela zákona o správě daní. „Dosud platný zákon neukládá správci daně povinnost zdůvodnit rozhodnutí. Považuji tento stav za nadále neudržitelný,“ říká autor návrhu poslanec Michal Doktor. Rozhodnutí musí napříště obsahovat odůvodnění, pokud nejde o případ, kdy správce daně reaguje na tvrzení daňového subjektu beze změny nebo je odůvodnění tomuto daňovému subjektu známé z jiného dokumentu. V takovém případě správce daně na tento dokument ve svém rozhodnutí odkáže. V odůvodnění správce daně stručně a jasně uvede důvody pro vydání rozhodnutí. V odůvodnění rozhodnutí, které bylo vydáno na základě dokazování, správce daně dále uvede, které skutečnosti má za prokázané a o které důkazy opřel svá skutková zjištění, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil a jak věc posoudil po právní stránce. Poplatníkům tak umožní ujasnit si, proti čemu budou případně uplatňovat opravný prostředek a jak mají argumentovat.
Vedle toho, že schválený návrh řeší problém dosud přetrvávajícího nerovnovážného postavení poplatníka vůči správci daně, měl by přispět i ke srovnání podmínek v rámci působnosti jednotlivých finančních úřadů. Daňový poplatník nyní nemá žádnou možnost seznámit se s prostředky a pomůckami, které budou proti němu použity, a už vůbec nemá možnost kontrolovat, zda jsou v té či oné daňové situaci používány stejně na jakémkoli finančním úřadě v České republice. „Považuji za nemožné, aby finanční úřady v reálné praxi a při používání pomůcek v konkrétních daňových situacích postupovaly tak rozdílně, jak postupují,“ dodává Doktor.
Doplatit daň až po neúspěšném odvolání
Povinnost zdůvodňovat vydaná rozhodnutí není jediná pozitivní změna, kterou poslanecká novela přináší. Zakotvuje rovněž právo na odkladný účinek splacení doměřené daně. Pokud finanční úřad vydá dodatečný platební výměr po provedené kontrole, má odvolání proti němu odkladný účinek. Podle dosavadní praxe totiž odvolání bylo vázáno na odklad pouze v omezené podobě. „Stav, kdy není správce daně omezen lhůtami a navíc je díky doměrku založena prostá povinnost zaplatit daň bez možnosti pozastavit účinky, vede v řadě případů k výrazné kolizi v konkrétních situacích, kdy nakonec daňový poplatník uspěje a stát je povinen uhradit mu způsobenou újmu,“ vysvětluje Doktor.
Absence odkladného účinku podle Romana Ondrýska z firmy Ondrýsek, Lichnovský a spol. mnohdy vedla ke vzniku významné škody u těch daňových subjektů, kde se doměrek posléze ukázal jako nezákonný, a byl proto zrušen.
Navíc u mnoha finančních úřadů se vytvořila jistá správní praxe spočívající v tom, že k vymáhání doměrků se nepřistupovalo, pakliže bylo podáno odvolání či správní žaloba.
Podle soudce Nejvyššího správního soudu (NSS) Karla Šimky návrh vychází zejména z aktuální judikatury. Ta předpokládá, že správce daně je zodpovědný za řádně zjištěný skutkový stav ve věci dodatečně stanovené daně a zároveň zodpovídá za to, že výše dodatečně vyměřené daně stanovené vykonatelným rozhodnutím byla účastníku řízení vyměřena po právu. Snahu prosadit do zákona o správě daní poplatků judikáty NSS hodnotí pozitivně i ředitel ekonomické sekce Svazu průmyslu Tomáš Barták. „Kvůli prodlevám při schvalování novely bude tento efekt ve značné míře eliminován. Daňový řád i navrhovaná novela prošly ve stejné chvíli třetím čtením v Poslanecké sněmovně, a půjde tedy jen o rozdíl měsíců v účinnosti novely a Daňového řádu,“ kritizuje Barták zároveň poslaneckou liknavost. Absence odkladného účinku mnohdy vedla ke vzniku významné škody u těch daňových subjektů, kde se doměrek posléze ukázal jako nezákonný, a byl proto zrušen. Navíc u mnoha správců daně se vytvořila jistá správní praxe spočívající v tom, že k vymáhání doměrků se nepřistupovalo, pakliže bylo podáno odvolání či správní žaloba. Tímto tak došlo pouze k zakotvení této praxe do zákona a ke zvýšení právní jistoty poplatníků. Ti se tak snad budou moci na odkladný účinek již bezezbytku spolehnout namísto pouhé dosavadní důvěry v ustálenou praxi finančních úřadů.
Potvrzení o bezdlužnosti bude automatické
Zvláště podnikatelé, kteří kvůli hospodářské krizi mají horší přístup k úvěrům, ocení další ze změn. Finanční úřad dnes totiž může povolit posečkání daně, případně splátkový kalendář. Přesto je na jeho libovůli, zda vydá podnikateli, který plní podmínky dohody, potvrzení o bezdlužnosti, či nikoli. Doktor míní, že pokud povolí správce daně posečkání s platbou daně či její splácení, pak platí, že svým rozhodnutím změnil datum splatnosti daně. Tato skutečnost se musí podle něj projevit i v případě, kdy správce daně vystavuje potvrzení o faktické bezdlužnosti.
„Toto opatření bezesporu přispěje ke zlepšení podnikatelského prostředí i ke zvýšení právní jistoty účastníků právních vztahů s daňovým subjektem, neboť dosud mnozí správci daně odmítali v rozporu se svým rozhodnutím o posečkání daně nebo povolení splátek vystavit daňovému subjektu potvrzení o jeho bezdlužnosti. V důsledku toho pak byl takový daňový subjekt omezen ve svých podnikatelských aktivitách, např. při jednání s obchodním partnerem či bankou,“ hodnotí pozitivní změnu předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřich Danda.
