Nová pravidla posudkůZnaleckou a tlumočnickou činnost mohou vykonávat pouze nejlepší z nejlepších, prohlašuje ministerstvo spravedlnosti. Současný stav však tomu neodpovídá. Ministerstvo proto chystá novelu, která má výrazně zpřísnit dosavadní pravidla.
V České republice dnes působí 10 700 soudních znalců. Lze však předpokládat, že znalecké řady brzy prořídnou. Koncem září má vláda projednat návrh novely zákona o znalcích a tlumočnících. Pokud úspěšně projde legislativním procesem, můžeme očekávat zásadní změnu současného stavu. Ministerstvo spravedlnosti míní, že by novela mohla být účinná od ledna 2010.
Starý nedobrý zákon
„Dosavadní právní úprava z roku 1967 je zastaralá. Na soudní znalce a tlumočníky klade nároky, které nevyhovují potřebám dnešní doby. Naše novela především upravuje podmínky výběru těchto odborníků, definuje jejich odpovědnost i dohled nad kvalitou jejich činnosti,“ uvádí ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Současně platný zákon stanoví podmínky pro jmenování znalce či tlumočníka skutečně velmi vágně. K tomu, aby se stal člověk znalcem, musí mít potřebné znalosti a zkušenosti z příslušného oboru. Dále též osobní vlastnosti, na jejichž základě lze předpokládat, že činnost znalce může vykonávat řádně. Po novele by měl být zákon mnohem konkrétnější. Pro jmenování znalcem či tlumočníkem má být nezbytné odpovídající vysokoškolské vzdělání, minimálně pětiletá praxe v oboru a absolvování speciální výuky pro znaleckou činnost.
Novela zákona se samozřejmě dotkne tlumočníků stejně jako znalců. Tlumočníci se ale se znalci jen „svezou“. Jejich práce příčinu ke změně nezavdala. „Počty stížností na soudní tlumočníky, které se k nám dostanou, jsou zanedbatelné,“ říká předsedkyně Komory soudních tlumočníků České republiky Jana Schovancová. A ministr Pospíšil její slova potvrzuje: „Na tlumočníky si lidé nestěžují, na znalce však ano.“
Posudek je jen názor
„Znalecký posudek je ale vždy jen jedním z důkazů,“ upozorňuje soudkyně plzeňského krajského soudu Milena Opatrná, která se na přípravě novely podílela. Podle jejích slov mají někteří soudci tendence nechat za sebe rozhodovat znalce, jenže to je špatně. Obsah posudku navíc nelze chápat jako fakt.
„Není to žádná objektivní pravda, vždy je to jen vyjádření názoru znalce,“ podotýká hlavní autor předlohy zákona a soudní znalec Vladimír Smejkal. S ohledem na to by měl být podle něj kladen důraz zejména na výběr znalců. Za posudky by podle něj měli být znalci i po novele postihováni jen v případech naprosto zjevných excesů.
Výslovná odpovědnost
Postihy za porušení povinností by se přesto měly zpřísnit. Současná podoba zákona o znalcích a tlumočnících sice upravuje možnost jejich vyškrtnutí ze seznamů a trestní zákon dokonce zná speciální trestný čin – nepravdivý znalecký posudek. Jenže to není dostatečné. Jeden z hlavních problémů vzniká v důsledku nedostatečné úpravy odpovědnosti znalce či tlumočníka za škodu způsobenou jejich činností.
Současná právní úprava vychází jen z obecné úpravy občanského zákoníku. To vyvolává výkladové potíže. „Navrhovaná novela zákona má výslovně stanovit objektivní odpovědnost za chyby. Své odpovědnosti se budou moci zprostit, jen pokud prokáží, že škodě nemohli zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které na nich lze oprávněně požadovat. Tato konstrukce odpovídá i postavení jiných odborných profesí, mezi něž patří advokáti, notáři, exekutoři či daňoví poradci,“ vysvětluje tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Steinerová.
I proto má být každý znalec (i tlumočník) po novele povinně pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem své činnosti. Nově jim bude možné uložit za porušení jejich povinností ve správním řízení pokutu. Rovněž je bude možné přezkoušet. Zpracuje-li kupříkladu znalec posudek nekvalitně, bude možné uložit mu povinnost zúčastnit se ověření odborné způsobilosti. Neuspěje-li, bude ze seznamu znalců vyškrtnut. Kromě toho bude v zákoně zakotvena povinnost celoživotního vzdělávání. Tyto i další změny by měly podle slov ministra Pospíšila vést k tomu, že znaleckou činnost budou nadále vykonávat jen ti nejlepší z nejlepších.
Na novelu se proto těší i samotní znalci. „Obecně ji vítám. Domnívám se, že úroveň znalců, alespoň v mém oboru, je značně nevyrovnaná. Při své práci znalce jsem se opakovaně setkal s posudky, jejichž odborností si, mírně řečeno, nejsem jist,“ okomentoval ji znalec z oborů psychiatrie a sexuologie Petr Weiss. Ovšem i on dodává: „Stav, kdy se posudky dvou znalců neshodují, ještě neznamená, že jde o systémovou chybu – podobně jako to, že soud vyšší instance vynese jiné rozhodnutí než soud instance nižší, ještě nesvědčí o selhání systému justice.“