Nechceme lidem nakukovat do ložnic, říká předseda KDU-ČSL
EURO: Jak jste se soukromě vypořádal s povodní v Bechyni? KALOUSEK: Medializuji to nerad a zdrženlivě. Letos mám na domě škodu neskonale menší než před čtyřmi lety. Jednak voda sahala o metr a půl níže, jednak jsem minule dům zrekonstruoval s vědomím, že tam ta voda může přijít. Díky tomu jsem utrpěl škody takového rozsahu, že jsem se rozhodl vůbec nevolat pojišťovnu, aby ji náhodou nenapadlo vypovědět mi smlouvu.
EURO: Nezvážíte nabídku vlády na vyvlastnění nemovitosti? KALOUSEK: Absurdní! Kdybych před rokem 1998 věděl, kam až dosáhne voda, stavěl bych určitě jinde a jinak. Když už jsem to ale na tom místě postavil, přizpůsobím riziku charakter bydlení a udělám ještě nějaká drobná soukromá protipovodňová opatření. Budu s tím počítat jako s běžnou součástí života a nepřipadá v úvahu, že bych se vystěhoval.
EURO: Co říkáte nápadům na výkupy nemovitostí, případně vyvlastnění domů, ohrožovaných povodněmi? KALOUSEK: Nápad na vyvlastňování je obludný. Mohl bych jej akceptovat v naprosto výjimečném případě, kdy by stavba při povodni ohrožovala řádově větší majetek. Hovořit ve všech ostatních případech o vyvlastnění je ovšem nesmysl a arogance moci. Společnost se v případě povodní rozděluje na suché a mokré a pokládám za poměrně rozumné, pokud ti sušší řeknou mokrým: Nemá cenu, abychom vám každé tři roky dávali prostředky k odstranění škod, o kterých víme, že za tři roky vzniknou znovu. Nabízíme vám definitivní řešení, připlatíme vám, abyste se mohli vystěhovat. A bude jen na mokrých, aby řekli buď ano, nabídku akceptujeme. A nebo ne, na což mají svaté právo. Pak je to ale jejich riziko a mokří logicky nemohou počítat s další pomocí. To mi přijde jako férová dohoda.
EURO: A co vyvlastňování pozemků na protipovodňová opatření? KALOUSEK: I to je scestné. Protipovodňová prevence byla silně podhodnocena. Nebyly dokončeny pozemkové úpravy v katastrech obcí, nebyl nastaven systém v resortu zemědělství. Tam jako kdyby vodohospodářská a zemědělská složka byly každá z jiné planety, jako kdyby spolu nemluvily. Přitom existuje elegantní možnost, jak si jedna od druhé může nakoupit retenční kapacitu krajiny. Třeba tím, že občas budou rybníky soukromých společností napuštěny jen zpola. Znamená to hospodářskou újmu, je však možné ji finančně kompenzovat. Což je tisíckrát levnější než náprava škod. Úplně stejné je to u suchých poldrů. Louky a pole, které jako poldry zaplaví povodeň, mohou zůstat soukromé, jen s uvaleným břemenem.
EURO: Zamlouvá se vám chystaný vznik mimorozpočtového protipovodňového fondu? KALOUSEK: Peněz musí být připraveno dost, ale nemyslím si, že by měly být – i když se nezblázním, když budou – v nějakém speciálním fondu. Povodně jsou nyní běžnou součástí našeho života. Z rozpočtového hlediska jsou to běžné a pravidelně se opakující výdaje. Nevidím důvod, proč pro to zřizovat mimořádný fond s mimořádnou režií, mimořádně nezhubitelný a mimořádně zneužitelný, jako všechny mimorozpočtové fondy, jejichž jsem tradičním nepřítelem. Mělo by to být běžnou a pravidelně se opakující prioritou ve veřejných rozpočtech, jako výdaje na školství nebo na obranu.
EURO: Loni touto dobou jste byl mediální hvězdou v souvislosti s kauzou Stanislava Grosse, teď před volbami tolik vidět nejste. Nenačasoval jste si špatně kampaň? KALOUSEK: Ne. Mě opravdu nikdy netěšilo, že jsem byl mediální hvězdou v souvislosti s aférou Stanislava Grosse. Já si ji nevymyslel, nijak mě netěšila a myslím si, že poškodila politickou kulturu i důvěru veřejnosti v politiku. Že v téhle souvislosti nejsem denně na titulních stránkách, mě spíše těší, než netěší.
EURO: Nelitujete Grossova pádu? Pomohl jste vyzdvihnout Jiřího Paroubka, jehož spolupráce s KSČM se vám nelíbí… KALOUSEK: To je absurdní představa. Jestliže se někdo rozhodl spolupracovat s komunisty, bylo to prostě jeho rozhodnutí. Čeho bych měl litovat? Toho, že bych podporoval, aby Česká republika i z naší vůle měla premiéra, který se totálně shodil? My jsme nainvestovali do společného koaličního projektu a ten měl svůj význam. Většina sociálních demokratů a komunistů byla realitou od roku 2002 a to, že 38 měsíců tahle realita nedopadala reálnou silou na Českou republiku, je úspěch koalice. V určité fázi ale nebylo možné, aby premiérem tohoto projektu byl člověk, který si neuvědomoval, která bije. Jiří Paroubek to vyřešil jinak: on z toho hřiště odešel. Dohodu začal hledat v rámci stojedenáctky.
EURO: Proč vás dnes předbíhá v preferencích Strana zelených? KALOUSEK: Umožněte mi komentovat volební výsledky. Nechtějte, abych komentoval průběžné výsledky podnikatelských záměrů soukromých společností, podnikajících v oblasti sociologického průzkumu. STEM je společnost s ručením omezeným, v obchodním rejstříku má napsáno, že její podnikatelský záměr jsou sociologické průzkumy.
EURO: Počítáte s variantou, že by se KDU-ČSL nemusela dostat do sněmovny? KALOUSEK: Nepochybujeme ani vteřinu o tom, že náš volební výsledek bude dvouciferný. Jsme dnes a denně v terénu a víme, že existuje zákon o zachování energie: ta obrovská práce ve vesnicích, obcích i městech se nemůže ztratit.
EURO: Není vlastně Strana zelených s exlidovcem Martinem Bursíkem v čele a s tiskovou mluvčí Evou Rolečkovou, někdejší spolupracovnicí Josefa Luxe, „béčkem“ lidovců? KALOUSEK: Ne. Myslím si, že pokud se zelení stanou parlamentní stranou - a mě ta možnost ani neděsí, ani se na ní netěším, prostě to může být politická realita - tak Martin Bursík, jak ho znám, to bude mít s postoji své strany velmi těžké. Hlavně kvůli pestré sestavě kandidátů zelených a jejich politické minulosti.
EURO: Nepřetahují vám zelení voliče nebo členy? KALOUSEK: Myslím, že to nejde už kvůli rozdílným programům. Úpravy daňových sazeb, které navrhuje Strana zelených, má dramaticky asociální dopad na venkovské obyvatelstvo. Naši voliči by byli sami proti sobě, kdyby jim dali svůj hlas. Systém příkazů a zákazů - já to zeleným nevyčítám, je to legitimní - opět dramaticky omezuje svobodný život zejména na venkově. Strana zelených je také jedinou stranou, která otevřeně říká, že homosexuální páry by měli mít právo na své děti. Nemyslím si, že by naši potenciální voliči mohli být okouzleni tímto stanoviskem.
EURO: Silně odmítáte zažitou představu, že jste konfesní stranou… KALOUSEK: No, to skutečně nejsme! Já si dokonce myslím, že když KDU-ČSL našla odvahu zvolit do svého čela Miroslava Kalouska, tak totálně žádnou konfesní stranou není!
EURO: Můžete to vysvětlit? KALOUSEK: Připadám vám jako bigotní katolík? Myslím, že všichni vědí, že tomu tak není. To za prvé. A za druhé: já bych si nedovolil zeptat se ve vedení své strany kohokoli, zda je členem té či oné církve, zda praktikuje či ne. To je otázka, která je u nás tabuizována. My jsme stranou, která má svůj program postavený na křesťanských hodnotách, to znamená na evropské kulturní tradici, ale určitě se nelustrujeme, kdo je v jaké církvi. Skutečně nejsme konfesní. Je asi naší chybou, že si tuto dlouhodobou účelovou nálepku nedokážeme věrohodně odlepit. Snad udělám malý krůček, když znovu zdůrazním: Nechceme se dívat lidem do ložnic, nechceme lidi nutit chodit do kostela. A řekli jsme, že boj za nenarozený život nikdy nepovedeme prostředky trestního práva.
EURO: Dobře, ale jsou tu vaše postoje ke smlouvě s Vatikánem, k zákonu o církvích, které se dramaticky liší od ostatních stran a mají blíž ke konfesím… KALOUSEK: To ale nemá co dělat s konfesí. To je prostě slušné chování evropské země. Máte pocit, že ostatní evropské země mají ve svém čele konfesní vlády? Ne. Všechny pokládaly za nezbytné urovnat svůj vztah s církvemi, protože to je jedna ze základních podmínek svobodné občanské společnosti. Těžko chápu, jak někdo, kdo na jedné straně má plná ústa občanské společnosti, na druhé straně oddaluje a nechce definitivně urovnat vztah státu a církví. Co jiného jsou církve než občanská společnost?
EURO: Konflikt se však týkal nadřazení kanonického práva právu domácímu… KALOUSEK: To je přece lež a plk. Tady jsou nějaké zákony, které upravují vztah mezi státem a církvemi, a smlouva se Svatým stolcem, jak byla ratifikována, nedělá nic jiného, než že tyto zákony činí součástí mezinárodní smlouvy. Čímž je činí do značné míry nezranitelné. Ti, kteří smlouvu odmítají, vlastně říkají, že v budoucnu počítají se zhoršením právních norem v neprospěch občanské společnosti.
EURO: Premiér Paroubek nedávno prozradil, že svými odkazy na „vyšší bytost“ usiluje o vaše voliče. Vadí vám to? KALOUSEK: Ne. Ten výrok má mnohem blíže k diagnóze než k politickému soupeření.
EURO: Co říkáte „kriminálnímu“ začátku volební kampaně? Zatýká se na ministerstvech a vyvolává to dojem, že jde o jistý druh vedení předvolebního boje… KALOUSEK: Kriminální kauzy, pokud se objeví v předvolebním čase, vždycky budí podezření, že jsou součástí předvolebního boje. Ono to ale tak vůbec být nemusí. Technologie orgánů činných v trestním řízení má různý průběh a já bych třeba jako součást předvolební kampaně určitě nezmiňoval kauzu biolíh, o které vím ovšem jen z médií. Jiná věc je míra hrubosti diskuse ve veřejném prostoru. S příchodem lidí, jako je současný ministr zdravotnictví, to překročilo všechny meze, na které jsme byli zvyklí.
EURO: Vaše koncepce daně z příjmu fyzických osob připomíná slovenskou rovnou daň. Je tam jedna dvacetiprocentní sazba doplněná vysokými odečitatelnými položkami. KALOUSEK: Tahle část programu není nová. Tyto teze se objevily již na ekonomické konferenci KDU-ČSL v roce 1997 a autor je také pořád stejný. Tehdy to byl ekonomický poradce Josefa Luxe a dnes je to v případě programu pro volby 2006 předseda strany. V tom roce 1997 jsme při vědomí stejných čísel zvolili obecnou proklamaci, letos už jsou zde konkrétní čísla.
EURO: Volič chce maximum informací. KALOUSEK: A my jsme mu vyhověli. Odmítám ale naši představu o dani z příjmu prezentovat jako jednu dvacetiprocentní sazbu. Nakonec je tam ještě sazba 25 procent pro příjmy nad 750 tisíc. My počítáme s efektivní sazbou daně v rozmezí nula až dvacet pět procent.
EURO: Rovná daň ODS je také v efektivním vyjádření od minus sedmi do patnácti procent.
KALOUSEK: I u nás samozřejmě u nejnižších příjmových skupin vychází nakonec záporné zdanění. Koncept rovné daně je pro mě snesitelnější v oblasti přímých daní. Nejmenší rozpor mezi námi a ODS v oblasti daní je o dani z příjmu fyzických a právnických osob. U fyzických osob máme o trochu vyšší progresi zdanění a o něco větší důraz klademe na podporu rodin s dětmi. U právnických osob sazbu snižujeme, ale máme ji o trochu vyšší, právě proto, abychom měli na solidaritu. Sazbu devatenácti procent pro právnické osoby jsme zvažovali ze dvou hledisek. Prvním je konkurenceschopnost, druhým limit, kdy se nevyplatí utíkat plátcům daně do daňových rájů. Náklady na úniky do těchto zemí dosahují zhruba patnácti procent. A než riskovat neklidné spaní a možná i kriminál, vyplatí se zaplatit těch devatenáct procent a mít pokoj.
Takže pokud byste chtěl naši představu o daních z příjmů skládat s představou ODS, tak byste ten vektor složil. V koaličních jednáních je to podobné jako ve fyzice. Rozdílné síly musíte skládat v jeden vektor a hrozí, že výsledek bude nulový. V tomto případě by byl výrazně kladný. V něčem by museli ustoupit oni, v něčem my.
EURO: Shodnete se i na sociálních odvodech?
KALOUSEK: Obdobně si dovedu představit velmi přijatelnou dohodu u penzijní reformy. S jedním jediným rozdílem a tam odmítám ustoupit. Oni i my počítáme kromě průběžného pilíře s dalšími způsoby zajištění na stáří. Je jasné, že až dnešní třicátníci půjdou v roce 2030 do penze, nemohou počítat s tím, že jejich důchod z průběžného systému bude na úrovni čtyřiceti procent průměrné mzdy. Jestli jim to někdo tvrdí, tak lže.
My i ODS chceme snížit platby na sociální pojištění z 28 na dvacet procent. V tom se shodujeme. Neshodneme se však v tom, jak bude těch osm procent užito. My říkáme, že lidé mohou vstoupit do nového systému a dostanou osm procent z hrubé mzdy. To budou jejich peníze, ale nesmí je spotřebovat a musí je použít pouze na spoření na stáří. Lidé by měli mít možnost se rozhodnout. Pokud věří státnímu systému, nechť tam peníze nechají a budou dál dostávat penze jen ze státního systému. Věří-li více svému individuálnímu systému, jdou do něj, platí o osm procent méně, ale nesmí tyto peníze spotřebovat. ODS lidem peníze dává také, ale nechává na nich, zda se rozhodnou spořit nebo peníze spotřebují a to stáří pak budou mít těžší.
Oba přístupy jsou legitimní. My jsme ale strana konzervativní, ne jako ODS, a vycházíme z určité zkušenosti. Obáváme se, že po těch dvaceti, třiceti letech by narostl počet neodpovědných do té míry, že by si jako voliči vynutili na své politické reprezentaci, aby to vůči těm odpovědným neměli zase o tolik těžší, a to by nebylo správné. Chceme odpovědnost nařídit.
EURO: Uznáte jako spoření více produktů, třeba pořízení nemovitosti, tak jak chce ODS?
KALOUSEK: Ne, to mluvíte o třetím pilíři. My máme v našem programu tři pilíře a ODS jen dva. Počítáme s kapitálovým penzijním pojištěním, které bude státem pečlivě sledováno a regulováno. Ve třetím pilíři mohou být dobrovolné možnosti a jsme připraveni diskutovat o další podpoře tohoto spoření na stáří a širokém portfoliu podporovaných produktů.
I v penzijní reformě klademe důraz na rodiny s dětmi. Všichni, ať už přejdou na nový penzijní systém, nebo zůstanou u starého, budou platit za každé dítě o procentní bod nižší sociální pojištění, aniž by se jim krátil nárok na penzi z průběžného systému.
EURO: Máte v programu prodej ČEZ. ODS říká, že to jsou peníze použitelné pouze na penzijní reformu. Shodnete se třeba i v tomto? KALOUSEK: Myslíme si, že ČEZ by měl být privatizován, a to postupným prodejem na kapitálovém trhu. To, zda získané peníze budou zasunuty do pravé, či levé kapsy veřejných rozpočtů, není pro nás až tak podstatné. To se bavíme jen o kapsách jednoho obleku.
EURO: U nepřímých daní jsou ale rozpory s ODS větší. KALOUSEK: U DPH nepřistoupíme nikdy na jednu sazbu. Důvodů je mnoho. U potravin, léků a podobných sociálně citlivých položek je to příliš veliký skok. Potom zde máte náš důraz na rozvoj venkova v souvislosti se sazbou pro ubytovací služby. Neumím si představit, že bych se podepsal pod likvidaci hotýlků a penzionů v regionech, třeba na Šumavě. Jste-li podnikatel v cestovním ruchu, a to je jedno z nemnoha perspektivních odvětví pro rozvoj regionů, je pro vás DPH daleko citlivější otázka než přímá daň.
EURO: Vy ale počítáte stejně se zvýšení základní sazby z pěti na devět procent a to už k těm patnácti není zase tak daleko. KALOUSEK: Jestli jdete z pěti na devět, nebo na patnáct, je to velký rozdíl. Obdivuji, že jste takto nad věcí. Ujišťuji vás, že všichni, kdo podnikají v cestovním ruchu, vidí mezi devíti a patnácti velký rozdíl.
EURO: Vraťme se k úlevám pro rodiny. Slevy na pojistném jsou pozitivní program, ale méně pozitivní je zvyšování rodičovského příspěvku či porodného, jak jste také prosadili. KALOUSEK: Pokládáme to za naprosto správné.
EURO: A nepovede to k omezení pracovní aktivity žen, snižování jejich kvalifikace? KALOUSEK: Rodičovský příspěvek nevnímáme jako dávku sociální pomoci. To je společenské ohodnocení role matky a její práce při výchově dětí. Je to těžká dřina na čtyřiadvacet hodin denně. Pokud mě položíte otázku stejnou jako jeden můj sociálnědemokratický kolega: „Vždyť může být ženská, která bude mít pět dětí po čtyřech letech, takže ona dvacet let nebude nic dělat, a pořád bude mít slušný příjem“, odpovím, že ta otázka je absurdní. Ona totiž obsahuje tvrzení, že dvacet let nebude nic dělat. Vychovat pět dětí, číst jim pohádky a utírat nosy nějaká práce přece jenom je. Hlavně se ale ptám, co je zlého na tom, chce-li někdo věnovat dvacet let výchově pěti dětí. To je přece dobře. Bude zde pět dobře vychovaných dětí a na to si já chci připlatit.
EURO: To pokud budou dobře vychovány. Už dnes je ale pro určité sociální skupiny dělání dětí jedním ze způsobu obživy. KALOUSEK: To bylo ale ošklivé. Je tu však především obrovské riziko jednorázového porodného. Proto jsem na ten výkřik sociální demokracie reagoval rezervovaně a nikdy bych s tím nesouhlasil. My chceme podporovat výchovu dětí. Odmítám, že rodičovský příspěvek je populismus, a jsem přesvědčen, že dvanáct či třináct miliard ročně společenského ocenění maminek není přehnané. A kdybyste mne chtěl obvinit ze sobectví, nebudu vám odporovat. Kdo jiný mně bude přispívat na důchod, než děti, které se nyní rodí. Jestli se dnes někdo dopouští výroků o teletnících, kde býci jsou připouštěni ke kravám, měl by vážit slova už jenom proto, že jeho prezidentský důchod mu může být vyplácen jenom díky tomu, že jeho vrstevníci měli rodiny a nějaké děti. I já bych si přál aby mě podobná generace platila jednou důchod, byť podstatně skromnější.
Miroslav Kalousek (46) se narodil v Táboře. Absolvoval Vysokou školu chemickotechnologickou a v roce 1984 se stal členem Československé strany lidové. Do roku 1990 působil jako technolog a vedoucí investičního útvaru v n. p. Mitas Praha, později jako poradce vicepremiéra Josefa Luxe. Byl náměstkem ministra obrany (1993-1998) a od roku 1998 je poslancem, v letech 2002 až 2005 předsedou rozpočtového výboru sněmovny. Ostravský sjezd KDU-ČSL v listopadu 2003 jej jako představitele pravého křídla zvolil předsedou strany. Je ženatý, má dvě děti.
