Rumsfeld: výstavba raketové základny v Evropě se může o rok a půl opozdit
Debata o zřízení americké protiraketové základny v Evropě - ve hře je stále Česko a Polsko - se v americkém Kongresu překvapivě stává jedním z nejspornějších bodů jednání o rozpočtu Pentagonu na rok 2007. Republikáni, kteří jsou pro, i demokraté, kteří jsou proti, zřejmě došli k závěru, že se na souboji o umístění amerických raket na evropské půdě mohou patřičně zviditelnit. Do slovní přestřelky už se zapojil také ministr obrany Donald H. Rumsfeld. Tvrdí, že demokraty navrhované škrty v rozpočtu oddálí vybudování základny, jež má chránit USA i jejich spojence před íránskými balistickými raketami dlouhého doletu, o dvanáct až osmnáct měsíců. A to podle něj významně ohrozí americkou národní bezpečnost.
Žádné nové fondy.
Pentagon v návrhu svého rozpočtu na rok 2007 požádal na „přípravu třetí protiraketové základny“ kdesi v Evropě o 55,8 milionu dolarů. Plus dalších 63,1 milionu na pořízení deseti raket, které mají být na této základně umístěny. Jenže s tím narazil u členů výboru pro ozbrojené síly kongresové dolní komory. Ten totiž navrhl právě tyto položky razantně proškrtat.
„Výbor pro ozbrojené síly je přesvědčen, že výdaje na třetí základnu jsou zatím - v době, kdy ještě nebyly dokončeny všechny předchozí naplánované testy - předčasné. Takže na třetí základnu neuvolní žádné nové fondy,“ uvádí se v usnesení výboru. To se ovšem týká pouze oněch bezmála šestapadesáti milionů na zřízení třetí základny (první dvě jsou na území USA, v Kalifornii a na Aljašce). „Přidělení zbývajících 63,1 milionu na výrobu a pořízení raket ale podpoříme, protože pořízené střely mohou být případně použity na základnách Fort Greely nebo Vandenberg,“ konstatovali členové výboru.
Odmítavé stanovisko výbor přijal, přestože v něm mají převahu republikáni. Obdobná situace může nastat i v Senátu, kde je rozložení sil podobné. I tam může proti projektu protiraketové obrany převládnout „demokratický odpor“.
Po výborech bude rozpočet projednávat celý Kongres. I v něm sice mají převahu republikáni, to ale zatím vůbec nic neznamená. Američané totiž považují otázky národní bezpečnosti za nesmírně citlivou věc. Hlasování o obranném rozpočtu tak vůbec nemusí kopírovat stranické rozložení sil.
Reálně hrozící nebezpečí rozpočtových škrtů proto přimělo minulý týden k protiakci přímo šéfa Pentagonu Donalda H. Rumsfelda. Poslal předsedům výborů pro ozbrojené síly obou komor Kongresu důrazné „varování“. Ve svém dopise (jehož text získal novinář Bill Gertz z The Washington Times, známý svými kontakty v Pentagonu) argumentuje „současnými světovými událostmi“, například severokorejskými raketovými zkouškami, ostřelováním izraelského území Hizballáhem nebo radikálními postoji Íránu.
Rumsfeld a jeho podřízení podle všeho dospěli k závěru, že třetí americká raketová základna umístěná na území střední Evropy dokáže zabránit útoku Severokorejců nebo Íránců na Spojené státy. A chce ji vybudovat za každou cenu. Pokud možno co nejrychleji.
„Pentagon je velmi tvrdě proti navrhovanému snížení rozpočtu,“ píše Rumsfeld. „Tyto škrty mohou zpozdit rozmístění strategicky důležitých obranných kapacit… Zkrácení o 56 milionů oddálí vybudování základny v Evropě - která má chránit USA i jejich spojence před íránskými balistickými raketami dlouhého doletu - o dvanáct až osmnáct měsíců,“ dodal šéf Pentagonu.
Umístěte tam tu základnu!
Republikáni prezidenta George W. Bushe zřejmě považují zřízení raketové základny za naprosto nezbytně nutné opatření v boji proti „nezvladatelným státům“. Nebo za dostatečně zajímavé a srozumitelné téma pro americké voliče. Do hry se totiž zapojil i vůdce republikánské většiny v horní komoře Kongresu, senátor z Tennessee William H. Frist. Sepsal otevřený dopis prezidentu Bushovi a jednoznačně v něm výstavbu základny na území „některého našeho spojence z NATO“ podpořil.
„Vyzýváme vás k tomu, aby deset nových střel protiraketového systému bylo umístěno na třetí základně, kde budou moci zvýšit obranyschopnost našeho národa, našich vojenských jednotek nasazených v zámoří a také našich spojenců,“ napsal senátor Frist, „je jasné, že účinnost těchto střel bude nejvyšší při odpálení z evropského území. Proto umístěte základnu na území některého z našich evropských spojenců“.
Zjevně informovaný senátor Frist se přitom odvolává na řadu odborných studií. Všechny podle něj došly ke stejnému závěru. Umístěním raketové základny do Evropy bude „znatelně posílena“ ochrana Ameriky před balistickými raketami vypálenými z Íránu. „Írán nadále pokračuje ve vývoji raket Shahab-3 a dalších raket dalekého doletu, stejně tak se pokouší o vývoj nukleárních zbraní… Je tedy naprosto jasné, že schopnost sestřelit íránské střely ještě za letu začíná být pro naši národní bezpečnost naprosto nepostradatelná,“ píše Frist a pokračuje, „střely umístěné na našich základnách v Kalifornii a na Aljašce sice mohou nebezpečí hrozící z Íránu částečně pokrýt, je ale jasné, že jsou primárně orientovány k odvrácení nebezpečí raket odpálených severní Koreou…“
Američtí republikánští senátoři se podle Frista domnívají, že výstavba třetí raketové základny na evropské půdě nepomůže pouze Americe, ale i jejím evropským spojencům. Trvají přitom na tom, že spolupráce pouze s jedním státem NATO - tedy s tím, na jehož území bude základna umístěna - nezpůsobí v alianci žádný vnitřní rozkol.
Před takovým nebezpečím ale začínají někteří experti NATO - i když zatím pouze anonymně - varovat. Jak uvedl jeden z nich listu EUobserver: „Obáváme se, že situace, kdy by americké rakety chránily jen ty země, kde by byly umístěny radary a odpalovací zařízení systému, může ohrozit jednotu aliance“.
Celá záležitost je ale ještě komplikovanější. NATO totiž od svého pražského summitu v roce 2002 pracuje na vlastním projektu protiraketové obrany. Chráněno by mělo být celé alianční území včetně vojáků nasazených v zahraničních misích. Vojenští experti aliance dali v české metropoli dohromady seznam možných rizikových scénářů a požádali experty zbrojních firem o spolupráci. Desetitisícistránková analýza byla dokončena letos počátkem léta, momentálně ji jednotlivá ministerstva obrany pečlivě studují, následovat by mělo rozhodnutí politiků.
Do Česka pro argumenty
Američané ale mezitím vyjednávají na vlastní pěst. Jejich experti už na konci května navštívili Polsko, předminulý týden přiletěli do Česka.
K vybudování raketové základny bude podle informací týdeníku EURO potřeba území o rozloze 243 hektarů. Kromě podzemích odpalovacích sil pro dvacet raket má být na stanici i budova řídicího střediska a objekt pro skladování náhradních střel. Personál by nebyl tak početný, jak se někdy uvádí. Podle Pentagonu stačí 150 až 200 specialistů. Půjde téměř bezvýhradně o americké občany.
Podle oficiálního sdělení tuzemského ministerstva obrany zkoumal dvaadvacetičlenný tým Protiraketové agentury vedený plukovníkem Lambem „geografické, hydrologické a infrastrukturní parametry vybraných lokalit nacházejících se na území vojenských újezdů Boletice, Jince a Libavá“.
Závěry expertního týmu by mělo vedení Pentagonu dostat koncem srpna. Pak je zcela jistě využije v boji o svůj rozpočet na rok 2007.
Podle české strany je vše zatím „naprosto nezávazné“. „Pro Českou republiku neplyne z návštěvy žádný závazek,“ uvádí se v prohlášení ministerstva obrany, „technická rekognoskace pouze umožní americké straně dokončit etapu sběru potřebných informací. Následná analýza získaných dat umožní USA připravit návrh na výběr nejvhodnější lokality pro umístění prvků protiraketové obrany. Pokud bude návrh USA směřovat k některé z vytipovaných lokalit na území ČR, bude nutné přijmout politické rozhodnutí, které takový návrh přijme, nebo odmítne“.
Čeští politici ale zatím nemají jasno, jak by se v případě amerického zájmu zachovali. Komunisté jsou proti, sociální demokraté alibisticky preferují referendum, lidovci a občanští demokraté jsou pro. Zelení nemají na věc žádný vyhraněný názor.
Překvapuje především postoj ČSSD. Právě v době vlády této strany se totiž zrodila stále platná Bezpečnostní strategie ČR, která americké protiraketové úsilí podporuje. Obsahuje tuto dlouhou, ale jednoznačnou větu: „Vzhledem k pokračujícímu šíření zbraní hromadného ničení spolu s raketovými technologiemi a vzhledem k tomu, že některé země odmítají respektovat relevantní mezinárodní závazky, bude vláda vytvářet podmínky pro připojení k projektům či systémům, které budou schopny zajistit ochranu českého území.“
Stávající Paroubkova vláda se už ale podle všeho „protiraketovou otázkou“ zabývat nebude. Kabinet na svém posledním zasedání rozhodl, že ministři zahraničí a obrany mají připravit návrhy na další postup až potom, co se Američané definitivně rozhodnou.
