Čeká se modernizace mezinárodních bankovních systémů
Značky jako McDonald's nebo KFC jsou známé i zapřísáhlým odpůrcům rychlého občerstvení, neboť jejich provozovny obepínají celý svět. Nicméně existuje společnost, která má dvakrát více poboček než McDonald's, Burger King, Wal-Mart, K-Mart, Sears a Starbucks dohromady, a přesto je pro mnohé její název a předmět podnikání velkou neznámou. Jde o firmu Western Union (WU) a trh mezinárodního převodu peněz (zejména mezi fyzickými osobami).
Remitenty a transakční poplatky.
Typickým zákazníkem WU a podobných firem bývá latinsko-americký emigrant pracující ve Spojených státech, který potřebuje živit svou rodinu v Jižní Americe. Bankovní převod se samozřejmě nabízí jako ideální prostředek pro platbu, ale jednak američtí bankovní úředníci mohou mít příliš mnoho otázek týkajících se legálnosti pobytu, a navíc finanční instituce v rozvojových zemích jsou na míle vzdáleny od symbolu důvěry a spolehlivosti. Proto přistěhovalci raději uhradí poměrně vysoký poplatek (deset a více procent) zaručující spolehlivý, téměř okamžitý převod, a vyhnou se tak byrokratickému, leckdy zkorumpovanému bankovnímu systému.
Platby plynoucí od občanů žijících v zahraničí (takzvané remitenty) jsou významné vzhledem k HDP mnoha rozvojových zemí a celosvětově se odhadují na úctyhodných 120 miliard dolarů ročně. V chudých státech představují remitenty významnou položku platební bilance, a mnohdy jsou dokonce vyšší než přímé zahraniční investice, takže se stávají předmětem zájmu globálních organizací v čele se Světovou bankou. Trnem v oku představitelů zainteresovaných vlád a mezinárodních institucí jsou zejména vysoké transakční poplatky, které z jejich pohledu způsobují nadměrnou ziskovost zprostředkovatelských společností, a ochuzují tak oblasti „třetího světa“ o příjmy. Na druhé straně je třeba dodat, že tyto firmy leckdy suplují nedostatečnou bankovní či poštovní infrastrukturu rozvojových států a přispívají k rozvoji finančních trhů a telekomunikací.
Nové technologie
.
Zástupci rozvojových zemí se na konferenci Světové banky v Londýně pokoušeli prosadit modernizaci mezinárodních bankovních systémů, které vidí jako hlavní příčinu nízké konkurenceschopnosti bank a existence vysokých poplatků. Ale možná že samotný trh vyřeší vysoké poplatky dříve než politici. Zatímco ještě nedávno dominovaly v této oblasti prakticky jen dvě firmy, zmiňovaná Western Union a MoneyGram, dnes se z atraktivního koláče pokouší ukrojit svůj díl i další subjekty. Jsou to nejen americké banky, ale i nezávislé společnosti, které se snaží konkurovat nízkými cenami, jako například Dollex patřící do skupiny Global Payments spolu s českým zpracovatelem platebních karet MUZO.
Ceny by do budoucna měly snížit i nové metody převodu peněz. Například společnost VISA představila produkt VISA Direkt umožňující převody mezi držiteli karet v euroregionu. Peníze se dají posílat kdykoliv bez vyplňování zbytečných formulářů; jediné, co odesílatel potřebuje vědět, je emailová adresa nebo číslo účtu příjemce.
Probouzet se začínají i některé banky; v Británii se dokonce testují v rámci nového balíčku služeb bezplatné převody do vybraných zemí. Takový servis by u nás jistě uvítal leckterý občan. Doufejme, že s dosavadním postupem nových technologií to není až tak nereálné.
