Každá cesta do vesmíru je tak trochu i závodem. I když z vědeckého hlediska záleží hlavně na objevu a zkušenosti jako takové, prvenství je něco, o co usilují všechny státy, jež se do objevování nekonečna naplno zapojují.
Nepsanou soutěž už v 60. a 70. letech minulého století zahájily Spojené státy a Sovětský svaz, když se předháněly v tom, kdo jako první na světě překoná hranice kosmu a kdo poprvé vkročí na Měsíc. V podobném duchu se vesmírný závod vede i o více než půl století později, ale s tím rozdílem, že zainteresovaných stran je o poznání víc.
Právě zvětšující se konkurence je dle šéfa NASA Billa Nelsona naprosto stěžejní. Kromě toho, že umožňuje sdílení nákladů, jsou tyto soukromé firmy pro americký úřad také cenným zdrojem inspirace. Jako příklad uvádí společnost SpaceX miliardáře Elona Muska, která v roce 2021 získala kontrakt ve výši tří miliard dolarů (s tehdejším kurzem přes 65 miliard korun) na stavbu přistávacího modulu na Měsíc, díky čemuž vyvinula nejvýkonnější raketu všech dob.
Čína pod drobnohledem
Výhodu konkurenčního závodu a s ním spojeného vládního financování, které má americkému vesmírnému výzkumu pomoci udržet náskok před ostatními zeměmi, samozřejmě pociťují i další soukromí hráči. Třeba Blue Origin podnikatele Jeffa Bezose začátkem roku podepsala smlouvu na 3,4 miliardy dolarů (s aktuálním kurzem skoro 79 miliard korun), které jí rovněž umožní stavbu přistávacího měsíčního modulu.
A přestože se koncem srpna stala Indie čtvrtou zemí, která dosáhla hladkého přistání na Měsíci, a zároveň první, jež tak učinila na jižním pólu, zůstává čínský vesmírný program tím, který NASA sleduje nejvíce. Koneckonců, Čína je momentálně jedinou konkurenční zemí, které se na Zemi povedlo dopravit měsíční vzorky. Má navíc ambice dosáhnout polárních oblastí tamního povrchu.
„Znepokojuje mě, že se na jižní pól Měsíce, kde najdeme vodu, dostane Čína, která následně řekne: ,Sem nemůžete, to je naše oblast‘,“ komentuje Nelson pro BBC s tím, že jeho obavy podněcuje třeba fakt, že se konkurenční země nepřidala k dohodě Artemis, v rámci které se 24 států domluvilo na spolupráci při průzkumu Měsíce, Marsu i dalších vesmírných těles.
Jedno je jisté, zmíněná soutěživost obrovsky podporuje investice NASA, které ve skutečnosti sahají mnohem dál než ke společnostem jako SpaceX a Blue Origin. Ostatně, na konci září roku 2021 stál vesmírný průmysl Spojené státy 71,2 miliardy dolarů (s tehdejším kurzem přibližně 1,6 bilionu korun), tedy skoro o 11 procent více než v roce předchozím. Malým podnikatelům jde dle Nelsona přitom zhruba čtvrtina výdajů zmíněného úřadu.
Právě závod o znovudobytí Měsíce by dle odborníků mohl podnítit explozi další vesmírné aktivity. Ta zároveň může být pro investory atraktivnější. Dle zakladatele investiční skupiny Space Capital Chada Andersona může lidstvo za povzbuzení vesmírného odvětví děkovat hlavně Muskovi a jeho ambiciózním plánům. „Jediným důvodem, proč dnes mluvíme o vesmíru jako o investiční kategorii, je SpaceX. Ještě před jejich prvním komerčním letem byl celý trh ovládán vládou,“ podotýká.
Byznys není jen o raketách
Že soukromé společnosti pomáhají trh rozhýbat, dokazují i další skutečnosti: přibližně polovina z 10 500 satelitů, jež aktuálně obíhají kolem Země, byla do vesmíru vypuštěna v posledních třech letech. „Vesmírná ekonomika je mnohem širší než jen rakety a satelitní hardware. Je to neviditelná páteř, která pohání naši globální ekonomiku,“ vysvětluje Anderson a dodává, že díky rostoucímu počtu satelitů nachází stále větší počet společností využití pro data, jež poskytují – od zemědělství přes pojišťovnictví až po námořní průmysl.
Dalším výrazným hráčem na trhu je americko-novozélandská společnost RocketLab. Konkurent SpaceX již dokončil 40 startů pro zákazníky včetně NASA a dalších vládních agentur. I její zakladatel Peter Beck přitom říká, že když přijde na finanční příležitosti ležící mimo Zemi, rozhodně nelze mluvit pouze a jen o startech raket. „Vypuštění je asi 10 miliardová příležitost. Pak je tu infrastruktura, jako je budování satelitů, je to asi 30 miliard dolarů. A pak jsou aplikace představující dalších 830 miliard,“ přibližuje.
Ambice v kosmu vidí také americká investiční banka Morgan Stanley. Ta odhaduje, že by globální vesmírný průmysl mohl do roku 2040 dosáhnout hodnoty větší než bilion dolarů ročně. Potenciál má dle Nelsona třeba lékařský vesmírný výzkum. „Na nízké oběžné dráze nakonec uvidíme celou řadu obchodních aktivit,“ uzavírá.
