V Česku se o nalezištích lithia v Krušných horách vede politický boj a hovoří se o pohádkovém bohatství, které by měl ovládat stát. Než se spor o těžbu vyřeší, může dojít k tomu, že už o lithium pro ukládání energie nebude zájem. Vědci v Austrálii pokročili ve vývoji protonové baterie, která potřebuje jen levné a dostupné materiály. Uhlík a vodu.
Australští vědci z univerzity v Melbourne tvrdí, že učinili zásadní pokrok ve vývoji baterie, která nebude potřebovat lithium. To znamená, že bude levnější a nebude zatěžovat životní prostředí. Jejich dobíjecí protonová baterie má mít v dalších letech obrovský potenciál a může vytlačit z trhu dosud používané lithium-iontové články. Zatím existuje malý prototyp, jenž využívá materiály, jako je uhlík a voda.
Vedoucí projektu z univerzity RMIT v Melbourne profesor John Andrews tvrdí, že s přechodem na obnovitelné zdroje bude stále větší potřeba ukládat energii pomocí technologií, které budou levné a nebudou vyžadovat omezené zdroje materiálů, jako je například lithium nebo kobalt.
„Lithium-iontové baterie jsou skvělé, ale spoléhají na omezené a vzácné zdroje. Palivové články jsou také dobrá technologie, ale náklady na ně mohou být velmi vysoké,“ tvrdí Andrews.
„Naší výhodou je, že budeme ukládat protony v materiálu na bázi uhlíku, kterého je dostatek, a protony získáme z vody, jež je také snadno dostupná,“ vysvětlil s tím, že protonová baterie nevykazuje žádné emise uhlíku. Komerčně dostupná by měla být v horizontu pěti až deseti let.
Konkurent pro baterie Tesla
„Měla by být velkým konkurentem Tesla Powerwall a doufáme, že nakonec může nahradit i obrovskou baterii Tesla v jižní Austrálii, nebo být dokonce ještě větší,“ tvrdí Andrews. Domácí baterie Tesla Powerwall nyní v USA stojí 6600 dolarů (136 600 korun) bez instalace a poplatků.
Prototyp baterie má aktivní plochu 5,5 centimetrů čtverečních a je stejně výkonná na jednotku hmotnosti jako komerční Li-Ion baterie.
Vyšší kapacitu má zajistit využití tenkých vrstev uhlíkových materiálů, jako je grafen, který je strukturou podobný grafitu.
Výzkum vývoje protonové baterie financuje australská vládní agentura Defence Science and Technology Group a americká organizace pro námořní výzkum Office of Naval Research Global, která má také pobočku v Praze.
V ČR se vede politický boj o těžbu lithia. Memorandum o těžbě tohoto těžkého kovu v Krušných horách je podle premiéra v demisi Andreje Babiše nesmyslné a neplatné. Těžbu této strategické suroviny by měl těžit výlučné stát a firma Diamo.
Memorandum o porozumění podepsal s australskou firmou European Metals Holdings exministr průmysl z ČSSD Jiří Havlíček. Týden před parlamentními volbami se probíralo ve sněmovně, proti bylo hlavně hnutí ANO a čeští komunisté. Česká geologická služba odhadla, že v ČR může být 571,5 milionu tun rudy, jež obsahuje 1,14 milionu tun lithia. Těžba by mohla být zahájena okolo roku 2022.
Související články:
Od vysavačů k elektrovozům. Vynálezce Dyson chce otřást automobilovým trhem
Domy na baterky. Češi si oblíbili řešení solárních panelů a úložišť
Němci vyvíjejí náhradu lithiových baterií. S revoluční technologií pomáhají i čeští studenti
