Konkurence určitě přijde

Urychlená liberalizace může znamenat zdražení, říká šéf českého plynárenství

Klaus Homann (52) je od května letošního roku předsedou představenstva Transgasu a zároveň nejvyšším šéfem českého plynárenství. V Česku zastupuje nového vlastníka, německou firmu RWE Gas, která spolu s Transgasem koupila podíly ve všech českých distribučních firmách. Má za sebou dlouholetou praxi v německé distribuci a v představenstvu RWE Gas zasedá od roku 1998. Vystudoval strojní inženýrství na Porúrské univerzitě v Bochumi a do roku 1981 působil jako vědecký asistent a později docent na univerzitě v Essenu. Je nadšeným turistou a mezi jeho koníčky patří i lov zvěře.

EURO: Transgas dříve sponzoroval Českou filharmonii. Proč teď začal podporovat Helenu Vondráčkovou a Karla Gotta? HOMANN: Těžko mohu komentovat dřívější sponzorské aktivity, ale vím, že Transgas začal spolupracovat s Gottem a Vondráčkovou při významné akci, kterou byl koncert v moskevském Kremlu. Pro firmu je taková spolupráce důležitá, protože je nutné vidět i pozadí akce, která měla podpořit vztahy mezi Českou republikou a Ruskem.

EURO: Spolupráce pokračuje předvánočními koncerty Gotta a Vondráčkové. Znamená to, že budete i nadále místo vážné hudby podporovat spíše populární zpěváky? HOMANN: O podpoře pro příští rok jsme ještě nerozhodli, ale myslím, že se oproti minulosti marketingová strategie přece jen trochu změní. Vyplývá to ze změny struktury společnosti, která nyní už nereprezentuje jen Transgas, ale i distribuci zemního plynu. Čili my nyní musíme propagovat nejen produkt, tedy zemní plyn, jak to dříve dělal Transgas, ale i služby pro zákazníky poskytované distribučními společnostmi, které se k němu při privatizaci připojily. Rozhodně tedy nebudeme podporovat jen jednoho umělce nebo těleso, ale širší spektrum kulturních akcí.

EURO: Je to strategie pro oslovení „širokého publika“? HOMANN: V podstatě ano, ale není to záležitost, která by souvisela se vstupem RWE do Transgasu. České plynárenství čeká liberalizace trhu a jednotlivé firmy naší skupiny musí postupně navázat užší vztah se svými zákazníky. Propagační strategie musí vycházet z toho, že zatímco Transgas je velkoobchodníkem, distribuční firmy musejí mít jako přímí dodavatelé plynu úzký kontakt s odběrateli z řad firem i běžných občanů.

EURO: V jaké kondici byly české plynárenské firmy, když jste je letos v květnu přebírali? HOMANN: Obecně lze říci, že jsme je převzali ve velmi dobrém stavu. Je na nich vidět, že se už deset let pohybují v prostředí tržního hospodářství.

EURO: Lze vůbec mluvit o tržním prostředí, když dosud měly a mají monopol? HOMANN: Určitě na ně působilo i vnější prostředí. Jsem přesvědčený, že všechny za posledních deset let udělaly obrovský posun, pokud jde o úroveň managementu. Ta je obecně velmi vysoká, i když se samozřejmě vyskytují některé individuální rozdíly. Takže pokud firmy potřebují někde přidat, je to hlavně ve službách a obchodních aktivitách.

EURO: Znamená to, že nemají z vašeho pohledu dost dobré obchodníky? HOMANN: Rozhodně nejde o žádný můj pohled nebo pohled shora, protože obchodní aktivity nyní RWE musí posílit i v Německu. Západoevropské plynárenské firmy také měly ještě donedávna monopolní postavení, takže i ony se vlastně musí učit, jak úspěšně obchodovat na otevřeném trhu. I krátká doba s konkurencí stačila, aby si uvědomily, že musí zlepšit nejen prodejní aktivity, ale i služby pro zákazníky.

EURO: Dosahují vaše české firmy v porovnání s německými dostatečné produktivity práce? HOMANN: V některých ohledech ano. Pokud ovšem vezmeme například objem prodaného plynu nebo počet zákazníků na jednoho pracovníka, tak ten je samozřejmě v Německu mnohem vyšší. Přesto to není problém, který by nás nějak akutně trápil, protože mzdové náklady jsou v Česku také na jiné úrovni.

EURO: Počítáte, že časem budete muset některé zaměstnance propustit? HOMANN: V příštích měsících připravujeme zeštíhlení, ale bude se týkat jen některých oblastí. Není například nutné aby každá z distribučních společností, které k nám patří, zakládala svá vlastní velká call centra.

EURO: Kolika lidí se dotkne připravované zeštíhlení? HOMANN: To ještě nevíme a i programy postupného snižování počtu pracovníků teprve připravujeme. Chceme například zřídit něco, co by se dalo nazvat vnitropodniková burza práce. Tak, aby si lidé, kteří přijdou o své nynější pracovní zařazení, mohli v rámci koncernu najít jiné místo. Se snižováním počtu pracovníků počítáme v delším časovém horizontu, takže pomůže i přirozený úbytek spojený například s odchody do penze. Rozhodně tedy nechystáme žádné dramatické propouštění.

EURO: Je pravdou, že RWE nyní usilovně shání nové lidi pro manažerské posty v českých plynárenských firmách? HOMANN: Nevím o tom. Nezbytné personální změny jsme už provedli. Na místech výkonných ředitelů distribučních firem zůstali až na výjimky původní manažeři a v představenstvech máme jednoho nebo maximálně dva německé zástupce. V Transgasu to je podobné, jen jsme o něco více posílili obchodní úsek. I v něm má však i nadále převahu český management.

EURO: Jak jste obsadili obchodní úsek Transgasu? HOMANN: Z Německa jsme přivedli čtyři experty. Nepřišli, aby se starali o klasický obchod spojený s nákupem a prodejem plynu. Budou rozvíjet nové aktivity, například obchodování s deriváty plynárenského trhu. Jde o zcela nový segment, a proto náš koncern rozhodl, že by bylo vhodné vyslat do Česka odborníky na tuto oblast.

EURO: Přijdou časem němečtí experti i do provozních částí nebo úseku financí? HOMANN: Zatím nevidíme důvod posílat do Čech další odborníky ať už z Německa, nebo z jiných částí západní Evropy, v nichž koncern působí. Domníváme se, že v českých společnostech je velmi dobrý technický i finanční management, funguje oblast kontrolingu a poměrně vysokou úroveň má také řízení výpočetní techniky. Stále platí, co jsme říkali už letos na jaře: české společnosti budou mít české vedení.

EURO: Byla to nutnost, když RWE v jednom okamžiku získala v Česku sedm velkých firem, nebo skutečně platí, že jsou čeští manažeři dost pružní a dokážou se přizpůsobit požadavkům německého majitele? HOMANN: RWE je mezinárodní skupinou a pochopitelně se snaží, aby se české firmy integrovaly do struktury koncernu co nejrychleji. Čeští manažeři ovšem udělali v posledních dvou až třech měsících obrovský kus práce. Příkladem mohou být účetní výkazy: za všechny české společnosti se už objevují ve společných materiálech koncernu. To je za půl roku jistě obrovský pokrok, který svědčí o kvalitě a pružnosti finančního managementu.

EURO: Proč chcete v Česku obchodovat s plynárenskými deriváty, když dosavadní nákupní smlouvy pokrývají téměř celou spotřebu a pro další obchody poskytují jen nepatrný prostor? HOMANN: Počítáme s postupnou liberalizací trhu a s tím, že budeme muset stále více obchodů provádět jiným způsobem, než jaký byl dosud běžný. Už nyní jsme například uplatnili při obchodování některé nástroje, například povětrnostní deriváty, které dříve Transgas nepoužíval.

EURO: K čemu je takový povětrnostní derivát dobrý? HOMANN: Souvisí s odhadem budoucího vývoje počasí, a je to něco jako ochrana rizika. Je důležitý pro distribuční společnosti, protože jejich výsledek samozřejmě velmi závisí na tom, jaká bude zima nebo jak brzy začne být na jaře teplo. Tato rizika lze kompenzovat finančními obchody. Jejich oblast bychom rádi posílili už nyní, abychom později na otevřeném evropském trhu nezůstali pozadu.

EURO: Český plynárenský trh se ale začne otevírat až od roku 2005… HOMANN: Dva roky nejsou na přípravu tak složitého kroku, jako je liberalizace, zase až tak dlouhá doba. V obrovské evropské konkurenci si rozhodně nemůžeme dovolit, abychom se až po otevření trhu začali učit, jak se na něm pohybovat.

EURO: Český regulátor Pavel Brychta nedávno upozornil (EURO 30/2002), že Evropská unie tlačí na rychlejší otevírání trhů s plynem. Je RWE připravena na případné urychlení liberalizace i v České republice? HOMANN: RWE by na to možná připravena byla, ale myslím, že české plynárenství nikoliv. Rovněž nevím, že by Brusel nějaký takový tlak na Prahu vyvíjel. Česká republika si ostatně vyjednala v rámci předvstupních rozhovorů odklad otevření svého plynárenského trhu právě na rok 2005 a věřím, že se tyto dohody nebudou měnit.

EURO: Jenže Česká republika stojí o vstup do Evropské unie a politici by mohli chtít unii vyhovět… HOMANN: Nemám žádné signály, že by se v tomto ohledu mělo něco měnit, a rovněž unie zatím ještě žádný požadavek urychleného otevření trhu nepřijala. Harmonogram otevírání trhu je součástí energetické politiky České republiky a je zakotven i v energetickém zákoně. Obojí je závazné a změna by si jistě vyžádala delší čas na přípravu.

EURO: RWE zaplatila za Transgas a distribuci 4,1 miliardy eur. Neohrozilo by rychlejší otevření trhu návratnost této investice? HOMANN: Těžko říci, protože takový propočet nemáme. Fahrplan, na jehož základě se začne trh otevírat až v roce 2005, považujeme za pevný a vždy jsme se jím řídili. Pro rychlejší postup zatím nejsou podmínky a také zkušenosti z Německa ukazují, že tam, kde se předem nevytvoří pravidla, stejně konkurence nefunguje. V Německu si nyní sice mohou všichni zákazníci včetně domácností vybrat své dodavatele plynu, ale neexistuje mechanismus, jak by mohl právě drobný odběratel přejít od dřívějšího monopolního distributora k někomu jinému. Bez pravidel, která jsou mimochodem značně komplikovaná po obchodní i právní stránce, jde o formální krok, který vůbec podobu trhu neovlivní.

EURO: Máte v kupní smlouvě nějakou garanci, že se harmonogram otevírání trhu nezmění? HOMANN: Ne.

EURO: Rychlejší příchod konkurence by však mohl přinést českým spotřebitelům nižší ceny… HOMANN: Je nutné si uvědomit, že by urychlená liberalizace naopak mohla pro ně plyn zdražit. V západní Evropě jsou nyní ceny vyšší než v České republice, takže lze předpokládat, že by se do Česka konkurence nijak nehrnula. Přispěla by pouze k tomu, že by se ze země začaly vyvážet velké objemy plynu například do Itálie, kde koneční zákazníci platí mnohem více. Nedostatek plynu na českém trhu by pak velmi rychle vedl k jeho zdražení.

EURO: Nehrozí tento scénář v každém případě, byť o dva roky později? HOMANN: České spotřebitele zatím chrání nynější způsob regulace, kdy ceny neurčuje trh, ale Energetický regulační úřad. A nejdéle – nejméně do roku 2008 – je bude omezovat právě u kategorie domácností.

EURO: České ceny plynu se v minulých letech při takzvaném narovnávání zvyšovaly u různých kategorií odběratelů rozdílným způsobem. Považujete dnešní regulované ceny plynu už za narovnané? HOMANN: Myslím, že zcela narovnané ještě nejsou a že se i v příštích letech poněkud změní poměr cen účtovaných domácnostem v porovnání s cenami pro velké odběratele.

EURO: Domníváte se, že podraží právě pro drobné odběratele? HOMANN: Předpokládám, že ano, což ovšem závisí na mnoha faktorech, například na vývoji cen ropy. Zvýšení rozdílu mezi kategoriemi odběratelů je však téměř jisté. Zatímco u dodávek pro velké průmyslové podniky se již české ceny blíží úrovni západní Evropy, u kategorie domácností jsou mnohem nižší.

EURO: O kolik víc platí domácnosti například v Německu? HOMANN: V přepočtu je to zhruba dvojnásobek.

EURO: Myslíte, že i české domácnosti budou okamžitě po otevření trhu platit tolik co německé? HOMANN: To samozřejmě závisí na výkonu zdejší ekonomiky. Nemyslím však, že by se ceny vyrovnaly hned po otevření trhu.

EURO: Dokážete odhadnout, kdy se ceny vyrovnají? HOMANN: Jakýkoliv odhad je obtížný, protože i na otevřeném trhu na ně stále působí úroveň místní konkurence. Důkazem jsou značné rozdíly v cenách plynu mezi jednotlivými západoevropskými zeměmi. Obrovská konkurence je srazila v posledních letech například ve Velké Británii. Ceny jsou tam nyní zejména pro velké průmyslové podniky mnohem nižší než například v Itálii.

EURO: RWE získalo v privatizaci Transgas a má majoritu ve většině českých distribučních firem. Kdo vám bude v Česku konkurovat? HOMANN: Privatizační koncept nebrání vzniku hospodářské soutěže. RWE Gas má většinový podíl jen v šesti z celkových osmi distribučních firem. V Jihočeské plynárenské a Pražské plynárenské máme menšinový podíl.

EURO: Budou si na otevřeném trhu konkurovat firmy vaší skupiny? HOMANN: Nepředpokládáme, že by si konkurovaly mezi sebou. Očekáváme, že konkurence přijde zvenčí, nebo se vytvoří nové subjekty, které tuto roli převezmou. Všechny plynárenské společnosti jsou přirozenými monopoly, když ve svém regionu vlastní monopolní plynárenskou síť. Z tohoto pohledu pravděpodobně monopolisty zůstanou i nadále. Jejich monopol lze narušit ukončením regulace cen a zavedením pravidel pro přístup dalších hráčů do sítě. Konkurence si pak může na základě povolení přístupu do sítě sjednat vlastní kontrakty. Čili najde si své vlastní dodavatele a zákazníky, kterým bude plyn prodávat.

EURO: Očekáváte, že tito konkurenti přijdou ze zahraničí? HOMANN: Jistěže mohou přijít zvenčí, ale zkušenosti ze západoevropských zemí ukazují, že se obvykle generují spíše z „domácího“ prostředí.

EURO: Kdo je pro RWE v Evropě největším konkurentem? HOMANN: Na to je těžké odpovědět. V oblasti plynu by se zřejmě všichni museli hodně snažit, aby RWE mohli výrazně konkurovat.