Česko v posledních letech ustrnulo ve zvyšování konkurenceschopnosti. Ačkoli patří mezi nejkonkurenceschopnější ekonomiky v regionu střední a východní Evropy, za světovou elitou zaostává. Slabší konkurenceschopnost zatím výrazněji ekonomický růst neovlivnila. Vyplývá to z analýzy ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Česko navíc podle posledního šetření Světového ekonomického fóra zaostává v inovacích.
Vyšší podpora inovací a odbourávání převážně rušivých dopadů daní a dotací na trh se zbožím jsou podle MPO jedním z hlavních faktorů necenové konkurenceschopnosti, které vedou k rychlejšímu růstu hrubého domácího produktu (HDP) v delším období. „I přes dosavadní vládní snahu je patrné, že nízké inovační schopnosti, vysoké břímě vládních regulací a složitý systém daní a dotací nepřispívá k dlouhodobému růstu HDP,“ uvádí MPO.
„Česká ekonomika v posledních letech ztrácí cenovou konkurenceschopnost kvůli příliš rychlému růstu mezd a necenovou konkurenceschopnost kvůli neschopnosti vlády,“ řekl analytik Deloitte David Marek. Výdaje na výzkum a vývoj jsou podle něj příliš nízké, investice do infrastruktury se zanedbaly a s byrokracií se nestalo nic. „Česká ekonomika těží z příznivé situace v globální ekonomice, pro budoucnost však sami děláme příliš málo a za pár let pocítíme, že nám ujíždí vlak. Slevami na jízdném, levnějším pivem a obědy zdarma se mezi úspěšné země nedostaneme,“ dodal Marek.
Přečtěte si: Pokus o optimistického průvodce českou budoucností
Česko si podle posledního šetření Světového ekonomického fóra (WEF) ohledně globální konkurenceschopnosti stojí v hodnocení makroekonomického prostředí výborně, v efektivitě trhu se zbožím a v inovacích ale výrazně zaostává. „Z důvodu klesající výhody v podobě nižších mezd by hlavní úsilí mělo směřovat k podpoře inovací a odbourávání vysoké zátěže vládních regulací a složitého systému daní a dotací,“ napsalo ministerstvo.
Vliv obchodních válek mezi Čínou a USA na domácí ekonomiku je podle analýzy poměrně nevýznamný. Dopad by se mohl pohybovat v rozmezí od 3,6 do 6,1 miliardy korun. Pokud by do konfliktu byla zatažena Evropa tím, že USA uvalí cla na dovoz automobilů z EU, dopad na tuzemský HDP by byl přibližně 15,6 miliardy Kč. V případě silně nepříznivého scénáře, který počítá s uvalením 25procentního cla na veškerý dovoz do USA, by pokles poptávky oslabil českou ekonomiku o 28,5 až 40,5 miliardy korun.
Velký průzkum týdeníku Euro: Jak platí české podniky?
I přes varovné signály přicházející především z finančního trhu MPO očekává, že tuzemská ekonomika po strmějším zpomalení v roce 2018 si udrží přibližně stejnou růstovou dynamiku i letos.
Česká republika skončila loni na žebříčku konkurenceschopnosti zemí, který každoročně sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF), na 29. příčce ze 140 hodnocených států. V porovnání s prvními 15 zeměmi EU zaostává Česko s výjimkou makroekonomické stability ve všech dalších 11 ukazatelích.
Dále čtěte:
Komentář: Ochlazení ekonomiky? Zatím fakt nemrzne
Až dojdou peníze, začneme myslet? Vysoký růst mezd vyžaduje rychlejší tempo inovací
Komentář: Zpomalujeme, jaký div
