Jdeme do finále. Zájemci o výstavbu dvou nových bloků v Jaderné elektrárně Temelín pomalu finišují s přípravou nabídek. V zákulisí svádí množství ostrých soubojů, které mají nejen vedení ČEZ, ale hlavně politické elity přesvědčit o tom, že právě oni jsou těmi vyvolenými, kteří by měli získat kontrakt za stovky miliard korun. „Každý rubl, který jsme v Rusku investovali do jaderné elektrárny, znamená dalších deset rublů pro navazující obory, jako jsou stavebnictví nebo strojírenství. K tomu je nutné připočíst zisk pro stát ve formě daně a vznik nových pracovních míst,“ tvrdí druhý muž společnosti Rosatom Kirill Komarov. O zakázku na dostavbu Temelína Rosatom společně se Škodou JS soutěží s americko-japonským Westinghousem a francouzskou Arevou.
Jeden z konkurentů Rosatomu v tendru na dostavbu dvou bloků Temelína nedávno rozeslal do redakcí e-maily s informacemi, že se vaše projekty oproti harmonogramu dohodnutému s investory výrazně zpožďují. Jak ostrý je zákulisní boj?
K tomu vám nemohu poskytnout žádný komentář, protože nám naštěstí nikdo podobné e-maily neposílá. Navíc nemáme možnost reagovat na aktivity našich konkurentů podobným způsobem.
Proč ne?
Na rozdíl od nás oni vlastně nic nebudují, nestaví. Mohli bychom otevřít otázku zdržení realizací projektů, ve kterých jsou teď uvedeni, ale neděláme nic takového ani o tom neuvažujeme. Takové jednání neodpovídá našim zásadám a představám o poctivém konkurenčním souboji. A co se týká reálných faktů. Žádný z našich projektů není v časovém skluzu, a to včetně těch, které se týkají rozšíření již stávajících elektráren. Ty jsou přitom mnohem složitější než projekty na výstavbu zcela nových bloků.
Dokumentace, která je součástí nabídek, je prý takové množství, že by se s ní bez problémů daly naplnit dva nákladní železniční vagony…
Na vagony jsem to ještě nepřepočítal. Mohu ale konstatovat, že ČEZ vykonal při přípravě výběrového řízení mnoho práce, což ostatně dokládá i jedenáct tisíc otázek, které zájemcům o dostavbu Temelína předložil. Je nutné říci, že ani v jedné zemi, kde jsme se o podobnou zakázku ucházeli, jsme se s takovým počtem otázek nesetkali. Samozřejmě ČEZ jako objednavatel má právo vyžadovat podrobné informace pro to, aby se mohl rozhodnout. > Těžko se přepočítává množství dokumentů, kde jsou zodpovězeny otázky ČEZ na vagony, ale co se týká jejich váhy, tak to může být zhruba tuna papíru.
V Česku kolují vtipy, že si ČEZ objednal tolik dokumentů, že je do vyhlášení výsledku tendru na dostavbu Temelína v energetické firmě ani nestačí všechny přečíst…
Mají rok na prostudování odpovědí a zevrubnou analýzu všech dokumentů, které od soutěžících obdrželi. Samozřejmě tam jsou otázky, které se kromě jiného týkají technických nebo finančních parametrů, bezpečnosti a podobně. Považuji za docela možné, že tyto dokumenty budou rozděleny na různé části, které pak nastudují lidé různých profesí či různého zaměření.
Pokud v tendru zvítězíte, jaké nabízíte garance, že se pod vaším vedením výstavba třetího a čtvrtého bloku v Temelíně neprodlouží proti danému harmonogramu a cena nevzroste?
Součástí nabídky, kterou připravujeme pro ČEZ, je samozřejmě celá škála záruk. Stejně tak činí i ostatní účastníci tendru. Co se týká ceny, ČEZ vypracoval mnohem složitější soustavu, než je odpověď na jednoduchou otázku, kolik bude stát výstavba celé elektrárny. Energetická firma chce předložit výpočet, jaké náklady budou na výrobu jedné kilowatthodiny. Jsme schopni se pod takovým návrhem podepsat a bereme na sebe závazek, že jej splníme. To znamená, pokud nám nebudou na výstavbu elektrárny stačit prostředky od společnosti ČEZ, uhradíme zbytek ze svých vlastních zdrojů.
Za kolik se bude ve dvou nových blocích vyrábět jedna kilowatthodina?
Takovou informaci nemohu v současné době sdělit. Do července, kdy se mají předložit nabídky, ale zbývá poměrně málo času. Zachovejte trpělivost, vše se dozvíte relativně brzy.
Dostavba Temelína je z velké části i státní strategický zájem. Stále se řeší, koho z odmítnutých dodavatelů bude výhodnější naštvat: zda Rusy, Francouze nebo Američany. Někteří ministři zvažují, že nejjednodušší bude, aby ČEZ podělil zakázkou dva z uchazečů. Již s někým o této možnosti vyjednáváte?
To je velmi striktně zakázáno v podmínkách tendru. I kdybychom si něco takového přáli, tak si to v žádném případě nemůžeme dovolit. Když říkám, i kdybychom chtěli, mám na mysli například naši dlouhodobou kooperaci s francouzskou společností Areva. Za dobu spolupráce máme poměrně pozitivní zkušenosti a řadu úspěchů z realizace společných projektů. Víme velmi dobře, kde a jakým způsobem můžeme jeden druhého doplnit, obohatit. Třeba při stavbě jaderné elektrárny v bulharském Belene využíváme v našem projektu systémy řízení právě od Arevy.
Když si tak pochvalujete spolupráci s Arevou, proč jste nepodali na dostavbu Temelína společnou nabídku?
Do tendru se nezapojují náhodné společnosti. Každá z nich má takový rozsah dovedností, schopností a kompetencí, aby sama dokázala uskutečnit projekt, jako je dostavba dvou bloků v Temelíně. I proto jsme toho názoru, ať v konkurenčním boji zvítězí silnější a schopnější.
Stejnou otázku pokládáme všem účastníkům tendru, v čem je vaše nabídka lepší než konkurenční?
To nelze přesně říci, protože je zapotřebí pochopit, jaké návrhy dávají jiní účastníci. Žádáte po mně, abych porovnal jednotlivé konkurenční nabídky, se nimiž jsem ale neměl možnost se seznámit.
My nabízíme typový projekt, na který máme reference nejen z Ruska, ale i ze zahraničí. Disponujeme dostatečnými zkušenostmi jak z výstavby takových projektů, tak i v chápání procesuální složitosti, případně jaké problémy mohou při výstavbě nastat a jak je řešit.
Velkou předností ve vztahu k České republice je naše připravenost využívat při dodávkách pro Temelín v maximální možné míře český průmysl, zdejší dodavatele.
Spoluprací s českým průmyslem ale argumentují všichni účastníci tendru…
Řekněme si upřímně, že český průmysl do dnešního dne nemá žádné zkušenosti s výrobou jakéhokoli zařízení pro americké nebo francouzské jaderné elektrárny. Jaderná elektrárna je velmi složité zařízení, u kterého se nemůžete dnes rozhodnout a zítra jej vyrobit. Potřebujete odpovídající technickou dokumentaci, zkušenosti, výrobní zařízení. Proto když mluvíme o tom, že chceme a budeme využívat potenciál českého průmyslu, tak velice dobře víme, jakým způsobem to budeme dělat. Pokud se české podniky chtějí zapojit do našeho výrobního programu, nepotřebují další investice do rozvoje, mohou využít současný potenciál. Důkazem mého tvrzení je, že bez ohledu na tendr v Temelíně s českým průmyslem již velice aktivně spolupracujeme. Jakákoli česká firma, jakékoli české výrobní zařízení, které už jednou něco udělalo pro Rosatom, má možnost a příležitost se zúčastnit a vyrábět pro všechny naše další projekty. Navíc je nutné upozornit, že žádná jiná firma neeviduje takový rozsah výroby jako Rosatom. Aktuálně máme v různých fázích rozestavěnosti kolem třiceti jaderných bloků po celém světě. Francouzi budují ve Finsku a Francii dohromady čtyři bloky, ale všechny jsou před dokončením. Co se týká Američanů, tak ti možná začnou něco stavět v USA. Náš zájem spolupracovat s českým průmyslem nesouvisí výhradně s dostavbou Temelína.
To se mi ani nechce věřit…
Výstavba dvou bloků v Temelíně není projekt, který by se dal příliš rychle realizovat. I když půjde vše dle harmonogramu, který stanovil ČEZ, samotná výstavba začne nejdříve v roce 2017. S ohledem na složitost projektu navíc nemůžeme stoprocentně říci, že termín bude dodržen.
Pro nás není Temelín marketingová záležitost. Dnes, aniž bychom čekali na výsledky tendru, jsme připraveni využívat dodávky českého průmyslu na všech existujících projektech Rosatomu po celém světě. A pro dosažení tohoto cíle děláme absolutně všechno. Do České republiky přijíždí mnoho lidí, kteří spolupracují s řadou průmyslníků, organizujeme speciální semináře pro firmy, kde se dozvědí, co přesně musejí udělat, aby se staly naším dodavatelem.
Považujete zapojení českých firem do výstavby elektrárny za jedno z klíčových kritérií pro hodnocení účastníků soutěže?
Nejen to. Do tendru jdeme s technologií 3 + , která je v kombinaci řady aktivních a pasivních prvků absolutně bezpečná. Pasivní bezpečnostní prvky jsou nezávislé na aktivním zapojení člověka a jsou schopny pracovat i v takových situacích, jako byla pohroma ve Fukušimě. Současně s tím jsme přesvědčeni, že náš návrh je konkurenceschopný i z hlediska nákladů a ceny projektu. Jaderné elektrárny budujeme průběžně, sériová výstavba je vždy levnější než individuální.
Další naší předností bezesporu je, že český průmysl je historicky orientován na ruské technologie. S tím souvisí i příprava lidských zdrojů, ČEZ nebude muset vynakládat žádné dramatické úsilí k tomu, aby připravil svůj personál k práci na nově postavených blocích. V případě jaderných elektráren francouzského nebo amerického typu to tak jednoduchý úkol nebude. Přitom z hlediska bezpečnosti jaderné elektrárny jsou kvalifikace a zkušenosti provozujícího personálu klíčovou podmínkou pro její úspěšný provoz.
Tvrdíte, že reaktor, který nabízíte i pro Temelín, stavíte sériově, což zlevňuje produkci. O kolik tedy bude Temelín levnější než první jaderná elektrárna stejného typu, kterou jste postavili?
To je velice složitá otázka. Ani jedna jaderná elektrárna ve světě není absolutně totožná. Dokonce, i když se jedná o velice podobný projekt. Je nutné si uvědomit, že projekt musíme přizpůsobit konkrétnímu místu a podmínkám. Kromě jiných, jaká je v jejím okolí seismicita nebo zda elektrárna bude používat na chlazení slanou nebo sladkou vodu. Současně s tím může každý investor požadovat jiné podmínky, třeba doplňující soustavu bezpečnostních prvků. Ty si třeba objednal jeden z naších klientů v Indii.
V této souvislosti bych rád upozornil, že po událostech v japonské Fukušimě se všechny dodatečné soustavy pasivní bezpečnosti staly automaticky standardním vybavením našich dodávek, i když dle původních smluv bychom je nemuseli dělat. Chápeme však, že po Fukušimě patří do nových standardů.
Takže budou dva nové bloky v Temelíně levnější, nebo ne?
Musíte si uvědomit, že stavba jaderné elektrárny je velice dlouhodobý proces. Samotné výstavbě, která trvá zhruba pět let, ještě předchází zdlouhavá příprava projektu, musí proběhnout licenční řízení. V průběhu této doby věda a výzkum nestojí a vývoj jde dál, máme nová zařízení, nová technická řešení. I z toho důvodu je každá jaderná elektrárna svým způsobem jedinečná. A samozřejmě, jak dobře víte, je ve světě inflace, dokonce i když je tak nízká jako v eurozóně. Takže pokud bychom skutečně chtěli porovnávat ceny starších s nově stavěnými bloky, tak k nějakému předem stanovenému roku 20XY. Navíc kapacita, výkonnost každé elektrárny je také poněkud odlišná. Ale máte pravdu, sériová výstavba umožňuje ušetřit. Zvlášť pokud na jedné ploše budujete najednou několik bloků, můžete uspořit na infrastruktuře, množství zaměstnanců a na spoustě jiných věcí.
Zmínil jste jako termín zahájení výstavby rok 2017, současně s tím jste ale vyjádřil i jisté obavy z jeho dodržení. Máte informace o možném posunu data, kdy by se mělo začít s budováním?
Ne, nemám, ale v tomto případě uvažuji jako homo sapiens. Můžete říci, zítra chci začít stavět jadernou elektrárnu, mám na to peníze a podporu veřejnosti. Určitě ale se mnou souhlasíte v tom, že realizace takového projektu nebude okamžitá. I proto bude lépe, když řeknete, mám v úmyslu začít za pět let budovat elektrárnu. Domnívám se, že za pět let na to ještě budu mít peníze, a myslím si, že obyvatelstvo bude rozvoj jaderné energetiky podporovat, budu mít takové podmínky, abych mohl projekt zahájit. Výstavba jaderné elektrárny v sobě nese jistá rizika. Ale žádnou speciální informaci o zpoždění a podobně nemám. Od ČEZ mám potvrzeno, že mají v úmyslu dodržet již dříve oznámený časový harmonogram.
Stále častěji se v kuloárech hovoří o tom, že pokud ČEZ zachová svoji štědrou dividendovou politiku, může mít v krajním případě problémy se sháněním peněz na výstavbu Temelína. Je Rosatom ochoten s financováním projektu pomoci?
Vše záleží na investorovi. Rosatom v dnešní době uskutečňuje své projekty za velmi odlišných finančních podmínek. Jsou země, kde budujeme jaderné elektrárny na základě mezivládních ujednání, na základě mezivládních úvěrů, kdy my de facto financujeme větší část výstavby elektrárny. Například ve Vietnamu, která bude po dostavbě plně ve vlastnictví státu.
V Turecku zase stavíme elektrárnu, která bude ze sta procent vlastněna Rosatomem. Pokaždé může být naše účast jiná, vždy záleží na přání klienta.
Dosud jsme od ČEZ neobdržely žádný návrh, abychom finančně participovali na výstavbě JE Temelín. Navíc dle současných definic tendru je jasné, že ČEZ bude jediným vlastníkem elektrárny. Pokud ale od energetického koncernu obdržíme jakýkoli jiný návrh, jsme připraveni jej podrobně prostudovat.
Jak změnily události ve Fukušimě ochotu jednotlivých zemí stavět nové jaderné elektrárny?
V současné době zavrhly rozvoj jaderné energetiky pouze ty země, které skutečně neměly v úmyslu nic budovat. Například Německo, kde se veškeré debaty točily pouze kolem toho, zda nynější jaderné elektrárny uzavřít dřív nebo později. V Itálii se v rámci referenda rozhodli že nebudou rozvíjet jadernou energetiku, ale vždyť nemají ani jednu elektrárnu.
Naopak země, které chtěly rozvíjet svoji jadernou energetiku ještě před havárií ve Fukušimě, od svých záměrů neupustily. Přinejmenším ty státy, které jsou zákazníky Rosatomu. Tedy kromě jiných Čína, Indie, Turecko, Česká republika, Bulharsko, Brazílie, Argentina nebo Jihoafrická republika. Všechny zmíněné státy pracují dle svých původních časových harmonogramů a podnikatelských plánů. Ostatně první dohodu na výstavbu dvou jaderných bloků v Číně jsme podepsali necelého půl roku po Fukušimě.
Počátkem loňského roku jsme měli v zahraničí v různé fázi rozestavěnosti jedenáct bloků, do konce roku 2011 jsme podepsali dohody na budování dalších jedenadvaceti.
Takže avizovaný celosvětový jaderný boom se nezastavil?
Absolutně věřím v perspektivy jaderné energetiky ve světě. Zříci se jejího rozvoje nepovažuji za rozumné rozhodnutí. Následky takového odmítnutí už vidíme v Německu, a to nejen v podobě vysokých cen elektřiny, ale i v ohrožení konkurenceschopnosti německého hospodářství jako celku. Již dnes řada německých firem mluví o tom, že takové ceny elektřiny jsou pro ně nepřijatelné, že bude lepší uzavřít továrny a přestěhovat výrobu tam, kde jsou přijatelnější. I proto je pro nás velmi důležité, že Česká republika zaujala v této otázce velice rozumnou, pragmatickou pozici.
Příběh manažera Drsný vyjednavač
Druhý muž stání korporace Rosatom, která kontroluje veškeré dění v ruské jaderné energetice. Jeho čeští spolupracovníci jej popisují jako tvrdého vyjednavače. „Skoro pořád se usmívá, ale když nastanou nějaké problémy, dokáže být skutečně drsný,“ konstatoval jeden z nich. Jméno si zveřejnit nepřál. Komarov je náměstkem generálního ředitele Rosatomu od dubna loňského roku. Současně s tím je generálním ředitelem uskupení Atomenergoprom. Dceřiná firma Rosatomu kontroluje většinu společností, které jsou napojeny na ruskou jadernou energetiku.
Jaderné energetice se plně věnuje od roku 2006, stál kromě jiného v čele společnosti Atomenergomaš, jako zástupce ředitele pracoval i ve výrobci jaderného paliva společnosti TVEL. Právě Komarov byl dle zdrojů týdeníku Euro jedním z klíčových vyjednavačů, kterým se podařilo přesvědčit vedení ČEZ, aby Temelín přešel z jaderného paliva od Westinghousu na produkci dodávanou společností TVEL.
Kirill Komarov (38)
- Narodil v roce 1973 v tehdejším Leningradě (dnes Petrohrad).
- V roce 1992 absolvoval Uralskou státní akademii práva, kde o pět let později obhájil i disertační práci na téma „státní řízení“.
- V letech 1996 až 2000 působil v různých funkcích v poradenské společnosti CJSC YurCon.
- Později byl mimo jiné zástupcem ředitele Federální agentury pro vodní zdroje.
- Náměstkem generálního ředitele Rosatomu je od dubna loňského roku
