Měna robotů a internetu věcí. Korporace zajímá kryptoměna iota

16. 1. 2018

Kryptoměna iota má v budoucnu umožnit platby mezi roboty a stroji obecně. Její tržní kapitalizace překročila dvě stě miliard korun a zajímá velké koncerny - Volkswagen, Bosch, Deutsche Telekom, Microsoft.

Nadaci Iota založili v roce 2015 v Berlíně David Sønstebø a Dominik Schiener. Nadace má kontrolu nad stejnojmennou měnou.

Nyní je podle serveru coinmarketcap.com s 9,8 miliardy dolarů (204 miliard korun) desátou nejhodnotnější virtuální měnou. Samotný Schiener tvrdí, že jejich strategií není to, aby jejich projekt měl co nejvyšší kapitalizaci. Od současného „šílenství“ na trzích s kryptoměnami se distancuje.

Měna má sloužit jako páteřní platidlo v autonomní ekonomice strojů. „Pokud chcete využít potenciál internetu věcí, musíte dovolit, aby si stroje navzájem (za služby) platily,“ vysvětlil Schiener. S tím souhlasí i manažeři z automobilky Volkswagen. Pokud se rozšíří použití autonomních vozidel, taková auta by měla samostatně platit i za parkování nebo tankování.

„Pokud vozidla platí za parkování a nabíjení, potřebují k tomu bezpečnou technologii,“ souhlasí Johann Jungwirth, šéf pro digitalizaci automobilky VW. Proto jedná se zakladateli této měny. Jungwirth počítá s tím, že se v budoucnu bude jednat o miliardy transakcí denně.

Jak se těží na kolejích:

Nová zábava na kolejích: studenti těží kryptoměny za peníze univerzit

Zájem o tuto technologii mají i další velké firmy nejen z Německa. Deutsche Telecom, Microsoft, Innogy, Bosch, Fujitsu.

Iota je alternativou k bitcoinu. Není ale založena na technologii blockchain, ale takzvané technologii tangle. Objem měny je navíc zafixován, takže ji nelze těžit. Bosch chce využít měnu právě pro finanční transakce mezi stroji.

Manager Magazin zdůraznil, že se projekt liší od původně anarchokapitalistického bitcoinu, který chtěl být decentralizovanou měnou, jež obchází tradiční finanční instituce. Tvůrci měny iota naopak hodlají spolupracovat s průmyslem, vládami i centrálními bankami. Velké firmy podle Schienera chtějí spolehlivé řešení s tím, že za finanční transakce nebudou platit žádné poplatky.

Iota je synonymem pro deváté písmeno řecké abecedy, jež se označuje jako nejmenší písmenko. Měna má sloužit zejména pro mikroplatby. Aby se vyplatila firmám používat, netěží se, dodal jeden ze zakladatelů David Sønstebø. Odpadá energeticky náročné dolování měny, jako je tomu u jejích konkurentů.

Těžba kryptoměn není jen pro vyvolené. Čtěte, jak na to:

Jak těžit kryptoměny? Vstupní investice není tak vysoká, jak se může zdát

Decentralizovaná databáze ověřování plateb nefunguje jako blockchain, který vypisuje celou historii transakcí a s narůstajícím počtem je databáze stále delší a komplikovanější. Tangle si vybírá jen dvě náhodné transakce z minulosti, vysvětlil Sønstebø.

Zda je tato měna životaschopná, musí teprve prokázat. Nyní ji stejně jako bitcoin ohrožují velké výkyvy kurzu kvůli finančním spekulacím. Pokud by cena ioty příliš kolísala vůči dolaru nebo euru, velké firmy mohou přestat mít o projekt zájem. Schiener nicméně tvrdí, že iota je společně s měnou ethereum nejvíce inovativním projektem ve skupině altcoinů, tedy konkurentů bitcoinu.

Vývoj kurzu měny iota vůči dolaru a bitcoinu: