Konkurenti nám dávají dárek

Uvolnili jsme špunt na papiňáku, říká předseda Strany zelených

Martin Bursík (47) Absolvoval obor ochrana životního prostředí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy (1984, RNDr.). Sedm let byl hydrologem ve státním podniku Stavební geologie, v červnu 1989 podepsal prohlášení Hnutí za občanskou svobodu. V letech byl 1990-92 poslancem České národní rady, původně za Občanské fórum, později za Občanské hnutí, jehož byl v období 1992-93 místopředsedou. Od listopadu 1994 do listopadu 2002 byl zastupitelem na pražské radnici, původně za Svobodné demokraty (dříve OH), od roku 1996 nezávislý, v roce 1999 vstoupil do KDU-ČSL. V poloúřednické vládě Josefa Tošovského (1998) působil jako ministr životního prostředí. Téhož roku na podzim neuspěl při kandidatuře na pražského primátora. Před třemi lety odešel od lidovců a v červnu 2004 vstoupil do Strany zelených. Kritizoval křídlo Jakuba Patočky a Jana Beránka a loni v září byl zvolen předsedou strany. Martin Bursík má poradenskou firmu Ecoconsulting pro obory energetika a životní prostředí. V polovině 90. let zrestituoval několik nemovitostí v centru Prahy, jejichž způsob nabytí dnes zpochybňují jeho oponenti. Je ženatý, má dvě děti.

EURO: Během povodní nebylo zelené na rozdíl od jiných slyšet. Neměli jste k „přírodnímu“ tématu co říci? BURSÍK: Nechtěl jsem moc komentovat, jak na situaci reagovali politici. Navíc šlo o práci čistě pro exekutivu. Ona může organizovat záchranné akce a uvolňovat finanční prostředky, kde je potřeba. Bylo dobře, že to ministři dělali a nebyli na dovolené.

EURO: Minulý týden sněmovna vládě „dovolila“ vzít peníze na likvidaci povodňových škod z dividend státních firem ČEZ a Osinek. Být v Parlamentu, podpořili byste to? BURSÍK: Je to zvláštní politika, protože ony dividendy se v případě ČEZ vyplácejí i minoritním soukromým akcionářům. Takže cena je vyšší. Vůbec je to zajímavé: když ČEZ zvyšuje cenu elektřiny, tak vám na to stát ústy ministra průmyslu řekne, že proti tomu nemůže nic dělat, že ve firmě nemá žádný vliv. Teď to najednou jde. Poukazuje to na fakt, že stát by neměl podnikat a že by velmi prospělo, kdyby se začalo reálně uvažovat o privatizaci ČEZ. Chce to ovšem opustit ideu takzvaného SuperČEZ, kterou vytvořil někdejší ministr Miroslav Grégr a která vlastně vedla k tomu, že u nás nevzniklo konkurenční prostředí. To je ke škodě zákazníka.

EURO: Byl byste pro okamžitou privatizaci ihned po nástupu nové vlády? BURSÍK: Musí se promyslet, co bude jejím cílem. Liberalizace energetického trhu vedla ve všech evropských zemích ke snížení cen elektřiny, v České republice však naopak k jejímu zvýšení. To je unikum. Privatizace by byla dobrá i proto, že by si stát přestal dělat chutě na plánování staveb nových elektráren. Škoda že vznikl SuperČEZ, být tu více konkurentů na trhu, ČEZ by si těžko mohl dovolit investovat třeba na Balkáně a nechat si zahraniční akvizice platit zvýšením ceny elektřiny u nás. Uvidíme, jestli se tohle povede ještě změnit, protože je obtížné vracet se zpět. Ale každopádně privatizace ano a urychleně, byť v žádném případě ne zbrkle.

EURO: Ještě před měsícem jste odhadoval volební výsledek Strany zelených na sedm až osm procent, teď už mluvíte o úspěchu při dvouciferném čísle. Je vaším cílem předhonit KDU-ČSL? BURSÍK: Předvolební soutěž samozřejmě láká dívat se okolo sebe. Kde jsou naši partneři na dráze, kdo běží a kdo kulhá, kdo je starší a kdo je mladší? A všímat si, že v tuhle chvíli jsou lidovci vzadu a komunisté jen kousek před námi… To ne, to není naše motivace.

EURO: A neberete to vůči lidovcům trochu osobně? BURSÍK: Takovou ambici nemám. Možná to tak bylo čteno, když jsme jako tiskovou mluvčí přijali Evu Rolečkovou (bývalá mluvčí KDU-ČSL - poznámka redakce). Ale není tam nic osobního.

EURO: Jak si vysvětlujete, že zrovna zeleným se povedlo v průzkumech tak náhle překročit práh volitelnosti? BURSÍK: Viděl bych to jako přirozené. Jednak společnost prošla určitým vývojem od začátku devadesátých let, kdy téma životního prostředí bylo vysoko na žebříčku hodnot. Josef Vavroušek měl teorii, že kdyby k revoluci nedošlo 17. listopadu na Národní třídě, bylo by to někdy v prosinci nebo v lednu v Chomutově, v Ústí nebo v Mostě kvůli životnímu prostředí. Později se sice snižovala priorita tohoto tématu, ale ve společnosti se vytvořil určitý segment, pro který se ideály kvality života, kvality potravin, kvality ovzduší, ohleduplnosti k prostředí, ve kterém žijeme, staly velkým tématem. Což znamená, že se dostáváme do standardní situace známé z Evropy, kde zelení hrají významnou roli.

EURO: Chcete být masovou stranou? BURSÍK: Stranictví je v České republice hodně nepopulární, my se to ale snažíme nabourat. Počínaje tím, že nad zápěstím nosíme zelený pásek s naší internetovou adresou, čímž dáváme najevo, že se za stranictví nestydíme. Zelení v Evropě jsou vůbec živější, naše stranictví není formální a legitimace nebo datum jejího vystavení nejsou nejdůležitější. Kariérní postup se nebere striktně, typická je menší disciplinovanost, zato větší je hravost a soutěživost. Naše ochota k diskusi je enormní. Kdybyste navštívili evropské poslance zelených, tak to je skutečně zážitek, ty jejich diskuse!

EURO: Kdybyste ale ve volbách dosáhli dvouciferného výsledku, stanete se jednou z nejsilnějších zelených stran v Evropě. BURSÍK: Deset procent ve volbách by byl úžasný úspěch. V Rakousku mají zelení kolem dvanácti, v Německu kolem osmi procent. Víme, že přes pět procent nás přetáhli naši kmenoví voliči. Tohle máme naprosto jisté. Ti, kteří mají jiné důvody nás volit, třeba že jsme alternativou a že si nemohou vybrat z ostatních stran, ti čekali, až budeme reální, aby jejich hlas nepropadl. A pak si myslím, že nám nějaké to procento navýšil náš politický styl. Že jsme maximálně věcní, snažíme se vyhýbat osobním útokům a negativnímu vymezování. Ostatní strany, tím, jak se chovají, nám dávají vlastně dar.

EURO: Jenže jakmile bylo nedávno zpochybněno, jakým způsobem jste zrestituoval několik domů v centru Prahy, začal jste se bránit jako ostatní politici - šermoval jste právníky a mluvil o postranních úmyslech konkurentů… BURSÍK: Považoval jsem to za důležité. Nebylo by správné, aby naše slušné chování někdo vnímal jako slabost. Nenechám si líbit úplně všechno. Nereagoval jsem nijak osobně, nezbylo mi než jít na čtyři hodiny do archivu, vyhledat dokumenty a vyvrátit nepravdu, kterou primátor Pavel Bém prezentoval účelově. Zjevně z politických důvodů, aby se komusi zalíbil…

EURO: Komu? Myslíte třeba Hradu? BURSÍK: No, spekuluje se o tom. Já bych se tomu nedivil. Třeba strategií mých odpůrců má být vytahování těchto typů témat, aby nás to odvedlo od věcné politiky. Asi se také pokoušejí ukázat, že ten čestný Bursík je ve skutečnosti stejný jako všichni ostatní.

EURO: Však si také procházíte „bytovou kauzou“ jako někteří jiní politici a lidem tyto věci vadí. BURSÍK: No jo, ale co s tím? Není možné to nechat být, je zapotřebí se bránit.

EURO: Pavel Bém se vám v termínu neomluvil, vaše restituční kauza se naopak začala komplikovat, žaluje vás bývalý člen vaší strany Jaroslav Novák. Jste stále odhodlán bránit se cestou žalob? BURSÍK: Ještě si to rozmyslím. Spíš to ale nechám plavat, už mně za to ten Bém nestojí. Tím, jak jedenáct let starou věc vytáhl, dezinterpretoval ji - já už se s ním o tom nechci bavit a přít se s ním.

EURO: Tentýž týden, kdy Strana zelených překročila v průzkumech pět procent, zaplavily republiku billboardy s vaší tváří. Náhoda? BURSÍK: Ano, shoda okolností. To by ani nešlo takhle naplánovat. Dobře jsme však věděli, že kampaň musíme zahájit dříve než naši konkurenti. Protože nikoli oni, ale pětiprocentní hranice pro vstup do sněmovny byla naším největším soupeřem.

EURO: Vladimír Železný totiž naznačil, že pracovník jedné výzkumné agentury mu nabízel za peníze navýšit procenta preferencí v průzkumu. Vám ne? BURSÍK: A proč tedy Železný nemá dvacet procent? Kolik by ho to stálo? On je tak čestný? Ne, mě na tom více zaujalo, že tuto zprávu umístila některá média na první stránku.

EURO: I tak se dělá reklama. BURSÍK: To je spíš selhání oněch médií. My jsme neinvestovali do průzkumu veřejného mínění ani korunu. Máme mezi sebou sociologa, jehož služeb využíváme. Pouze jsme si za pět nebo sedm tisíc korun koupili o firmy SC&C historická data, protože jsme chtěli lépe porozumět dynamice struktury našich voličů. A dozvěděli jsme se, že 40 procent voličů zelených je do 29 let, dalších 20 procent mezi 29 a 44 lety. Velice nás uklidnilo, že onen prudký nárůst podpory nezpůsobili nespokojenci, ale stejná skupina voličů, která volí zelené i ve Skandinávii nebo v Rakousku.

EURO: Na kolik vás kampaň přijde a kdo ji platí? Přispívá i vaše firma? BURSÍK: Celkový schválený rozpočet na kampaň je třináct milionů korun s tím, že může být navyšován o sponzorské dary. My to neorganizujeme tak, že by nám celou kampaň dělala agentura a my jí platili zálohově desítky milionů korun. Na kampani dělají profesionálové, kteří se nabídli, že chtějí pomoci zeleným. V drtivé většině zadarmo nebo za režijní náklady. Straně pomáhám i já. Sponzoruji ji a předsednickou funkci vykonávám pochopitelně zadarmo. Billboardy má na starost agentura Medea, jedna z největších na trhu, se kterou jsme se dohodli na odkladu platby až na dobu po volbách, kdy dostaneme peníze od státu.

EURO: Své sponzory si vybíráte, nebo berete vše? BURSÍK: Máme etická pravidla. Jako statutární zástupce strany mohu jejich aplikaci osobně kontrolovat a posuzovat. Jde o to, že našimi sponzory by měly být firmy nebo jednotlivci, u nichž to má vnitřní logiku. Jejichž strategie, orientace, produkty či služby se zaměřují na environmentální technologie, kvalitu života a podobně.

EURO: Stoupla s nárůstem preferencí i sponzorská štědrost? BURSÍK: Část kampaně musíme pokrýt pětimilionovým úvěrem od jedné komerční banky.
Chceme být transparentní. Byl jsem už kontaktován silnými finančními skupinami, jestli bych se nechtěl sejít, zajít na oběd a promluvit si. Velmi slušně jsem to odmítl s tím, že samozřejmě pokládám za správné, když politická strana vede dialog s průmyslem. Němečtí Zelení si třeba zvou vývojáře z automobilek a diskutují s nimi, kam automobilky směřují vývoj a kam politici nasměrují legislativu, která bude třeba snižovat emisní normy CO2. To všechno je dobré. Ale po až volbách, nikoli teď.

EURO: Vaši volební kandidáti prý musí podepisovat jakési směnky, jimiž se zavazují k loajalitě. Je to tak? BURSÍK: To je úplně jinak. Dohodli jsme, že zmíněný úvěr bude jistit všech našich čtrnáct lídrů, to jest dvě stě tisíc korun na osobu. Riziko je v podstatě nulové. I při třetinovém volebním výsledku, než jaký je nám prognózován, bychom byli schopni z odměn od státu úvěr uhradit.

EURO: Často se říká, že Strana zelených má blízko k ODS, vy tvrdíte, že lidé z ODS vás chtějí zkompromitovat. Je vám snad blízká jen část této strany? BURSÍK: S Topolánkem jsem se sešel všeho všudy jednou, někdy před Vánocemi. Vlastně se vůbec se šéfy ostatních stran nestýkám, to je podobné jako s tím průmyslem. Teď je tady politická soutěž a není co si předem vykládat, na čem se předem dohadovat. Až voliči přerozdělí mandáty, pak budeme sedět a jednat. Nejde o to, jakou frakci ODS - či jak to nazvat - si vybereme k vyjednávání, to oni si musejí udělat jasno, kdo bude ODS reprezentovat a co vlastně chtějí.

EURO: Většina zelených stran začínala tím, že se nejdříve zocelila v opozici… BURSÍK: Všechny varianty jsou otevřené. Tak jako nejsem schopen teď říct, jestli je mi sympatičtější ČSSD nebo ODS, protože bude spíš záležet na jejich i na naší flexibilitě po volbách, tak považuji za reálné, že buď budeme jednat o vládě a dohodneme se, nebo se nedohodneme. Třeba budou zelení příliš velkým soustem. Pak chceme být opozicí důslednou a věcnou, která bude hlídacím psem demokracie. Ale i pak se budeme snažit vést dialog.

EURO: Jste třeba připraven ujmout se po volbách ministerstva zahraničí, jako to v roce 1998 v Německu učinil Joschka Fischer? BURSÍK: Ani já, ani strana o takových věcech ještě vůbec nepřemýšlíme. Opakuji všem: buďme pokorní a stůjme na zemi. Našim cílem zůstává vstoupit do Parlamentu a získat co nejlepší výsledek. A poté být principiální a nejít na nějaký handl. O tom, že se do sněmovny dostaneme, jsem nyní už naprosto přesvědčen. Ale vůbec neuvažuji nebo neuvažujeme o nějakých funkcích. Nemáme ani stínovou vládu, tento institut považuji trochu za legraci, na to si nehrajeme. Je to možná dáno i tím, že už jsem ve skutečné vládě seděl.

EURO: Ze kterých programových priorit po volbách zelení neustoupí? BURSÍK: To je příliš vyhraněná otázka. Nikdo dnes nedokáže odhadnout, co bude výsledkem kompromisu. Pokusím se vyjmenovat naše priority: Zaprvé obrat v dopravě. To jest radikální omezení kamionů a jejich převod na železnici, výstavba překladišť, zrušení znevýhodnění železnice, zavedení mýtného pro všechny silnice, podpora alternativních paliv a příprava na situaci, kdy dojde ropa. Zadruhé ekologická daňová reforma, kdy chceme zdanit elektřinu podle jejího původu a výnos recyklovat formou snížených povinných odvodů sociálního a zdravotního pojištění. A zatřetí školství, které zajistí naši budoucí konkurenceschopnost na evropském i světovém trhu. Dalším tématem, s nímž ostatní strany vůbec nepracují, je ochrana spotřebitele. Stát by zřídil malý efektivní Úřad pro ochranu spotřebitele s regionálními expoziturami.

EURO: Řada lidí ve vaší straně má ovšem různý pohled třeba na energetickou politiku. Jak hodláte ošetřit, aby napětí nepřerostlo do konfliktů, které mezi zelenými donedávna byly? BURSÍK: Konflikty zelených byly jiného druhu. Tehdy nešlo o obsah politiky, ale o mezilidské vztahy a boj o moc. Kéž by to bylo bývalo o koncepci energetické politiky! Naopak vidím jako velmi pozitivní, že se energii lidí podařilo přesunout od nesmyslů k diskusi a polemice nad věcnými tématy. Nevím, jak dlouho nám to vydrží. Naše odlišnost od jiných politických stran je při tvorbě programu zjevná. Je to dáno tím, že tu byl Papinův hrnec, který stál na mírném plameni patnáct let a postupně v něm vznikal přetlak. Najednou se podařilo uvolnit špuntík a pára syčí ven. Ve straně máme myšlenkový kvas, diskutujeme, což je velmi dobré. A debatu jsme otevřeli i expertům zvnějšku.

EURO: Proč jste vystrašili občany, že chcete do roku 2010 zakázat topení uhlím? BURSÍK: Byli jsme si vědomi, že tento bod programu bude vnímán kontroverzně a že naši političtí konkurenti vezmou žlutý fix, podtrhnou si to a začnou zelenými strašit lidi. Jenže přišlo nám nepřijatelné, abychom se chovali pragmaticky a zavírali oči před problémem lokálních inverzí. Rok 2010 byl stanoven záměrně, premiér Tošovský říkával, že je potřeba pověsit buřta na klacek: jakmile stanovíte datum za hranicí volebního období, všichni vám vše odkývou, ale neprosadíte nic, protože to bude každému fuk.

EURO: Také ekologický expert ODS Bedřich Moldan navrhuje vyhodit smradlavá kamna a nahradit je jiným topením… BURSÍK: Myslíte, že se nám přibližuje… Tak to je dobře. Tento trend sleduji jak u ODS, tak u ČSSD, která představila svůj ekologický manifest. V principu mě to těší. Čím víc si političtí konkurenti budou všímat témat, která jsou pro nás důležitá, tím větší se vytvářejí styčné plochy a je větší pravděpodobnost dohody.

EURO: Spekulovalo se o vazbách vlastníků zdejšího černého uhlí se zelenými. Jak to je? BURSÍK: Také jsem to slyšel a zaujalo mě to. Já jsem pana Zdeňka Bakalu v životě neviděl. Vůbec ho neznám. Celé je to smyšlená konstrukce.

EURO: Jakou roli při jednáních o vládě sehrají úvahy o příštím prezidentovi? BURSÍK: Považuji za nesmyslné, aby součástí příští koaliční smlouvy byla dohoda o volbě příštího prezidenta. Hlavu státu přeci nevolí jen sněmovna. Zdá se mi, že v těchto věcech má ODS pořád ještě nějaký problém, že ta pupeční šňůra s Hradem je minimálně pro určitou část ODS ještě příliš silná. ODS si sama vytváří bariéru, jestliže bude na této podmínce trvat. Snižuje se její koaliční potenciál a bylo by velmi prospěšné, kdyby ještě před zahájením nějakých rozhovorů došlo k určité emancipaci a k odtržení od Hradu. My Václava Klause nepodpoříme. Nejde o osobní důvody, jeho pohled na svět je diametrálně odlišný od našeho. My vidíme svět velmi komplexně a jemu několik rozměrů chybí.

EURO: A koho byste rádi viděli na Hradě? BURSÍK: Zatím jsme o tom nejednali. Osobně si myslím, že by nám slušela prezidentka, což ale nevidím jako podmínku. Uvažovat třeba o návratu Václava Havla není reálné.

EURO: V programu píšete, že zahajujete debatu o budoucnosti. Přijaly to ostatní strany? BURSÍK: Ale my jsme nečekali, že by se ta debata odehrála teď, v předvolebním období. U nás v Čechách přece v předvolebním období spolu strany nemluví. Chtěli jsme jen nastřelit, že diskuse po volbách by se mohla ubírat tímto směrem. Že by tu nepanovala taková ta ad hoc politika, že se nám nabízí jeden investor, sníží to nezaměstnanost o 0,3 procenta, zvýší to HDP o 0,7 procenta, bude nás to stát na investičních pobídkách tolik a tolik, bereme. Česká republika se třeba spontánně stala velmocí v oblasti automobilového průmyslu, jenže vedla se o tom nějaká politická debata?