Globální konkurence, nepříznivý demografický vývoj, státní zadlužení… To všechno jsou problémy, se kterými se potýká Česká republika, stejně jako Evropská unie. Recepty na jejich řešení se skrývají v tom, jak se vyrovnáme s takovými výzvami, jako jsou konkurenceschopnost, vývoj, výzkum, inovace, zaměstnanost, digitální agenda, vzdělávání, sociální inkluze a snižování chudoby a v neposlední řadě oblast energetické účinnosti.
Na tomto místě bych se zastavil u jednoho z těchto témat, které se prolíná se všemi ostatními – u vzdělávání. Právě odborně zdatní, kvalifikovaní pracovníci, kteří jsou ochotni se neustále, kontinuálně vzdělávat, jsou nezbytnou podmínkou k uplatňování poznatků vědy a výzkumu v praxi, k zavádění inovací a také ke zvyšování konkurenceschopnosti firem i celé ekonomiky. Proto je důležité, aby tito pracovníci byli schopni hledat, vymýšlet a v praxi aplikovat nové přístupy, nové poznatky.
Učební osnovy i učební obory musejí vycházet z toho, co pracovní trh potřebuje a co s sebou přináší neustálý rozvoj technologií v jednotlivých oblastech. Současný stav ale příliš neodpovídá. Již v minulých měsících upozornili odborníci z Hospodářské komory na to, že české děti nedostávají takové vzdělání, aby obstály v mezinárodní konkurenci. Tento stav nedávno potvrdil i NERV.
Proto je potřebná reforma vzdělávacího systému. Pozitivní je, že současné vedení ministerstva školství si tento problém uvědomuje a na jeho řešení s Hospodářskou komorou aktivně spolupracuje. V poslední době se například začala aktivně podílet na tvorbě osnov učňovských a středních odborných škol.
Komora také prosazuje, aby podpora vzdělávání přihlížela ke kritériu uplatnitelnosti na trhu práce, k potřebnosti technického a řemeslného vzdělání. Vhodnou formou takové podpory je podle nás například daňové zvýhodnění podnikatelských subjektů provozujících vlastní učiliště nebo přispívajících na jejich provoz, stejně jako podniků, které chtějí mít vlastní učně.
