V kauze figurují stejné osoby jako v případě Union banky
Jednoho krásného červnového dne roku 2002 poslal Krajský soud v Ústí nad Labem do konkursu společnost ZKL Klášterec, která se specializovala zejména na výrobu ložisek pro automobilový průmysl. Případ zdánlivě nijak zajímavý, běžný. Ozvláštňuje ho však skutečnost, že o něm rozhodoval ústecký soudce Jiří Berka, který letos v březnu posílal do konkursu Union banku. Ten za konkursního správce ZKL Klášterec vybral Daniela Thonata, tedy muže, na kterého jakousi shodou okolností padla volba i v případě pětidenního konkursu Union banky alias České revitalizační. Pak již není divu, že o konkursu na ZKL Klášterec si píší ministr průmyslu a obchodu Milan Urban a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. Vlastník Klášterce, společnost ZKL, a. s., se navíc domnívá, že jde o organizovaný komplot a tuto hypotézu již několik měsíců vyšetřuje policie.
Tři vlci.
Soudce Jiří Berka vyhlásil konkurs 7. června 2002 na základě návrhu tří subjektů. ZKL Klášterec dlužil 86 tisíc korun firmě ČMP Klas, která pohledávku koupila od jiného subjektu. Poté, co ČMP Klas podal návrh na konkurs a soud vyzval ZKL Klášterec, aby se k návrhu vyjádřil, uhradila společnost 30. května své závazky. Firma tvrdí, že o dalších dvou návrzích ji soud ani nevyrozuměl. V jednom případě mělo jít o závazek ve formě smluvní pokuty, který však údajně v účetnictví ZKL Klášterec vůbec nefiguruje. Poslední pohledávka ve výši 313 tisíc korun putovala mezi několika subjekty, až skončila u společnosti Horatius, která ji získala 3. června a poté podala návrh na konkurs.
Spolčení?
Za pozornost stojí, že ač úpadce tento konkurs rozporuje, vzdal se krátce po jeho vyhlášení práva na odvolání. Zástupci ZKL tento krok zdůvodňují tím, že chtěli, aby se konkurs co nejméně dotkl chodu podniku. Konkursní správce Thonat prý podmínil svoji podporu ukončení konkursu nuceným vyrovnáním a ochotu spolupracovat právě vzdáním se práva na odvolání. Thonat poté dostal dvě nabídky na odkoupení konkursní podstaty. Jednání byla zahájena se společností Comindustrial, která si potřebné zdroje chtěla vypůjčit přímo od společnosti ZKL, a. s. Ta souhlasila za předpokladu adekvátního zajištění. Comindustrial následně oznámil, že od koupě ustupuje a prezentoval společnost Dieselport jako dalšího zájemce. Ten si od ZKL, a. s., půjčil 47,25 milionu korun na nákup konkursní podstaty, avšak skutečným nabyvatelem se stala společnost Comindustrial, jejíž společníci následně prodali své podíly firmě Styregnus. Představitelé ZKL se domnívají, že tento subjekt je ovládán slovenskou společností HTC Holding, která měla akci zorganizovat s cílem zejména získat ochrannou známku „ZKL“. Tuto domněnku vyšetřuje policie na základě trestního oznámení, které ZKL, a. s., podala. Podáno bylo rovněž trestní oznámení pro podvod na jednatele společnosti Dieselport, která měla od ZKL, a. s., vylákat již zmíněnou půjčku a peníze pak použít v rozporu s dohodnutým účelem. Týdeník EURO se pokoušel zjistit, jaký je aktuální stav vyšetřování, avšak policii ho jen ujistila, že na případu se pracuje.
Rychetského obavy.
Poté, co byl odhalen pochybný konkurs v Union bance, ve kterém figurovala jména Berky a Thonata, napsali zástupci ZKL, a. s., ministru průmyslu a obchodu Milanu Urbanovi dopis, v němž ho žádají o pomoc. Urban se obrátil na ministra spravedlnosti Pavla Rychetského. „Jsem si vědom nezávislosti soudů a plně ji respektuji, ale časové průběhy podání návrhů, vyhlášení konkursu a seznámení dotčené společnosti s vyhlášením konkursu vzbuzují pochybnosti o standardnosti jednání,“ uvádí dokument z 6. května 2003 podepsaný ministrem průmyslu, který má týdeník EURO k dispozici. Rychetský dal věc prošetřit a o měsíc později seznámil Urbana s výsledkem (kopii dopisu má rovněž týdeník EURO). „Jsem bohužel nucen konstatovat, že průběh konkursního řízení vzbuzuje obavy, že zde mohlo dojít k některým pochybením,“ píše Rychetský. Zmiňuje pochybení věřitelů, kteří do věřitelského výboru zvolili společnost ZKL, a. s., která je personálně spjata s úpadcem. Závažnější jsou však okolnosti, za jakých byl Klášterec prodán. Ve spise chybí rozhodnutí soudu o udělení souhlasu správci k prodeji podniku mimo dražbu. Thonat ho soudkyni po výzvě předložil, avšak pouze v kopii bez označení čísla listu. „Dle data mělo být (toto rozhodnutí – pozn. red.) vydáno v době, kdy JUDr. Berka byl dle záznamů personálního oddělení Krajského soudu v Ústí nad Labem v pracovní neschopnosti a obchodní úsek krajského soudu byl zcela paralyzován po povodni,“ konstatuje v dopise Rychetský. Vyšetřováním navíc ministerstvo spravedlnosti zjistilo, že není jasné, co vlastně konkursní správce prodal. Za pozornost stojí, že den poté, co Rychetský Urbanovi napsal, vstoupilo do konkursního řízení krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem. O dva dny později (13. června) byl soudkyní Jiřinou Skalskou, která případ po Berkovi převzala koncem dubna, zproštěn funkce konkursní správce Thonat a nahrazen Janem Marešem.
Klášterec dnes.
“Naše informace říkají, že současný stav firmy je poměrně špatný. Dochází k propouštění lidí a vývozu technologie,” odpověděl na dotaz týdeníku EURO ohledně nynější situace v Klášterci ředitel ZKL, a. s., Jiří Prášil. Tvrdí však, že stále existuje šance, že se firma postupně vzpamatuje, a to za předpokladu rozsáhlých investic do technologií. Cestou by zřejmě byl nový prodej podniku do rukou strategického partnera. Konkursní situace v ZKL Klášterec totiž nastala (pohledávky přihlásilo 137 věřitelů v celkovém objemu 335 milionů korun) a zrušení konkursu nezávislým soudem tedy není příliš pravděpodobné.
