Šéf firmy Jan Tlačbaba hovoří o tragédii a ničení letité práce
Krajský obchodní soud v Praze 31. května prohlásil konkurs na majetek akciové společnosti Interkontakt Group, která ještě v roce 1998 vévodila žebříčku největších obchodních firem v České republice. Informaci týdeníku EURO potvrdil soudce Pavel Janout i samotná firma. Firma se odvolává. „Ano, je to pravda. Představenstvo společnosti ale s prohlášením o konkursu nesouhlasí a podává odvolání. Dle auditorem potvrzené účetní závěrky a znaleckých posudků majetku společnosti totiž vlastní jmění firmy značně přesahuje její dluhy, řekl týdeníku EURO člen představenstva Interkontakt Group Jan Šercl. Podle jeho sdělení převyšuje majetek společnosti závazky zhruba o tři sta milionů korun. Po předchozím prohlášení konkursu na majetek společnosti Vít–Potraviny (březen 1999) a Pronto Plus (únor 2000) jde zřejmě o definitivní konec soukromých českých maloobchodních řetězců. Předseda představenstva Interkontaktu Jan Tlačbaba neskrývá rozčarování: „Je to pro mě tragická záležitost. Tímto je znehodnocen výsledek desetileté práce. Tlačbaba spolu se svým bratrem Vítem a dalšími dvěma členy top managementu Miroslavem Velflem a Ondřejem Klazarem jsou také rozhodujícími vlastníky firmy. Patří jim zhruba 55 procent akcií, zbytek drží Credit Suisse First Boston Private Equity. Americká investiční banka v roce 1997 do Interkontaktu vložila 1,56 miliardy korun. Rozmach bez kapitálu. Právě rok 1997 a začátek roku 1998 byl rozhodujícím pro další osud holdingu Interkontakt Group. Firma v reakci na nástup silné zahraniční konkurence zvolila taktiku „nejlepší obrana je útok , a přestože byla již od roku 1994 nejsilnějším maloobchodním systémem na českém trhu, zahájila mohutnou expanzi. Ve spolupráci s norskou firmou Reitangruppen začala budovat síť diskontních prodejen Rema 1000, v tomto období se také rozhodla fúzovat se společností M–Holding (právě tato myšlenka nebyla kvůli značnému nepořádku v M–Holdingu určitě z nejšťastnějších). Interkontakt také převzal maloobchodní společnost AZ potraviny, část sítí Pronto a Vít. Ani v zahraničí neotálel: Na Slovensku již působil před rokem 1997, v Polsku koupil největší tamní maloobchodní řetězec Polski Handel Spozywczy, začal testovat možnosti investic na Ukrajině a v dalších východoevropských zemích. Vizí společnosti bylo vytvořit silnou středoevropskou obchodní firmu. K tomu je však třeba kapitál a tím čeští vlastníci rozhodně nedisponovali. Peníze, které přinesl CS First Boston, spolykala investice v Polsku a další prostředky od Američanů nakonec nepřišly. Ztroskotal také projekt veřejné emise akcií. Firma tak najednou neměla dostatek kapitálu ani na nutné investice do domácí prodejní sítě. Expanze byla u konce. Tápání s restrukturalizací. Během roku 1998 byly plány firmy přehodnoceny a vedení rozhodlo o zahájení restrukturalizace. Cílem mělo být zjednodušení struktury a specializace na jasný a jednoduchý obchodní formát. Interkontakt se chtěl soustředit především na menší supermarkety v docházkové vzdálenosti, o ploše 400 až 700 čtverečních metrů, a také na franchising. V dalších měsících proto přenechal konkurenční Delvitě 50 supermarketů – 39 v ČR a jedenáct na Slovensku. Na Slovensku prodal řetězce Zdroj-Hos a Maxa tamním manažerům. Český nepotravinářský řetězec Magnet Pardubice, nabízející především domácí potřeby a elektro, rovněž prodal jeho vedení. Nakonec ovšem ani tento plán dlouho nevydržel. V druhé polovině loňského roku se pod vlivem dále se zostřující konkurence Interkontakt rozhodl, že obchod zcela opustí a stane se vlastně developerskou firmou. Chtěl se živit pronájmem zbylých provozoven a přípravou pozemků pro jiné obchodní firmy. Kromě Delvity přenechal několik supermarketů českému Aholdu, síť drogistických prodejen Drogerie Plus převzalo několik menších firem. V současné době z někdejších řetězců Interkontaktu (supermarkety Sama, diskonty Rema 1000, drogistické prodejny Drogerie Plus, síť Magnet, obchodní domy Prior) funguje pod správou Interkontakt Group, respektive dceřiné Prior IK, pouze Prior, vše ostatní je většinou pronajaté či prodané. Naše řešení bylo lepší. Interkontakt si myslí, že bankrot nebyl nutný. „Jsme přesvědčeni o tom, že prodejem našeho poměrně rozsáhlého majetku bychom dokázali věřitele uspokojit. Devadesát procent z nich náš plán akceptovalo, tvrdí Jan Šercl. Až do vyřešení odvolání ale firma nechce podávat jakékoliv další informace. Není známo, kdo vlastně podal soudu návrh na konkurs, každopádně navrhovatelů bylo více a někteří v průběhu řízení odstoupili. Určitou roli ve věci měla údajně hrát společnost Astrid Praha, výrobce kosmetiky. Předseda jejího představenstva Aleš Hamáček, který jediný je oprávněn komunikovat s médii, však v předchozích dnech pobýval mimo území republiky.
ČLÁNKY DO MAILU