Podnik může mít do dvou a půl měsíce nového vlastníka
Adamovské strojírny by mohly vstoupit do nového roku již s novým vlastníkem. Pokud by se tak stalo, podařil by se konkursnímu správci Tomáši Plevovi jeden z nejrychlejších konkursů v České republice. Soud totiž vyhlásil konkurs 8. března letošního roku na návrh společnosti Progress Finance, k níž se nakonec přihlásilo i představenstvo firmy. Již na konci června proběhlo přezkumné řízení, jehož výsledek říká, že pohledávky všech věřitelů činí 1,147 miliardy korun. Zhruba polovinu představuje dluh vůči České konsolidační agentuře (ČKA). Na počátku října věřitelský výbor jednomyslně schválil návrh správce na prodej podniku jednou smlouvou. „Pokud tento návrh odsouhlasí i konkursní soudce, může být prodej dokončen do dvou a půl měsíce.“ říká správcův poradce Vladan Valo z firmy Berater. Dodává, že všechny podklady jsou hotové a připravené je i informační memorandum pro investory.
Nejde o výnos.
Od počátku konkursu nebylo jasné, zda se bude podnik prodávat vcelku. Například Komerční banka jako člen věřitelského výboru navrhovala, aby konkursní správce rychle prodal byty, nepotřebná vozidla a dceřinou společnost ADAST Systems, výrobce zařízení pro čerpací stanice. Ustoupila však nakonec argumentům, že prodej po částech by nebyl výhodnější, ani rychlejší, a navíc i společnosti Adast Systems hrozí konkurs. Její samostatný prodej by proto byl poměrně složitý. Zástupce ČKA jako předseda věřitelského výboru byl na straně správce, a nakonec se k tomuto postoji připojil i třetí člen výboru společnost Ekotrading-Inflow, dodavatel Adamovských strojíren. Pro dodavatele byla zjevně rozhodující šance, že podnik zůstane v chodu i v budoucnosti a bude dále odebírat jejich produkci. To je pro ně podstatnější než případně mírně vyšší výnos z prodeje rozparcelovaného majetku. Výnos nakonec není ani hlavním cílem konkursního správce. Rozhodl se totiž využít ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání, které umožňuje prodat majetek z konkursní podstaty jinak než za nejvyšší nabídku, pokud je to ve veřejném zájmu. Právě udržení výroby a zachování zaměstnanosti se má stát podstatným požadavkem v připravené vícekriteriální soutěži. Správce Tomáš Pleva připouští, že nejde jen o zájem drobných dodavatelů, ale i o zájmy politické. Zastavení výroby v Adamově by znamenalo sociální problém v regionu, v němž jsou již dnes značné problémy s nezaměstnaností. O průběh konkursu se proto zajímají jak regionální politici, tak ministerstvo práce a sociálních věcí. Ve hře je však i další faktor. Adamovské strojírny mají dceřinou společnost ADAST Special. V ní je soustředěn kdysi nosný výrobní program podniku, tedy zbrojní výroba. V Adamově se dlouho vyráběly špičkové protitankové a protiletadlové střely a příslušná technologie je stále k dispozici. V podniku jsou i haly, do nichž vjíždějí železniční vagony. Střechy hal skrývají před družicovým průzkumem, co a kolik se do vagonů nakládá. Není divu, že konkurs je sledován i bezpečnostními složkami. Konkursní správce připouští, že nový nabyvatel podniku bude proto prověřován nejen z hlediska, zda je schopen zaplatit.
Spíše finanční investor.
O tom, že zájemců bude dostatek, Pleva nepochybuje. I když ti nejvážnější možná nebudou z nosného oboru, kterým jsou tiskařské ofsetové stroje. Trh je rozdělen mezi velké množství výrobců a jeho lídři mají dostatečné výrobní kapacity. Tomáš Pleva říká, že řada zájemců ho v průběhu konkursu již kontaktovala, některé předběžně oslovil sám. Zájem o jednotlivé části podniku byl mnohem větší než o celý podnik. Většinou přitom šlo o finanční investory. Poradce Vladan Valo je přesto přesvědčen, že ve výběrovém řízení bude z čeho vybírat.
Ziskový konkurs.
Jedním z důvodů je, že nový majitel by nemusel mít s podnikem hned od počátku příliš velké starosti. Generální ředitel Adamovských strojíren Jan Došek tvrdí, že podnik je v poměrně dobré kondici. Jeho hospodaření by se do konce roku mělo jednoznačně dostat do černých čísel. Dosažení ziskovosti zatím stály v cestě některé náklady vyvolané konkursem a pozůstatky po hospodaření minulého vedení. Podnik propustil 230 lidí a plnění norem se od jara zvedlo z 80 na 105 procent. Jednosměnný provoz je téměř stoprocentně využit. V porovnání s obdobím před prohlášením konkursu dokonce výrazně vzrostly tržby, z lednových a únorových necelých 50 milionů na srpnových 65 milionů korun. Podnik dokonce uvedl na trh nový tiskařský stroj AD 707. Ředitel Došek uvádí, že při úsporných opatřeních se vedení podniku rozhodlo zachovat výdaje na vývoj, pouze přesunulo zdroje z dlouhodobějších projektů na rychlejší dokončení nového produktu. Bylo to součástí taktiky, jak si udržet zákazníky, kteří samozřejmě předpokládají, že k zakoupenému tiskařskému stroji bude k dispozici v budoucnu i odpovídající servis. O tom firma v konkursu přesvědčuje odběratele jen těžko. Konkursní správce zorganizoval setkání se zástupci domácích tiskáren v Adamově. Se zahraničními zákazníky jednal na veletrhu v Birminghamu a zdá se, že měl úspěch. Pomohlo tomu i vedení podniku, které změnilo obchodní strategii. Dříve se začal stroj vyrábět teprve po získání objednávky a otevření akreditivu. Vinou toho se dodací lhůty protáhly na tři měsíce. Nyní podnik zahajuje výrobu i bez objednávky. To umožnilo zkrátit dodací lhůty. Nyní je jen na obchodnících a manažerech podniku, aby hotový stroj neskončil na skladových zásobách a neujídal z provozního kapitálu. K zachování výroby ve zbankrotovaném podniku důvěra zákazníků zdaleka nestačí. Klíčové je zajistit provozní financování. To není jednoduché ani potom, co díky konkursu odpadnou splátky bankám a předkonkursním dodavatelům. Další dodávky je totiž zpravidla nutné platit předem. Obchodní partneři většinou neberou na vědomí, že další pohledávky jdou již za konkursní podstatou, a tak riziko nesplacení je relativně velmi malé. Na druhé straně odběratelé nadále trvají na devadesátidenní platební lhůtě. Banky konkursy zcela zásadně nefinancují. Adamovský podnik si pomohl především úsporami, prodejem zbytného majetku, jako byly manažerské vozy a v neposlední řadě faktoringem, při němž se prodávají dokumentární akreditivy. To jde samozřejmě na úkor ziskové marže a slibuje to novému majiteli, schopnému zajistit provozní financování, okamžité zlepšení hospodářského výsledku. V poslední době již i dodavatelé projevují ochotu počkat pár dní se zaplacením. Cítí, že ADAST má šanci, a to je naděje i pro jejich odbyt v budoucnosti.
