NOVÝ ÚPADKOVÝ ZÁKON Nově navržený úpadkový zákon by měl zásadním způsobem změnit vztahy mezi dlužníkem a věřitelem. Vláda totiž schválila návrh, který má zjednodušit a zrychlit konkurzy. Vyhlášení úpadku navíc nebude nutně znamenat zánik podniku. Česká republika bude mít zřejmě poprvé v historii moderní zákon o bankrotech firem.
NOVÝ ÚPADKOVÝ ZÁKON Nově navržený úpadkový zákon by měl zásadním způsobem změnit vztahy mezi dlužníkem a věřitelem. Vláda totiž schválila návrh, který má zjednodušit a zrychlit konkurzy. Vyhlášení úpadku navíc nebude nutně znamenat zánik podniku. Česká republika bude mít zřejmě poprvé v historii moderní zákon o bankrotech firem. Vláda totiž schválila kompletně nový úpadkový zákon vycházející z věřitelského principu prosazovaném místopředsedou vlády pro ekonomiku Martinem Jahnem. Vyhlášení konkurzu již nebude muset skončit zánikem firmy. Nový zákon posílí možnost firmu v rámci konkurzu prodat a tak zajistit její pokračování. Posílení důvěry v konkurzní řízení by mělo zlepšit i dostupnost úvěrů pro malé a střední podniky. „Bude to výrazný impuls pro ekonomiku. Zákon usnadní podnikům přístup k financování, podpoří podnikatelskou činnost a zvýší zaměstnanost. To urychlí ekonomický růst,“ řekl Jahn k návrhu. POSTAVENÍ VĚŘITELŮ BUDE SILNĚJŠÍ Podle nové úpravy budou mít při konkurzu hlavní slovo věřitelé. Ti mají mít zásadní vliv na jmenování konkurzního správce zvoleného soudcem. Mohou ho totiž odvolat a jmenovat si svého. „Změna úpadkového zákona je velmi potřebná a měla podle mého názoru proběhnout již mnohem dříve. Iniciativu místopředsedy vlády Martina Jahna jsem proto velmi ocenil. Od nové podoby zákona si slibuji především posílení práv věřitelů a rozbití pevné vazby soudce a správce konkurzní podstaty,“ uvedl prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek. Nový zákon by tedy měl přinést i rychlejší růst ekonomiky prostě proto, že konkurzy budou kratší a firma v rámci něho nutně nezanikne. Podnik nebo část podniku bude možné prodat v rámci konkurzu a tak zachovat životaschopné části v chodu. Výtěžek z prodeje by měl být rozdělen mezi věřitele. To by mělo přinést postupně i nižší nezaměstnanost. ODDLUŽENÍ I PRO FYZICKÉ OSOBY Insolvenční zákon řeší kromě firemních aspektů i oddlužení lidí - fyzických osob. Pokud dlužník nebude schopen splácet dluhy, mohl by se nově obrátil na soud s návrhem na osobní bankrot. Jeho součástí by musel být pětiletý plán na osobní bankrot. V něm by navrhl, jak chce závazek řešit. Soud by stanovil insolvenčního správce a zároveň by vyzval věřitele, aby s oddlužením souhlasili. V případě souhlasu věřitelů by začal proces oddlužení. Součástí by bylo i rozprodání majetku, který dlužník nepotřebuje bezprostředně ke svému životu a k zajištění příjmů na splácení. Zároveň by všechny své příjmy, řádné i mimořádné - tedy například dědictví - musel dlužník poukazovat na splacení dluhu. Po dobu pěti let by mu tedy zůstalo jen životní minimum. Po splnění plánu oddlužení by se zbylé pohledávky smazaly. Jak upozorňuje Martin Jahn, soud by povolil oddlužení jen v případě, že jde o lepší cestu k uhrazení dluhu. Tedy pokud člověk nemá majetek, ze kterého by dluhy uhradil, nebo když by exekuce tohoto majetku byla pro věřitele méně výhodná. NOVÉ PRINCIPY**
- věřitelé budou mít při konkurzu hlavní slovo
- krach podniku nebude znamenat nutně likvidaci
- věřitelé budou mít zásadní vliv na jmenování konkurzního správce zvoleného soudem
- zákon nově zavede i osobní bankrot
