Konkurzní hrátky na severočeském písečku

Za zašmelení státního majetku má pykat jediný obžalovaný

Za zašmelení státního majetku má pykat jediný obžalovaný. A co jeho pomahači? Nevídaný podvod se státními pozemky na Litoměřicku, kterým státu vznikla škoda v desítkách milionů korun, má pokračování. Příští díl rozmotávání spletité kauzy, na niž už předloni upozornil týdeník EURO, se odehraje před soudem. V síti policejního vyšetřování uvízla jediná ryba – bývalý konkurzní správce státního zemědělského podniku Střížovice Michal Bednařík, který má usednout na lavici obžalovaných. Úlovek kriminalistů je ale dost chabý na to, k jakému spolčení muselo na severu Čech dojít. Sám Bednařík by „při vší úctě k jeho schopnostem“ okrádání státu v takovém rozsahu nemohl zvládnout. Potřeboval součinnost několika státních institucí, a té se mu dostalo. Na ruku mu šlo ministerstvo zemědělství (MZe), které v té době řídil bývalý ústecký primátor Petr Gandalovič (ODS). Zašmelení státních pozemků se zcela náhodou odehrálo v Ústeckém kraji. Konkurzní správce potřeboval také asistenci dozorujícího krajského soudce Jiřího Bednáře a litoměřického katastrálního úřadu. U obou institucí mu fikaný podvod zprvu hladce procházel. K dotazu týdeníku EURO, zda protikorupční policie prošetřovala možnost, že šlo o podvodné jednání organizované skupiny, se její mluvčí Roman Skřepek nevyjádřil. „Obviněna je jedna osoba, účast dalších se neprokázala,“ sdělil litoměřický státní zástupce Radek Bělor, který má případ na starost. Od policie dostal návrh na podání obžaloby. Obsáhlý spis čítající čtyři tisíce stran bude státní zástupce teprve číst. „Plánuji, že během března se rozhodnu, jak dál. Nepředpokládám, že by se věc vracela policii k došetření,“ řekl týdeníku EURO Bělor.

Nafouknutá podstata

Připomeňme, oč v celém případu šlo. V roce 2008, osm let od vyhlášení konkurzu na státní podnik Služby pro zemědělství Střížovice, správce Bednařík nevídaně rozšířil konkurzní podstatu. V minulosti přitom navrhoval zrušení konkurzu kvůli nedostatku majetku. Nafouknutí podstaty mu umožnilo vlastní čestné prohlášení a především Prohlášení MZe o majetku likvidovaného podniku. Ministerská listina ovšem neobsahovala výčet konkrétních parcel, ale pouhý soupis 172 katastrálních území. Bednařík si pak dotvořil vlastní rozsáhlý seznam pozemků o 66 stranách a předložil ho na litoměřický katastrální úřad. Řekl si o parcely, k nimž přitom neprokázal vlastnické právo nebo alespoň právo hospodaření úpadce. A byl úspěšný. Do té doby byly pozemky zapsané jako vlastnictví České republiky, ve správě Pozemkového fondu. Čím asi Bednařík okouzlil katastrální úřad, že mu pozemky státu zaplomboval?
Vše konkurznímu správci procházelo jako po másle, i bleskový rozprodej některých parcel. Prodával je bez veřejné dražby, hluboko pod cenou a neoprávněně. Za to si vyslechl obvinění. Hrozí mu trest odnětí svobody na dva až osm let. Vyhráno ještě vůbec nemá místní těžař písku Lubomír Kruncl, kterému Bednařík přihrál křiklavě lacino pole ukrývající ložiska písku. Kruncl za pět parcel o celkové rozloze bezmála 250 tisíc metrů čtverečních v katastru Lukavec u Lovosic zaplatil směšných 750 tisíc korun. Odborný posudek přitom jejich hodnotu vyčíslil na 3,4 milionu. A započítá-li se ložisko písku, ukryté pod třemi parcelami, vyletí jejich cena na 8,4 milionu korun. Přitom se Bednaříkovi povedl husarský kousek. Prodal pozemky z katastru obce Lukavec, která vůbec nebyla na ministerském seznamu katastrálních území. Pole tudíž neměla co dělat v konkurzní podstatě střížovického podniku, který leží na druhé straně okresu. Těžař Kruncl, který se dle místních dobře zná s bývalým ústeckým hejtmanem a nyní vlivným radním Jiřím Šulcem (ODS), může o levně nabytý zlatý důl přijít. Současný konkurzní správce Střížovic, pražská firma Insolv, chce podle informací týdeníku EURO získat prodané pozemky nazpátek. Opírat se má o to, že Bednařík nesměl parcely prodat bez dražby, navíc za okatě nevýhodnou cenu. Ještě ke všemu jde přitom o pozemky, na které se vztahuje církevní blokace. Firma Insolv se s odvoláním na mlčenlivost přikázanou zákonem k případu nechce vyjadřovat.

Gandalovičův Ludvík a jeho role

Ruce k podezřelému konání uvolnilo konkurznímu správci zmíněné Prohlášení MZe. V srpnu 2008 ho podepsal Jan Ludvík coby ředitel odboru zakladatelské činnosti. Tím ho jen tři měsíce předtím jmenoval tehdejší ministr Gandalovič. Před příchodem na MZe byl Ludvík, jak sám uvádí, manažerem pro investice v Léčebných lázních Bohdaneč a současně podnikal v oboru vedení účetnictví a v účetním a daňovém poradenství. Z funkce ředitele Ludvíka sesadil loni v květnu Gandalovičův nástupce Jakub Šebesta, kterého do úřednické vlády vyslala ČSSD. „Důvod odvolání mi nebyl nikdy sdělen,“ tvrdí Ludvík, který na MZe zůstal. Po čtvrt roce ho do ředitelského křesla znovu usadil současný šéf resortu Ivan Fuksa (ODS). Z titulu své funkce Ludvík zastupuje stát v dozorčích radách řady státních organizací spadajících do resortu. Do konce loňského srpna dohlížel na hospodaření podniku Lesy ČR, zmítaného četnými kauzami. „Ministerstvo se nedopustilo pochybení, ta nastala jinde,“ reagoval Ludvík na dotazy týdeníku EURO týkající se Prohlášení MZe neboli Bednaříkovy poukázky na obrovský majetek. Ludvík nepřipouští, že by bylo chybou, když inkriminovaný dokument neobsahoval čísla konkrétních parcel, ani že po jeho vydání úřad neupozornil Pozemkový fond (PF). V obšírných písemných odpovědích Ludvík svaluje vinu na kdekoho, včetně PF, konkurzního správce i soudu. „MZe v minulosti opakovaně žádalo Pozemkový fond o lustraci majetku státních podniků hospodařících na půdě. Tu měl provést už před dvaceti lety a dle potřeby opakovat,“ tvrdí dnes Ludvík. Jenže také od toho byl ještě donedávna každý ministr zemědělství současně nejvyšším šéfem PF a podobný exces měl ohlídat.

Státní nekomunikace

I přes velký malér zvaný Střížovice spolu na toto téma ministerstvo a fond téměř nekomunikují, jak obě strany přiznaly. Pozemkový fond přivedlo konání správce Bednaříka do prekérní situace. Státní fond prodával pozemky vedené v katastru na jeho listu vlastnictví, které si ovšem zablokoval Bednařík. Chaos ve vlastnictví odnáší třeba Miroslav Soldát, který v listopadu 2008 získal řádně v soutěži PF parcelu u Lovosic a hned ji zaplatil. Dodnes ji ale nevlastní. Musí čekat, jak dopadne soud. Fond po odhalení Bednaříkových machinací podal takzvanou vylučovací žalobu. Věc bude 9. března řešit Krajský soud v Ústí nad Labem.
Předmětem soudního sporu je 2463 parcel v 56 katastrálních územích. „Hodnota těchto pozemků je dle znaleckých posudků odhadnuta na zhruba 110 milionů korun,“ uvádí mluvčí PF Lubomíra Černá. Nechce komentovat, čím chce fond přesvědčit soud, že pozemky zablokované správcem Bednaříkem náležejí jemu. „Vzhledem k neukončenému soudnímu řízení nemůžeme sdělovat svou argumentační strategii,“ vysvětluje Černá. Fond v této kauze využívá služeb dvou pražských advokátek Ivany Syrůčkové a Ivany Slivkaničové. Nechtěným svědkem tahanic o pozemky je sedlák a bývalý starosta Lukavce u Lovosic Josef Hlaváček. Nadále hospodaří na 25 hektarech úrodných polí, které správce Bednařík neoprávněně prodal těžaři Krunclovi. „Pořád máme smlouvu s Pozemkovým fondem a platíme mu nájem,“ říkají manželé Hlaváčkovi. V minulosti se u PF opakovaně o tyto pozemky ucházeli. „Odpověď byla vždycky stejná: půdu nemohou prodat kvůli církevní blokaci,“ připomínají manželé. I to může být jeden z argumentů pro krajský soud.