Penzijní reforma
PRAHA (tos) - Čekat na konsenzus všech politických stran s penzijní reformou je alibismus, zaznělo mimo jiné na konferenci o penzijní reformě z úst Augusta Iglesiase Palaua, senior partnera chilské PrimAmérica Consultores, poradce Světové banky a spoluautora slovenské penzijní reformy. Konferenci pořádala v Praze Burza cenných papírů, jejímž partnerem byl i týdeník EURO. “Pokud se bude čekat na konsenzus, žádná reforma se neudělá,” pravil Palau s tím, že politický konsenzus je “žádoucí, nikoli nezbytnou” podmínkou pro systémovou penzijní reformu.
Penzijní reforma může mít pozitivní efekt na rozvoj kapitálového trhu, závisí to však na výchozích podmínkách trhu, kvalitě regulace investic penzijních fondů a koordinaci regulace penzijních fondů a kapitálového trhu. „Celkový efekt penzijních reforem na růst ekonomiky je ve světě kladný a pohybuje se pozitivně v intervalu mezi 0,20 – 0,75 procenta HDP,“ prezentoval svá dlouhodobá pozorování Palau.
Dle generálního ředitele pražské burzy Petra Koblice na zdejší burze nyní operuje jen málo tuzemských penzijních fondů. “Nedá se tedy říci, že by na českém kapitálovém trhu nepůsobily penzijní fondy. Jenom na něm nepůsobí domácí penzijní fondy, a to i kvůli absenci penzijní reformy,” uvedl. Zhruba 75 až 80 procent obchodů na pražské burze uskutečňují zahraniční investoři, ve velké většině případů se jedná právě o penzijní fondy, podíl drobných investorů činí zhruba patnáct procent a zbývajících pět až deset procent připadá na tuzemské institucionální investory. Mezi nimi figuruje i pár domácích penzijních fondů. Na rozvinutých trzích je situace diametrálně odlišná, každá z výše uvedených skupin pokrývá zhruba třetinu uskutečněných obchodů.
