V Česku není investice, kterou bychom nezvládli, říká partner J&T
Daniel Křetínský (32) Vystudoval Právnickou fakultu a Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Absolvoval několik zahraničních stáží, mimo jiné na Právnické fakultě Université de Bourgogne v Dijonu. V letech 1994 až 1999 vykonával právní praxi v advokátní kanceláři Gottweis & Partner. Do skupiny J&T nastoupil v červenci roku 1999 jako právník J&T Asset Management. Prošel několika posty, v současnosti zastává pozici partnera finanční skupiny J&T a jednatele J&T Investment Advisors. Hovoří francouzsky a anglicky. Je svobodný, ve volném čase se věnuje cestování, výtvarnému umění a fotbalu.
EURO: Skupina J&T v posledních letech významně investuje do energetiky. Hodláte stejně jako konkurence z oboru stavět nové elektrárny? KŘETÍNSKÝ: Jednoznačně ano. Naším cílem je kontrolovat výrobu a prodej elektřiny odpovídající zhruba deseti procentům z celkové tuzemské roční spotřeby. Což je asi sedm terawatthodin elektřiny. V obchodní oblasti plníme své cíle poměrně rychle a zmíněné hodnoty dosáhneme již letos, i když obchodní portfolio zatím není stabilní. Co se týká výroby, původním záměrem bylo uskutečnit více akvizic zdrojů. Ukázalo se však, že tato aktiva dnes nejsou na trhu k dispozici, proto jsme se rozhodli investovat do budování nových zdrojů.
EURO: Do jakých elektráren chcete investovat? KŘETÍNSKÝ: Předně probíhá modernizace zdroje v komořanech, dále máme rozpracovaný projekt na Slovensku, ten je svým rozsahem nejvýznamnější. Hovoříme o tepelné elektrárně s instalovaným výkonem až 700 megawattů. Pravděpodobně bude mít strukturu dvakrát 350 megawattů. Možné je, že se o tento projekt podělíme s nějakým jiným investorem; není to sice nutnost, ale reálně takovou možnost zvažujeme. V Česku dále plánujeme postavit jeden nebo dva zdroje na zemní plyn. Nyní rozpracováváme jednotlivé možnosti, zatím je ale nechci dopodrobna komentovat. Předpokládám, že na plyn postavíme minimálně 200 megawattů, reálných ale může být i 400 megawattů. Dalším projektem je výstavba větrných elektráren. Česko nemá v oblasti obnovitelných zdrojů příliš mnoho jiných možností, než jsou větrníky. V budoucnu bude určitě tématem biomasa.
EURO: Kolik peněz chcete na budování zdrojů vynaložit? KŘETÍNSKÝ: Zhruba dvacet až pětadvacet miliard korun.
EURO: Nemůžete se dohodnout na dlouhodobých dodávkách uhlí pro teplárnu v Komořanech, kterou vlastníte s Mosteckou uhelnou. V Česku ani na Slovensku navíc neseženete dostatek uhlí pro novou elektrárnu. Uvažujete o dovozu této suroviny z východu - Ruska nebo Ukrajiny? KŘETÍNSKÝ: Byl by to pro nás logický krok, ale ne do Komořan, tam je ta dopravní vzdálenost velká. Pokud MUS nezvolí nějaký racionálnější přístup, což považuji za extrémně nepravděpodobné, uvažujeme o tom, že vytápění Mostu a Litvínova založíme na palivovém mixu od více dodavatelů. Konkrétnější v této oblasti být nemohu. Ale co se týká slovenského projektu, tam se s dovozem jednoznačně počítá.
EURO: Vyjednáváte o majetkovém vstupu do některé z firem, které těží uhlí? KŘETÍNSKÝ: Takovou investici zvažujeme na Ukrajině nebo v Rusku a považujeme ji za logický krok. Momentálně jsme ve fázi mapování konkrétních příležitostí, ne že bychom byli těsně před akvizicí. Škála, o jak velký důl by se mělo jednat, je poměrně široká. V Rusku ani na Ukrajině není těžba uhlí natolik strategickým sektorem jako v Česku. Tady máte již existující elektrárenské kapacity a hnědé uhlí jako takřka jedinou domácí energetickou surovinu, která má velký strategický význam. Kdežto v Rusku či na Ukrajině existuje řada vlastníků a trh není tak monopolizovaný.
EURO: Před časem jste jako soukromá osoba získal výrobce autobusů společnost SOR Libchavy. Jsou takové soukromé aktivity partnerů skupiny J&T běžné? KŘETÍNSKÝ: Jsou ve vztahu ke skupině zcela transparentní. Součástí mého postavení partnera skupiny je i to, že mám čas od času možnost koupit nějakou společnost na vlastní účet. Prvkem toho schématu je dohoda, že J&T má na takovou akvizici jakési předkupní právo. A to byl příklad i SOR Libchavy. Byla to moje investice, ale po určité době jsme dosáhli dohody o podmínkách prodeje do skupiny. SOR je dnes ve stoprocentním vlastnictví J&T.
EURO: Jak se za poslední dobu změnila výnosnost akvizic uskutečněných skupinou J&T v Česku? KŘETÍNSKÝ: V minulosti jsme se pohybovali na silně rostoucím trhu, kupovali aktiva za podhodnocenou cenu. Přesněji, v letech 2002 až 2003 byly tržní ceny obecně podhodnoceny a my z toho stavu profitovali. Naše akvizice dokonce často provázely pochybnosti, zda jsme nezaplatili příliš. Jenže my jsme v okamžiku nákupu věděli, že můžeme jít slavit. Byly to aktivity, na kterých jsme běžně dokázali dosáhnout sta procent návratnosti.
EURO: Doba velkých výnosů je ale pryč….. KŘETÍNSKÝ: V současnosti je obtížné nalézt projekty, které jsou výdělečné a umožňují bezpečný vstup za jasně definovaných rizik. Nyní máme investice daleko více založené na synergických efektech a konsolidačních strategiích. Pokud se podíváte na naše kroky v masném průmyslu, energetických montážích a energetice, to jsou skutečné konsolidační strategie, kde dílčími akvizicemi získáváte celek, který má větší hodnotu. Samozřejmě do toho mohou přijít i individuálně úspěšné transakce typu SOR Libchavy. Ta sama o sobě ze specifických důvodů dává smysl, třeba že jsme rozuměli danému trhu, vstoupili do firmy v pravý čas, kdy začínal nějaký boom. Ale obecně, dnes koupit aktiva, samotný podnik, je těžké. Valuace bývají velmi často nerealistické, mnoha cenám, za které se akvizice na trhu realizují, osobně nevěřím. Jsou založeny na velmi nízké dluhové ceně a optimistických předpokladech tempa růstu, takto rizikové byznys plány neumíme a ani nechceme přijímat.
EURO: Zmínil jste aktivity J&T v sektoru energetických montáží. To je obor, který začal zajímat mnoho investorů. KŘETÍNSKÝ: Pevně věřím, že se začínají rozhlížet pozdě, protože klíčovou příležitost jsme využili my, zatím bych ji však nechtěl nějak blíže specifikovat. Okamžik, kdy oznámíme všechny své úmysly, teprve přijde. Část tohoto sektoru konsolidujeme, a to relativně významně. Některé firmy již vlastníme, nyní probíhá nějaká formální konsolidace a řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Další skvizice probíhají. Role J&T v tomto oboru však bude nesporně významná.
EURO: V minulosti jste zmínil, že J&T hodlá v Česku vybudovat silnou mediální skupinu. Středobodem plánu má být digitální televize Z1? KŘETÍNSKÝ: Vstup do mediální sféry ani nemusí být založen na synergiích typu redakcí Z1 a nějakého tištěného média. Pokud mluvím o médiích, ať televizních nebo tištěných, pak takových, která jsou zaměřena na lokální zpravodajství typu Euronews. Nesporně budeme mapovat i příležitosti pro vstup do tištěných médií.
EURO: Zvažujete, že koupíte některý z již existujících titulů, nebo založíte vlastní noviny či týdeník? KŘETÍNSKÝ: Je to velice zajímavý obor, ale nemusíme spěchat, není to urgentní. Budeme čekat na příležitosti, a ty pečlivě vyhodnocovat. Věřím, že se této příležitosti dočkáme, a pokud budeme mít pocit, že nepřichází, máme náhradní strategii - založení nového deníku. Navíc si dovedu představit prospěšné spojení kvalitního týdeníku a deníku.
EURO: Čím vás zaujal byznys médií? KŘETÍNSKÝ: Česko je pro nás domácí trh, jsme lokálním hráčem a věříme, že budeme pro média dobrým vlastníkem. Jsme přesvědčeni, že je to dobrá podnikatelská příležitost. A za druhé - vlastnictví médií přece jen umožňuje se jistým způsobem spolupodílet na formování prostředí. Ne nějaká touha ovlivňovat konkrétní kauzu, ale touha formovat prostředí, je pro někoho, komu záleží na atmosféře v České republice a na Slovensku, přirozená. Takže určitě nechceme vydávat bulvár.
EURO: Myslíte, že je současná česká společnost naladěna přijmout seriózní titul, který by byl i ekonomicky soběstačný? KŘETÍNSKÝ: Naše výhoda je v tom, že bychom za určitých okolností mohli dát takovému projektu delší byznysplán, prostor navíc.
EURO: J&T v létě roku 2004 ovládla fotbalovou Spartu. Jak hodnotíte tuto investici z finančního hlediska? KŘETÍNSKÝ: Tato investice probíhá de facto tak, jak jsme předpokládali. Jsem nespokojen s naším vystupováním v evropských pohárech, což souvisí jak se sportovním, tak ekonomickým pohledem. Kdybychom loni či letos hráli Ligu mistrů, náš rozpočet vypadá nesporně jinak. Ale z hlediska toho, co jsme si v J&T řekli před vstupem do fotbalu, a jak vypadá hospodaření Sparty nyní, je ta realita v souladu s interními předpoklady.
EURO: Týká se to nákladové, nebo spíše výnosové stránky Sparty? KŘETÍNSKÝ: Obou. Měli jsme plán určitého ekonomického výsledku ve variantě, že budeme hrát Ligu mistrů, zároveň byl připraven i druhý plán pro případ, že se do této soutěže neprobojujeme. Bohužel v Lize mistrů nejsme, takže spokojen být nemohu, ale po třech letech víme, jak finančně Spartu řídit. Mohu říci, že po ekonomické stránce nejsem ze Sparty nervózní.
EURO: Údajně pro vás Sparta není zcela typickou investicí, která by měla přinášet zásadní zisk, ale jde vám spíše o možnost reklamy a zviditelnění skupiny. KŘETÍNSKÝ: Pokud se podíváte na celkový objem našich aktiv a zisku, které generujeme, pak z hlediska struktury celé skupiny platí, že ať se bude Sparta chovat jakkoliv, dopad tohoto bude vždy marginální. Ať se ve Spartě z ekonomického hlediska děje cokoliv, je to věc, která nikdy nemůže nějak zásadně negativně postihnout skupinu. I kdyby Sparta během jednoho roku dosáhla ztráty 40 či 50 milionů korun, z hlediska celé skupiny je to naprosto zanedbatelná hodnota. Na druhé straně platí – a je to základní filozofie J&T – že sledujeme výkonnost jednotlivých projektů odděleně a trváme na tom, aby nežily z velikosti skupiny. Přestože nemohu být uspokojen s vystupováním v evropských pohárech, platí, že Sparta jako investice je bezpečná. V tom smyslu, že kdybychom se zcela hypoteticky rozhodli klub prodat, zinkasujeme více, než jsme do něj vložili. Takové rozhodnutí nepřijmeme, ale přece jen to skýtá určitý komfort, máme krytá záda.
EURO: Necháváte si pravidelně vypracovávat nějaké nezávislé ohodnocování Sparty, nebo je to subjektivní pocit? KŘETÍNSKÝ: Je to subjektivní pocit, který je potvrzen určitými kontakty a osloveními o možném prodeji Sparty, které vždy jednou za čas obdržíme. Na ocenění nezávislým znalcem v J&T nevěříme, nakonec vždy cenu určí trh.
EURO: Důležitou příjmovou složkou rozpočtu Sparty jsou přestupy hráčů. Je pro vás jednodušší uzavřít velký fotbalový transfer než například dohodnout zásadní transakci v „průmyslových“ oborech? KŘETÍNSKÝ: Vždy záleží na konkrétním případu. Fotbal je specifický tím, že cena hráče je neuvěřitelně subjektivní faktor, zatímco u drtivé většiny ostatních aktiv máte vždy nějaký finanční interval, ve kterém se pohybujete. Hráč může mít pro jednoho zájemce hodnotu tří čtyř milionů eur, zatímco další klub je ochoten zaplatit jen milion a půl. V takovýchto chvílích pak extrémně záleží na vyjednávacích schopnostech a celkové situaci ve fotbale. Když se podíváte na to, jaké transfery a za jaké sumy jsme uskutečnili do zahraničí, po této stránce musíme naše působení ve Spartě hodnotit pozitivně.
EURO: Hraje ve fotbalovém „transferovém byznysu“ velkou roli náhoda? KŘETÍNSKÝ: Když jsem se před časem snažil sám pro sebe pojmenovat a pochopit některé věci ve fotbalovém byznysu, zjistil jsem, že v tomto oboru vám do rozhodování vstupuje daleko větší počet faktorů, které musíte brát v úvahu, a daleko hůře se racionálně pojmenovávají. Je to spíš otázka pocitů. Ve fotbale máte faktor ekonomický, sportovní, a to nejen v otázce výkonnosti jednoho hráče, ale i psychologie mužstva, další je otázka sponzorů, fanoušků a médií. V klasickém byznysu přitom máte těchto vlivů sotva polovinu. Zásadní je i to, že média ovlivňují nejen fanoušky, ale i hráče a samotný klub. Zkrátka každý manažerský krok ve fotbale má velký počet souvislostí a konotací, přitom to klíčové – sportovní výkonnost – nedokážete přímo kontrolovat. Hraje se důležitý zápas, například kvalifikace Ligy mistrů, a vy jste jen v roli diváka s nulovou možností něco ovlivnit. V normálním byznysu můžete vždy něco udělat, ujmout akcií, vyvolat jednání, vymyslet nový projekt, ve fotbale jste odsouzen do role prostého diváka.
EURO: Jak daleko jste v otázce vyjednávání o výstavbě národního fotbalového stadionu na Letné? KŘETÍNSKÝ: Není to projekt, který by rozvíjela Sparta nebo skupina J&T. Je rozvíjen v rámci fotbalového svazu. Pokud by byl ekonomicky smysluplný jak pro český fotbal, tak pro Spartu, jsme připraveni o něm jednat. V této souvislosti je nutné říci jednu věc: zatímco pro český fotbal je národní stadion jednoznačně pozitivní, pro Spartu tento projekt přináší pozitiva i negativa. Na určitou dobu bychom se museli vystěhovat na jiný stadion, což je obrovská nepříjemnost, Sparta by v navíc „novém“ stadionu nebyla v pozici majoritního vlastníka. Maximálně bychom tam měli menšinový podíl, což pro fanoušky představuje jistou újmu. Národní fotbalový stadion není projekt, o který Sparta bojuje, je to projekt, který je připravena podpořit.
EURO: Na jaře příštího roku by měl být dobudován stadion Slavie ve Vršovicích. Jak velkou konkurencí bude pro letenskou Axa Arenu? KŘETÍNSKÝ: Možná to zní paradoxně, ale já si rozhodně nestěžuji na vývoj Slavie v poslední době. Ať už se jedná o pokračující výstavbu stadionu nebo sportovní stránku, hodnotím to pozitivně. Pro nás je dobré mít silnější konkurenci, když chceme dosahovat výsledků, nový stadion by navíc měl pozvednout úroveň celého fotbalu. Ve chvíli, kdy na tom Slavia nebyla po ekonomické stránce dobře, podmínky, za kterých uzavírala sponzorské smlouvy, nebyly adekvátní a deformovaly trh. Silnější Slavia pomáhá fotbalu, jako produktu, nahoru. Já si samozřejmě přeji, abychom Slavii na všech frontách poráželi - je to náš hlavní rival - ale jsem vnitřně přesvědčen, že mít silnějšího soupeře je pro Spartu dobře.
EURO: Vy osobně zodpovídáte za investici do Sparty, nebyl jste kvůli ní pokárán od majitelů J&T? KŘETÍNSKÝ: Ne. Ten, kdo Spartu hodnotí nejpřísněji, jsem já. Ze strany dalších partnerů či majitelů skupiny jsem se nikdy nedostal pod žádný tlak v souvislosti se sportovními problémy, byť ve fotbalově obtížných chvílích je to časté téma konverzací. Není důvod, proč investice do Sparty litovat.
EURO: Nepovažujete po třech letech Spartu spíše za citovou záležitost než finanční investici? KŘETÍNSKÝ: Jednoznačně tam vznikla i citová vazba, vzájemně jsme k sobě srostli. Podobně jako nikdy nebudeme prodávat J&T Banku nebo nechceme vystupovat z energetiky, rozhodně nemáme v plánu opustit Spartu. Ano, v některých ohledech nemohu být s touto investicí spokojen, ale například páté místo v předminulém ročníku české ligy bylo jasným důkazem toho, že pracujeme transparentně. (Bez uplácení rozhodčích - pozn. redakce.) Je ale třeba to neprokazovat opakovaně. (smích)
EURO: J&T se v konsorciu se skupinou PPF a společností InWay ucházelo o majoritu v Českém Telecomu, kde nakonec uspěla španělská Telefónica. Skončily tímto krokem vaše aktivity v českém telekomunikačním prostředí? KŘETÍNSKÝ: My jsme se v minulosti zajímali i o jiné akviziční příležitosti v „telco branži“, ať už šlo o Aliatel, Tiscali, GTS či Karneval, ale nedomnívám se, že pro nás v nejbližší době vznikne v oblasti telekomunikací významná investiční příležitost. Osobně si myslím, že toto odvětví by mělo být investory valuováno spíše konzervativněji, ale opak je pravdou. A my jsme v žádném konkrétním případě nedospěli k pocitu, že konkrétní transakce za dané peníze dává smysl.
EURO: Omezí investice 20 až 25 miliard korun do energetiky nějakým způsobem investice skupiny do dalších oborů? KŘETÍNSKÝ: Neřekl bych, že je to fatální problém. Jednak relativně rychle rosteme, náš aktuální objem aktiv se pohybuje kolem 80 až 90 miliard korun. Zadruhé máme v jiných projektech uložené další nerealizované zisky, takže z nedostatku prostředků nemám obavu.
EURO: Jak velký projekt je J&T schopna v současnosti zafinancovat? KŘETÍNSKÝ: Tato otázka směřuje spíše než na mne na Patrika Tkáče (spolumajitel skupiny J&T – pozn. redakce), který by vám řekl, že neexistuje hranice. A má pravdu. Pokud by pro nás byl daný projekt v konkrétním okamžiku příliš velký, jsem přesvědčen, že bychom dokázali téměř vždy – v měřítku české či slovenské republiky – sestavit konsorcium. Asi jiná situace by nastala, kdyby se prodával British Petrol, Shell nebo Gazprom (smích), ale v rozsahu Česka nebo Slovenska si dnes neumím představit projekt, kde bychom nemohli hrát významnou úlohu.
EURO: Kdyby se tedy vláda rozhodla prodat ČEZ, jste schopni takový obchod uskutečnit? KŘETÍNSKÝ: Jsem přesvědčen, že kdyby se privatizoval ČEZ, bylo by logické, abychom byli členem některého z konsorcií, která by se o něj zajímala. Nicméně si nemyslím, že se ČEZ bude prodávat, a nemyslím, že by to bylo pro Českou republiku správné.
