Kontrola potvrdila rozkrádačku

Státní úřad má na krku další velkou restituční kauzu

Hloubková kontrola na Pozemkovém fondu České republiky (PF) prokázala machinace s restitučními nároky na pražském pracovišti. Už od léta na velký průšvih opakovaně upozorňoval týdeník EURO (28, 33 a 35/2009). Závěry vnitřního auditu, který potvrzuje rozkrádání státního majetku, obdrželi minulý týden členové prezídia a dozorčí rady PF. „Z prověřovaných 2578 spisů kontrola zjistila nedostatky v 884 případech. Někdy odhalila u jednoho spisu i více pochybení, takže celkem se počet chyb vyšplhal na 1214,“ uvádí se v dokumentu, který má týdeník EURO k dispozici.
Do jakých podvodů se státní fond namočil tentokrát? Sehraná parta vysoce postavených úředníků a jejich pomocníků zvenčí zařídila některým restituentům přecenění majetkových nároků. Protiprávní, ale bohaté. V jednom případě se restituční „šek“ zvýšil z 241 tisíc korun na celých 5,9 milionu korun. Dohromady představuje nadhodnocení nároků asi 114 milionů korun. Chybně byly také vyměřeny nároky za bezmála 50 milionů. Konečný vývar pro lidi, zapojené do operace, by mohl vynést téměř miliardu korun, kdyby obohacené nároky stihli proměnit v pozemky a prodat je. Oškubaný by byl jako obvykle stát. Kauza, kterou se fond snažil dlouho tajit, snese srovnání s takzvaným zvláštním režimem, při němž PF přihrál lukrativní pozemky spekulantům. Aféra má soudní dohru trvající dodnes. A soudům se nevyhne ani zvláštní režim č. 2.

Práce pro policii Podvodné manipulace prováděli úředníci jak u majetkových nároků, které se vyměřovaly poprvé, tak u již existujících, kde cenu přepisovali směrem nahoru. Jen výjimečně výši nároku zkrátili. Při prověrce 276 přeceněných nároků kontroloři zjistili závažné nedostatky u 129 rozhodnutí. Z nich u 26 prokázali neoprávněné zvýšení o více než 9,5 milionu korun. V dalších 92 případech stoupla hodnota restitučního nároku o 104 miliony korun. Tady ale kontroloři zatím nebyli schopni chybu prokázat. Práci jim totiž komplikuje nepořádek ve spisech, které jsou mnohdy nekompletní. Pouze u jedenácti nároků se hodnota snížila, ale jen u dvou to prověrka potvrdila najisto. Podobně u prvotně oceněných nároků nejsou kontroloři s to definitivně potvrdit protiprávní postup u 127 případů dohromady za téměř 42 milionů korun. Za špatně vyměřené audit naplno prohlásil pouze devět nároků v celkové částce 5,4 milionu korun.
Kontrolní zpráva uvádí, že takové nedodržování pravidel vedlo ke zvýhodnění některých oprávněných osob a naopak k diskriminaci ostatních. „PF neplnil své povinnosti při hospodaření s majetkem státu dané zákonem,“ píše se v materiálu. Zjištění vlastní kontroly včetně příslušných dokladů chce fond předat policii. Její vyšetřovatelé by však už měli dávno konat, protože na PF a některé osoby zapojené do restitučních transakcí bylo kvůli rozkrádání majetku podáno trestní oznámení. Stojí za nimi majitelka pražské realitní kanceláře ALKA Reality Dagmar Hlasová, která celou aféru rozvířila.

Tachovská klika Pozemkový fond nyní tvrdí, že k problematickým přeceněním docházelo už od roku 1996. Ve velkém se však podvody měly rozjet v roce 2007. Tedy poté, co tehdejší ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) radikálně obměnil vedení PF. Šéfkou sekce restitucí se stala Květoslava Brátová, která předtím musela po maléru spojeném s restitucemi opustit funkci ředitelky Pozemkového úřadu v Tachově. Ve vedení restitucí se na pražském ústředí prostřídala s Václavem Krejčím, konkurzním správcem z Tachovska. Odtamtud jsou také Marcel Svoboda a Jiří Janovec, napojení na restituenty s luxusně přeceněnými nároky.
Jak měly spekulace fungovat, popsala týdeníku EURO pod slibem anonymity jedna ze zúčastněných osob: „Vyhledali nás pánové s nabídkou, že jsou schopni zařídit zvýšení hodnoty restitučního nároku. A poté nám ho u fondu pomohou proměnit za pozemky. Když jsme ale nepřistoupili na podmínku, že jim pak získané pozemky prodáme, zase se nám výše nároku najednou snížila.“ Zdroj týdeníku EURO, dobře obeznámený s chodem státního fondu, tvrdí, že stavidla těmto podvodům uvolnila Gandalovičova personální smršť. „Po ní byla ze sekce restitucí vyřazena složka, která představovala supervizi. A ta do té doby vždy ctila zásadu, že všem je třeba oceňovat dle stejných pravidel,“ uvedl bývalý pracovník fondu.

Dozorčí rada na čekané Bývalými pracovníky pražského ústředí PF jsou dnes už také Brátová a Krejčí. Po medializaci podezřelých restitučních operací je odvolalo prezidium PF, které z titulu ministra zemědělství vede Jakub Šebesta. „Personálně jsme také posílili sekci restitucí a organizačně upravili její chod. Zavedli jsme důslednější kontrolu a začali opravovat chybně přeceněné nároky,“ popsal reakci na provalené machinace šéf výkonného výboru PF Radim Zika (ODS). Na fond přišel letos v lednu a v dubnu spustil kontrolu. Nyní zřizuje také zvláštní komisi, která bude řešit případy, u nichž rozdíl mezi správným a pochybným oceněním nároku převyšuje 200 tisíc korun. Jak Zika říká, i v tomto selhání se ukázaly nevýhody kolektivního rozhodování. „Za ně se lidé rádi schovávají, nechtějí-li nést odpovědnost,“ poznamenává Zika.
Od nového roku se fond překlopí do nové podoby. Prezidium a výkonný výbor mají už své dny sečteny, od 1. ledna instituci povede ředitel s náměstky. Ohlídat je má dozorčí rada, která však u podvodného přeceňování restitucí nadobro selhala. Její předseda Jan Grůza (KDU-ČSL) dal od kauzy ruce pryč. „Projednání rada přerušila do doby, než podnět prošetří Policie ČR,“ odpověděl v dopise Dagmar Hlasové, která jej o případu už dříve informovala. Dozorčí rada také vyčkávala na zjištění kontrolního odboru PF. Co teď asi zachrání?

SOUVISLOSTI: Majetkový nárok získali restituenti v případě, že jim stát nemohl vrátit původní pozemky. Dle platných pravidel se oceňují dle stavu pozemku v době jeho odnětí. Je pak velký rozdíl, jde-li o pole či louku v katastru sousedícím s Prahou (cena od tří do deseti korun za metr čtvereční), nebo o stavební parcelu na území hlavního města (250 korun za metr čtvereční). A právě na tom bylo založeno přeceňování. V rozporu s vyhláškou fond třeba upravil na „pražskou cenu“ výši nároku, vyměřeného za pozemky v Písnici. Ta ovšem v době vyvlastnění nebyla součástí hlavního města, takže správné ocenění je několikanásobně nižší.