Nejde jen o to, že finanční ředitelství řízené lidmi, které si tam dosadil největší tuzemský podnikatel v roli ministra financí, bude disponovat nesmírně citlivými a extrémně cennými daty o tom do, kdo, kdy, komu a za kolik prodal. Věřme na pár vteřin, že analytici Agrofertu k těm datům opravdu nebudou mít přístup.
I tak je totiž zákon učebnicovým příkladem úřední zvůle. Například proto, že i když kontrolní hlášení podáte v řádném termínu a zcela pravdivě, může vás správce daně požádat o dodatečné informace, či vysvětlení, které jste povinen doručit do pěti dnů. Nikoli pracovních, ale kalendářních.
A tak například, když vám berňák pošle do datové schránky, či napíše mail ve čtvrtek před Velikonoci a vy nejste přes svátky online a schopen dosáhnout na firemní data, sotva se vyhnete pokutě, která se vyměřuje automaticky a činí třicet tisíc korun. A aby to ještě více vyniklo, tak finanční úřad samozřejmě nemá žádný termín, do kdy by mohl žádat doplnění či vysvětlení odevzdaných výkazů.
Občan versus úřad
Toto šikanózní ustanovení je známo více než rok a více než rok kritizováno zainteresovanými experty i podnikateli. A tak se už po roce vysokoprechaditělstvo ministr Babiš uvolil zákon změnit. Od června bude přívětivější. I co, stává se, že někdo mívá delší vedení, co by se ale stávat nemělo, je nerovné postavení občana vůči úřadu.
A to je čím dál tím horší a už by se tím měl nejspíše zabývat ústavní soud. Není možné, aby tam, kde občan má pevně stanovené lhůty pro splnění svých povinnosti vůči úřadu, neměl úřad úplně stejné lhůty ke splnění svých povinností vůči občanům.
Například, když už jsme u toho DPH, berňák dva roky vracel neoprávněně, na příkaz ministra financí zadržené vratky daně. A zcela bez sankcí, protože daňový poplatník si v současném systému netroufne vymáhat náhradu škody. Proto by především sankce pro úřad za nesplnění lhůty měly být neodpustitelné a automatické. Hned by nám administrativa začala šlapat jako hodinky.
Čtěte další komentáře Pavla Párala:
