Voleník: Chceme certifikaci státního závěrečného účtu O veřejných financích a jejich kontrole hovoříme s prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu Lubomírem Voleníkem. Kudy nejvíce unikají prostředky ze státního rozpočtu? Nejvíce peněz uniká v nejrůznějších velkých investičních programech vlády.
Voleník: Chceme certifikaci státního závěrečného účtu
O veřejných financích a jejich kontrole hovoříme s prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu Lubomírem Voleníkem.
Kudy nejvíce unikají prostředky ze státního rozpočtu?
Nejvíce peněz uniká v nejrůznějších velkých investičních programech vlády. Je nutné tyto programy precizovat, přesně nastavit cíle a volit co nejefektivnější kroky. I když jsou cíle naprogramovány dobře, jednotlivé kroky k jejich naplňování jsou vágní. V poslední době bylo uloženo příslušným ministrům, aby zredukovali programy, které jsou v jejich gesci. Konkrétně se jednalo o ministerstvo pro místní rozvoj. Jeho programy na podporu bydlení by měly být nasměrovány čitelněji.
V rámci reformy veřejných financí se uvažuje i o možnosti supervize průběžného hospodaření státu i schvalování státního závěrečného účtu. Proč?
Jakákoli úprava, která by umožňovala, aby se radikálním způsobem snižoval deficit státního rozpočtu a naopak zvyšovala rozpočtová disciplína, je nesmírně žádoucí. Je třeba každý pozitivní návrh v tomto směru, ať již vládní nebo opoziční, posuzovat s chladnou hlavou, nehledat na nich jenom šprajc politického protivníka, ale hledat jakoukoli cestu, aby se náš stát dále nezadlužoval. Myslím si, že i v návrhu ministra financí je naznačena řada dobrých kroků, které reflektují naše dlouhodobé připomínky týkající se především výdajové stránky státního rozpočtu, ale i omezených zdrojů příjmů. Nechtěl bych se ale vydat cestou zvyšování daní. Spíše bych uvítal, aby se pozornost upřela na mandatorní výdaje a další výdajové položky.
Napomohlo by rozpočtové kázni i to, že by byl státní závěrečný účet podrobován auditu?
Jedním z nejvýznamnějších úkolů pro NKÚ je dokázat to, čemu se na západě od České republiky říká certifikace státního závěrečného účtu. Je to velmi důležité, protože by to měla být relevantní informace pro Poslaneckou sněmovnu o tom, jak stát v uplynulých letech hospodařil. Především by to měl být podklad pro to, aby ve střednědobých rozpočtových výhledech, byly predikovány reálné věci. To by mělo vést k tomu, aby rizika z možného překročení výdajů byla snížena na minimum. Možnost certifikace by se neměla týkat jenom státního závěrečného účtu, ale i účtů vyšších územněsprávních celků. To jsou spojené nádoby.
Neobáváte se, že právě na kraje mohou být přesouvány některé problémy státního rozpočtu jako v případě zadlužených nemocnic, čímž by docházelo opět k zadlužování státu, pouze na jiné úrovni?
Všechny veřejné rozpočty jsou spojené nádoby a není možné je v rámci reformy od sebe oddělovat. Vyšší územněsprávní celky mají mít velice omezené zdroje financování, ale v rozporu s tím tam nyní geometrickou řadou narůstají výdajové položky. To vidím jako obrovský problém.
Nemůže vést nakonec politika vlády i k deformaci rozpočtové morálky krajů a obcí?
Určitá hrozba to bezpochyby je. Očima EU je státní rozpočet celým souhrnem veřejných rozpočtů. Takže zúžené vidění by se nám mohlo nevyplatit.
Jak pohlížíte na záměr co nejdříve ukončit činnost Fondu národního majetku a Konsolidační agentury?
Osobně jsem nikdy nebyl příznivcem fondů. Vytváření fondů jsem bral vždycky jako krajní případ, kdy věc nešla řešit jinak. V posledních letech došlo k inflaci nejrůznějších fondů, a to vidím jako chybu. Tím je totiž nabourávána rozpočtová transparentnost státu. Pokud by tedy došlo k jakékoli redukci fondového hospodaření, byl by to krok správným směrem.
NKÚ se zaměřil na daňové nedoplatky a kontroloval způsob práce finančních úřadů. Neměl by ale kontrolovat i to, zda vůči daňovým subjektům nepostupují úřady příliš tvrdě?
Nejvyšší kontrolní úřad by měl kontrolovat, jak fungují příslušné státní orgány ve smyslu dodržování zákonů a předpisů, jimiž jsou povinny se řídit. Pokud existují nějaká pravidla, tak je musí dodržovat jak daňový poplatník, tak správce daně. My se skutečně musíme snažit neleštit minci pouze z jedné strany.
Lubomír Voleník (1950)
Rodina byla vystěhována do Teplic, kde absolvoval střední školu. Po vážném revmatickém onemocnění, kdy mu byl přiznán plný invalidní důchod, vystudoval Právnickou fakultu UK a v roce 1983 začal pracovat jako podnikový právník. Koncem 80. let se angažoval v protivládních ekologických hnutích. V roce 1990 vstoupil do OF a ve volbách 1990 byl zvolen do Federálního shromáždění. Po rozpadu OF se stal členem ODS. V roce 1992 byl opětovně zvolen poslancem FS. V letech 1993-2002 zastával funkci prezidenta NKÚ a 17. října 2002 byl jmenován prezidentem NKÚ na dalších devět let.
FOTO: ČTK
