Margaret Thatcherová měla výsledky, díky nimž Velká Británie překonala stagnaci v sedmdesátých letech a v následující dekádě výrazně oddlužila veřejný sektor
Margaret Thatcherová byla natolik výraznou politickou osobností, že dala Velké Británii jasný směr nejen v osmdesátých letech, ale i pro následující dekády. Jestliže Thatcherová představuje renesanci politiky ekonomického liberalismu kombinované s fiskální obezřetností, našla britská premiérka svůj protipól na druhé straně kanálu La Manche v osobě francouzského prezidenta Françoise Mitterranda. První socialista v prezidentském úřadě takzvané páté republiky zahájil sice vládu v roce 1981 s nízkou zděděnou zadlužeností, ale také s velmi ambiciózním levicovým hospodářským programem. Thatcherová začala své první období o dva roky dříve a zdědila podstatně zadluženější veřejné finance v důsledku ne právě ekonomicky vydařených sedmdesátých let.
Oba politici víceméně zůstali své ideologické výbavě věrni, byť Mitterrand byl posléze nucen výrazně změnit kurz do té doby katastrofální hospodářské politiky. Margaret Thatcherová slibovala, že sníží zadluženost a daně, a jak ukazují přiložené grafy, obojí se jí podařilo. François Mitterrand příjmy veřejných rozpočtů (především daně a sociální pojistné) mírně zvýšil, ale hlavně dokázal během deseti let skoro zdvojnásobit zadluženost v poměru k hrubému domácímu produktu. Francie tak předehnala v tomto ukazateli Británii, které se za vlády Thatcherové podařilo brutto dluh snížit o nějakých patnáct procentních bodů.
Británie zároveň vykazovala podstatně lepší růstový výkon, který v nejlepších letech překračoval pět procent ročně, kdežto Francie se již evidentně dostávala do éry pomalého průměrného ročního tempa růstu. A to přitom v poválečných letech dokázala Francie nejen podstatně snížit velký počáteční náskok Británie, ale koncem šedesát let ji také předehnat. Na jistou dobu se podařilo zbrzdit pokles podílu Británie na světovém HDP, ovšem v následujících letech relativní snižování váhy pokračovalo, což souvisí s velmi vysokou dynamikou růstu nově industrializovaných zemí.
Když Margaret Thatcherová přebírala otěže, byla již Francie z hlediska HDP na obyvatele v paritě kupní síly o dost napřed. Nejenže se Thatcherové podařilo stagnaci překonat, ale pokud jde o formulaci základních principů hospodářské politiky, otiskla do ní svoji pečeť takovým způsobem, že ji kopírovali i její labourističtí nástupci. Co byl blairismus jiného než thatcherismus s lidskou tváří?
Graf
Dva způsoby ekonomického řízení státu Hospodářské ukazatele Velké Británie a Francie v osmdesátých letech
O autorovi| Miroslav Zámečník, zamecnik@mf.cz
