Spojením novostavby a baroka vznikne hotel za 1,2 miliardy
Žádný další Tančící dům na Národní třídě nakonec nevyroste. Poslední proluku na exponované ulici zaplní objekt, který splyne s okolní zástavbou a nenaruší její ráz. Na druhou stranu nebude provokovat ani na první pohled neuhrane. V architektonické soutěži na podobu nového přepychového hotelu za více než miliardu korun investor vybral návrh, který se od ostatních odlišoval konzervativností. „Přesně takoví ale klienti luxusních hotelů jsou. Národní třída neposkytuje dostatečný prostor pro experimentování, dalším mantinelem byla památková ochrana barokního Schönkirchovského domu, který bude součástí hotelu,“ říká Martin Tycar z ateliéru Znamení čtyř.
Nic extravagantního.
Dosud mediálně nepříliš známý ateliér Znamení čtyř (jako nejvýznamnější referenci uvádí rekonstrukci a dostavbu smíchovské synagogy) nezvítězil a přece uspěl v konkurenci es, mezi které patřily kanceláře Ejal (Eva Jiřičná), A-69 architekti (Boris Redčenkov), Mimolimit (Barbora Škorpilová), CMC architects (David R. Chisholm), DaM (Richard Doležal) a Cigler Marani Architects (Jakub Cigler). Porota původně vybrala jako vítězný model ateliéru A-69 architekti. „Tento projekt i návrhy některých dalších účastníků nepočítaly s rehabilitací památkově chráněného sousedního domu. Některá z děl byla opravdu divoká. Skleněné monstrum by nikdo nepovolil. S památkáři vedeme jednání i o tvaru a velikosti oken,“ hájí volbu Karel Goláň, zástupce projektového manažera stavby – společnosti Central European Financial Management z investiční skupiny Gutmann. S vybraným konceptem má firma mnohem větší šanci, že pětihvězdičkový hotel se zhruba 200 pokoji přivítá první návštěvníky během dvou či tří let. „Návrh není příliš avantgardní, ničím neoslňuje. Investor šel cestou nejmenšího odporu, aby mohl projekt co nejrychleji uskutečnit. Zvážil otázku vynaložených prostředků a jejich návratnost v čase,“ soudí radní Prahy 1 Filip Dvořák. Ovšem ani konzervativní plán Znamení čtyř neprochází právě hladce. Během půl roku jej architekti na základě konzultací s památkáři několikrát poměrně brutálně přepracovali a ani publikovaná verze není úplně definitivní. Na zásadní odpor expertů již ale nenaráží. „Ještě nejsme úplně u konce, zbývají ale doladit už spíše jen detaily. Poslední spor byl o výšku budovy, návrh nezachovává výšku sousedního paláce Dunaj, ale nepřevyšuje Café Louvre. Návrh je sice konzervativní, pokud ovšem investor dodrží navrženou členitou fasádu, a na tom budeme trvat, vyroste na Národní zajímavý objekt,“ říká Jan Kněžínek, ředitel odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu pražského magistrátu.
Spojení baroka a současnosti.
Pro osud projektu byla zásadní dohoda o koupi sídla Svazu průmyslu a dopravy v Mikulandské ulici. Barokní komplex přiléhající k proluce přikoupil investor v loňském roce za 180 milionů korun. Za samotný pozemek o velikosti pouhých 783 metrů, který slouží jako parkoviště, nabídla o rok dříve společnost Ditrich založená skupinou hoteliérů 234,7 milionu korun a ve výběrovém řízení města Prahy s přehledem zvítězila. Poté hoteliéři oslovili s projektem společnost Central European Financial Management, která do společnosti Ditrich vstoupila.
Koupě Schönkirchovského paláce dovolila investorovi mnohem velkorysejší záměr. „Hotel bude zahrnovat konferenční sál pro koncerty, plesy a výstavy, který pojme 300 lidí. Myslím si, že špičkově technicky vybavené a ozvučené prostory v centru města chybějí,“ říká Goláň. Pro architekty ovšem to znamenalo vypracování projektu, který skloubil dvě stavby s výrazně odlišným charakterem. Proluka na Národní třídě vznikla v 60. letech stržením dvou domů, které zasahovaly až k tramvajové trati a byly vyhodnoceny jako „dopravní závada“. Schönkirchovský dům, jehož dnešní podoba se odkazuje do třicátých let 18. století, je kulturní památkou, kterou nebylo možné zbourat. „Národní třída je pro architekty extrémní místo, kde nelze postavit zcela odlišnou fasádu. Novostavba do Národní ulice bude proto reflektovat rušnou městskou část. Najde v ní prostor konferenční sál, restaurace, relaxační centrum nebo kavárna. Dům v Mikulandské ulici jsme se rozhodli rehabilitovat do původní barokní podoby. Tam bude hotel, který využije dobových interiérů,“ popisuje koncepci architekt Tycar.
Zástupce projektového manažera Goláň doufá, že se společnosti podaří projít povolovacím procesem ještě letos, aby stavba mohla být zahájena příští rok. Trvat by měla zhruba dvanáct měsíců, dalšího půl roku zaberou práce uvnitř komplexu. Již během března nebo dubna by však měl být vybrán operátor, který určí podobu interiérů i konečný počet pokojů. „Na stole máme čtyři návrhy řetězců. Pravděpodobně tu bude značka, která v Česku zatím není zastoupena,“ říká Goláň.
Oblíbená lokalita.
Národní třída a přilehlé ulice se stávají oblíbeným cílem hoteliérů. Na protilehlé straně od plánovaného hotelu provozuje pětihvězdičkový hotel Eurostars Thalia se 125 pokoji španělský hotelový řetězec Hotusa. Hotel, jehož developerem je italská společnost Manghi Group, vznikl rekonstrukcí bývalého sídla Pražských vodovodů a kanalizací. Naproti Tesku přestavuje bývalou administrativní budovu Sportturistu na čtyřhvězdičkový hotel se zhruba 60 pokoji společnost Special Tours Prague, která bude i operátorem. Ve Spálené ulici v domě číslo pět vybuduje luxusní ubytovací zařízení s devadesáti pokoji společnost Real Estate Karlin Group, která objekt v loňském roce koupila od společnosti Čepro. „Přestavba by mohla začít do konce roku, na přeměně spolupracujeme s architektkou Bárou Škorpilovou. Provozovatele jsme ještě nevybrali. Hotel by mohl být otevřen v polovině roku 2009,“ řekl týdeníku EURO marketingový ředitel firmy Milorad Miškovič. Další přepychová noclehárna pro turisty se čtyřmi hvězdami vznikne přestavbou bývalého sídla televize Nova. Nový vlastník, podle katastru nemovitostí společnost G–Reality, za kterou údajně stojí kolínská stavební firma Geosan Group, již vyřizuje na úřadu první městské části potřebná povolení.
Luxusu není nikdy dost
Přestože investoři a developeři stále ohlašují nové a nové projekty luxusních ubytovacích zařízení, odborníci soudí, že Praha má ještě rezervy. „Je zde čtyři až pět hotelů, které mohou vážně soupeřit v segmentu mezinárodních luxusních hotelů, navíc by měly být v příštím roce otevřeny Rocco Forte a Kempinski. Tento sektor bude pravděpodobně pro tuto chvíli téměř nasycen, ačkoli se zhruba pěti procenty pokojů v luxusním segmentu je tu stále prostor pro růst. Paříž, Barcelona nebo Londýn mají tento poměr mezi 7,5 až deseti procenty. Není důvod, aby v Praze během dvou či tří let nemohly být ještě jeden nebo dva luxusní hotely,“ domnívá se Stewart Coggans, ředitel hotelová sekce poradenské společnosti Cushman & Wakefield.
Na českém hotelovém trhu již operuje řada nejvýznamnějších světových hotelových řetězců a další firmy vstup plánují. Přítomny jsou například společnosti Four Seasons, řetězce Accor (Ibis, Novotel, Merkure), Hilton, InterContinental, Marriott, SAS Radisson, Holiday Inn, Mövenpick a regionální evropské sítě jako Vienna International, Austria Hotels nebo Boscolo. Minulý rok byl na Malé Straně otevřen hotel Mandarin Oriental nebo Courtyard by Marriott v Praze 3. V budově bývalé IPB na Senovážném náměstí přivítá první hosty v roce 2009 řetězec Le Royal Meridian. Pro řetězec Kempinski rekonstruuje společnost Porr dům v Hybernské ulici na pětihvězdičkové luxusní rezidence hotelového typu. Skanska přestavuje augustiniánský klášter na Malé Straně na pětihvězdičkový hotel, který bude provozovat síť Rocco Forte. V metropoli ovšem dosud chybějí operátoři Sheraton nebo Hyatt či kategorie pětihvězdičkového hotelu jako Sofitel ze skupiny Accor nebo Ritz Carlton ze skupiny Marriott. Jejich průnik na trh je vázán především na nalezení prvotřídní nemovitosti v centru města.
V Praze se nyní nachází více než 30 pětihvězdičkových a zhruba 90 čtyřhvězdičkových hotelů. K převládajícím trendům na trhu nemovitostí patří rekonstrukce a dostavby starších bytových objektů na hotely. Tímto způsobem vznikají především tříhvězdičkové, ale často i kvalitní čtyřhvězdičkové hotely. Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) předpokládá, že počet menších hotelů s 20 až 50 pokoji bude i nadále růst. Posilují ovšem i velké hotely, které jsou zpravidla vlastněny či provozovány zahraničními společnostmi. (ARTN uvádí, že v Česku, zejména v Praze, je vlastněno nebo provozováno zahraničním kapitálem 60 procent hotelů.) „Slovo luxusní je používáno ve spojení s hotely v Praze poměrně volně. Mezinárodní značkové luxusní hotely sledují evropské a světové normy, ale některé privátně vlastněné a provozované hotely mávající vlajkou luxusu se někdy nepřizpůsobují zlepšujícím se standardům,“ upozorňuje Coggans.
