USA Texas a dalších šestnáct států americké Unie podnikly první právní kroky k zastavení imigrační reformy, kterou v druhé půli listopadu uvedl v život prezident Barack Obama.
Ministři spravedlnosti sedmnácti povětšinou konzervativních států minulou středu v tom smyslu podali společnou žalobu k federálnímu soudu v texaském městě Brownsville.
Hlavním argumentem žaloby je skutečnost, že Obama se odhodlal při prosazování imigrační reformy obejít Kongres, když o jejím zavedení rozhodl dekretem. Podle litery žaloby tak nesplnil svoji ústavní povinnost hájit zákony a nezákonně zatížil rozpočty jednotlivých států.
Právnické argumenty jsou však jen technickou stránkou zuřivého politického sporu o definování nového vztahu Spojených států k imigrantům. Obamova reforma by umožnila přibližně 4,5 milionu ilegálních přistěhovalců získat pracovní povolení a ochranu před hrozbou repatriace. Právníci se nemohou shodnout, zda Obama jednal v rámci svých pravomocí, nebo jestli svým tahem tento rámec přestoupil.
K Texasu se připojily konzervativní státy Alabama, Georgia, Louisiana, Severní i Jižní Karolína, Mississippi a Západní Virginie (všechno státy někdejší jižanské Konfederace), středozápadní státy Idaho, Indiana, Kansas, Montana, Nebraska, Jižní Dakota, Utah a Wisconsin a netypicky i Maine ze severu tradičně liberálního východního pobřeží. Politickým motivem žaloby je fakt, že obyvatelé řečených států, z nichž většina je vystavena nejsilnějšímu přílivu imigrantů, mají k přistěhovalcům podstatně negativnější postoj než Spojené státy jako celek. Každá z imigračních reforem či de facto amnestií (schvalovali je i konzervativní prezidenti Ronald Reagan nebo George Bush starší) proto znovu rozdmýchá starý spor o pravomoci federální vlády versus pravomoci států.
Dalším krokem konzervativců je zablokování peněz: Kongres ovládaný Republikánskou stranou může teoreticky odmítnout přidělit z federálního rozpočtu peníze ministerstvu vnitřní bezpečnosti, jež bude mít naplňování reformy na starost.
l
