Jablonec nad Nisou, Železný Brod, Smržovka nebo Desná – všechna tato místa proslavily barevné korálky. Ovšem na budovách, ve kterých kdysi pracovaly tisíce lidí, dnes visí cedule s nápisy „k pronájmu“ či „na prodej“. Z bývalého Jablonexu se stává byznys centrum.
Právnické firmy, obchodníci, skláři i umělci. Ti všichni se stěhují do areálů po bývalém bižuterním gigantovi. Kdysi světoznámý koncern Jablonex Group se koncem loňského roku změnil na realitní společnost. Nový majitel, španělská firma Fanjoya, tak definitivně ukončil příběh korálkové legendy.
„Nyní nabízíme více než 63 tisíc čtverečních metrů administrativních, skladovacích a výrobních prostor určených k dlouhodobému pronájmu. Menší část je určena k prodeji,“ říká předseda představenstva Jablonex Group Pavel Diviš. Hlavním cílem společnosti je v Jablonci vybudovat podnikatelské centrum. „Z areálů v Jablonci vytváříme místo s nejrozsáhlejším zázemím služeb v regionu,” potvrzuje Diviš. Pro všechny nájemce je k dispozici zázemí sahající od služeb recepčních přes možnost pronájmu zasedacích místností až po servis právníků, notářů, auditorů nebo účetních. „Služby rozvíjíme postupně a s dlouhodobou perspektivou. Jsem přesvědčen, že prostory přitáhnou řadu zajímavých společností, například z oblasti automobilového průmyslu,“ dodává předseda. Nabízené areály jsou v regionu unikátní nejen svojí velikostí a univerzálností využití, ale také dobrou dopravní dostupností a dostatkem parkovacích míst. V hlavním Paláci Jablonex se realitní společnosti podařilo pronajmout už 30 procent plochy. Sídlí zde například právníci, finanční poradci nebo stavební společnosti. Mezi dominantní nájemce v areálu U Přehrady patří Česká mincovna a Intermex, který nabízí módní doplňky.
Ekonomičtí odborníci se ani příliš nediví, že realitní společnost nemá problém s nájemci, zejména z automobilového průmyslu. „Trendem je, že si velké společnosti sestěhovávají kolem sebe subdodavatele. Až budou například obsazené všechny pozemky kolem Mladé Boleslavi, je dost pravděpodobné, že budou hledat prostory v těchto areálech,“ říká vedoucí katedry podnikové ekonomiky na Technické univerzitě v Liberci Ivan Jáč. Největším zaměstnavatelem ve městě je přitom už dnes společnost TRW Automotive Czech, dřívější Autobrzdy, která dává práci třinácti stovkám lidí.
Bižuterní eldorádo
Přeměna bižuterky na realitní kancelář je zatím úspěšná, u místních obyvatel ale vyvolává spíš smutek. Jablonex pro ně byl symbolem celého regionu a často v něm pracovalo i několik členů rodiny. Sklo se v severovýchodních Čechách vyrábělo už od středověku. Teprve krize v odbytu dutého skla na počátku 19. století ale výrobce utvrdila, že jediným obchodním artiklem je právě bižuterie. Dominantní byla dlouho výroba broušených skleněných perlí a bižuterních kamenů. Koncem 19. století se navíc čím dál víc začal prosazovat nový fenomén – kovová bižuterie. Po roce 1925 byl její podíl na celkové produkci už 60 procent a vývoz směřoval hlavně do Německa, Spojených států a Indie.
Po druhé světové válce byly všechny jablonecké sklárny, výrobní a exportní firmy zestátněny a včleněny do národních podniků. O vývoz skla se staral národní podnik Skloexport. Z něj byla v roce 1952 vyčleněna samostatná společnost Jablonex, která se specializovala na vývoz bižuterie. Roku 1958 bylo založeno Sdružení podniků jablonecké bižuterie, které soustřeďovalo šest výrobců z Jablonce, Železného Brodu a Kamenického Šenova. Šedesátá léta byla pro Jablonecko přínosná. Většina státních podniků prošla modernizací, začala výstavba nových továren a do skláren byly instalovány nové pece či celé výrobní linky. Změny přinesla až sametová revoluce v roce 1989. Státní podnik Jablonecká bižuterie roku 1990 zanikl a vzniklo z něho 13 samostatných státních podniků, které byly v rámci privatizace převedeny do soukromého vlastnictví. Roku 2005 vznikl sloučením společností Ornela, Bižuterie Česká mincovna, Jablonex, Železnobrodské sklo, Bijou Terra, Titania, Bijou Service a Bohemian Jewelery koncern Jablonex Group. Toto spojení se ale neukázalo jako příliš šťastné. Zejména kvůli levnějším šperkům z Asie a rostoucí konkurenci rakouské firmy Swarovski začal Jablonex upadat a jeho vlastníci se nedokázali shodnout na tom, jakou strategii zvolit. Chvíle, kdy Komerční banka utáhla kohoutek s penězi na provoz, byla pro Jablonex poslední ránou.
Být jak o Swarovski
O práci přišly téměř čtyři tisíce lidí a místo korálků a šperků zbyly v Jablonci jen prázdné haly, pozemky a kanceláře. Na druhé straně tím ale vznikl prostor pro menší sklářské a bižuterní firmy. Stovky propuštěných zaměstnanců tak odešly třeba do závodů Preciosy v Zásadě či Desné. Bižuterní výroba tedy úplně neskončila, jen kvantitu se teď snaží nahradit kvalita. Svaz výrobců skla a bižuterie, který sdružuje 58 různých firem, představil roku 2010 novou značku Made in Jablonec, která chce znovu pozvednout českou bižuterii. „Značka má symbolizovat, že produkt pochází z regionu a výrobce dodržuje zmíněné pilíře jakosti,“ vysvětluje předseda představenstva svazu Pavel Kopáček.
Čtěte také:
Milovice: Město rodící se v lesích
Ostravsko: Nejen firmám došla trpělivost
Největším a nejvýznamnějším projektem sdružení má však být turistické bižuterní centrum. V něm by se mohli návštěvníci podívat přímo do výroby, a dokonce si vyzkoušet, jak se bižuterie vyrábí. „Velkým vzorem je pro nás Glass Welt Swarovski v Innsbrucku. To je obrovská turistická atrakce. Chceme něco podobného, samozřejmě v menším provedení. To potřebujeme. Projekt jsme zahájili, pak odložili, ale stále ho máme v hlavě. Je to hodně o penězích a organizaci,“ shrnuje Kopáček.
S novým vedením kraje ovšem na toto téma nebude lehká řeč. Budoucí hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) se nechal slyšet, že prioritou je pro něj průhledné a odpovědné hospodaření bez dalšího zadlužování. „Veřejné peníze musejí zůstat tam, kde jsou potřeba. V krajských silnicích, nemocnicích, školách a domovech důchodců,“ říká. Kraj by se podle něj měl zamyslet, do čeho všeho chce investovat. Zda to bude zrovna bižuterní centrum, je prozatím ve hvězdách.
JABLONECKO • Rozloha: 402 km2 • Počet obyvatel: 89 906 • Hustota zalidnění: 224 ob./km2 • Počet obcí: 34 • Z toho měst: 8 • Nezaměstnanost: 8,47 % • Počet uchazečů na jedno místo: 13,1 • Počet podnikajících subjektů: 24 171 • Počet firem: 4646 • Počet fyzických osob: 19 525 • Největší zaměstnavatel: Preciosa, TRW, Lucas Varity • Nejdůležitější obory: automobilový, kovodělný a sklářský průmysl