Korejského třesku se bojí jen automobilky

23. 7. 2010

Uvolnění obchodu mezi EU a Jižní Koreou na Česko výrazně nedopadne

Dohoda o volném obchodu (Free Trade Agreement – FTA) uzavřená mezi Evropskou unii a Jižní Koreou loni v říjnu zásadním způsobem ovlivní evropskou ekonomiku. Podle odhadů Evropské komise se evropským a jihokorejským podnikatelům otevřou obchodní příležitosti v objemu 33 miliard eur. Vývoz do Koreje by se měl zvýšit o více než 60 procent. V Česku se dopady promítnou mírněji. Vyplývá to z prvních výsledků studie Asociace pro mezinárodní otázky, kterou si objednalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a již má týdeník EURO k dispozici. Český vývoz do Koreje by se měl zvýšit o 26 procent. V opačném gardu Korejci do Česka dovezou o šestnáct procent více zboží a služeb než dnes. Z hlavních makroekonomických výsledků studie, jež má být prezentována na MPO tento týden, je patrné, že „efekt dohody nedosahuje výše jedné desetiny procenta HDP“. Dále se v předběžných závěrech praví, že zatímco motorová vozidla zaznamenají pokles produkce, ostatní strojírenství zažije nárůst. A to se samozřejmě nezamlouvá automobilové lobby, která s dohodou nesouhlasí.

Výhodná pro Korejce?

Pokud členské země EU smlouvu o volném obchodu s Jižní Koreou ratifikují, stane se první liberalizační „vlaštovkou“ po více než deseti letech od chvíle, kdy byla dojednána podobná smlouva s Chile. „Půjde o důležitý signál globální ekonomice, že uvolňovat bariéry obchodu se vyplatí i v dobách hospodářského útlumu, kdy řada zemí sahá k ochranářským opatřením,“ míní Martin Tlapa, náměstek ministra průmyslu a obchodu. Zároveň dodává, že se EU podařilo vyjednat výhodnější podmínky v oblasti pravidel původu. Zatímco Asijci požadovali, aby byl výrobek obsahující přes polovinu komponentů z ostatních zemí světa považován za „korejský“, sedmadvacítka dohodla limit 45 procent. Českým i evropským výrobcům se však nelíbí, že se takto dostanou na evropský trh komponenty ze zemí s levnou pracovní silou například z Číny nebo Indie, a to bez cla, což ovlivní konkurenceschopnost českých podniků.
„Současná podoba dohody je výhodná pouze pro korejskou stranu, a to především v nejcitlivější oblasti dohody – v automobilovém průmyslu. Pokud by byla smlouva přijata v současné podobě, ublížilo by se tím významné části nejen tuzemské, ale celé evropské ekonomiky,“ uvedl v tiskovém prohlášení Radek Špicar, ředitel vnějších vztahů Škody Auto. Argumentuje tím, že ročně se do Evropy doveze 700 tisíc korejských vozů, zatímco do Koreje se ročně vyveze pouze 30 tisíc aut. Liberalizací by korejský export ještě rapidně vzrostl. „Naopak šance dostat evropské automobilky na jihokorejský trh by navzdory smlouvě zůstaly v podstatě stejně nízké,“ domnívá se Špicar. Za příklad úspěšně vyjednané dohody považuje Špicar dohody o volném obchodu s Mexikem, Chile a Jihoafrickou republikou. „Čekáme na výsledky studie, o níž jsme žádali MPO. Podle nás je však dohoda nevyvážená. Je výhodnější pro Jižní Koreu,“ tvrdí Antonín Šipek ze Sdružení automobilového průmyslu. Připustil však, že smlouva může být výhodná pro ostatní oblasti podnikání, jako jsou farmaceutický průmysl či sektor zemědělské výroby. Český průmysl jako celek nevnímá liberalizační krok EU negativně a doporučuje vládě dohodu EU–Jižní Korea schválit. Svaz průmyslu a dopravy (SPD) se ztotožňuje s celoevropskou asociací Business Europe, jež považuje smlouvu s Jihokorejci za výhodnou. „Nebude to mít žádný větší dopad na český průmysl. Zaznamenala jsem jen obavy automobilového sektoru. V dovozu aut však funguje pětileté přechodné období,“ doplňuje Dagmar Kuchtová, ředitelka vnějších vztahů SPD. Souhlasí také s náměstkem Tlapou, že jde o důležitý politický krok pro celou EU po krachu jednání o liberalizaci ze strany Světové obchodní organizace. „Korejci mají podobnou dohodu uzavřenou i s USA. Není však v platnosti. Evropa by měla využít náskoku a nastartovat hospodářské vztahy s asijskými ekonomikami,“ apeluje Kuchtová. Martin Tlapa dále upozornil, že součástí vyjednané FTA je bezpečnostní pojistka, která umožňuje v případě náhlého nárůstu dovozu obnovení cel podle doložky nejvyšších výhod až na dobu čtyř let.

Bez cel a překážek

Předpokládá se, že po vstupu dohody s Jižní Koreou v platnost budou odstraněny cla u 80 procent položek na straně EU a 65 procent u Jihokorejců. Do pěti let by měla padnout všechna cla na průmyslové výrobky a o dva roky později dojde k odstranění 98 procent všech cel na obou stranách. Pouze u citlivých komodit, jako jsou zemědělské výrobky nebo v oblasti rybolovu, se odstraní poslední překážky vzájemného obchodu až po 20 letech. U aut s nízkým obsahem by mělo být odstraněno desetiprocentní clo EU po pěti letech. Dohoda EU–Jižní Korea povede k odstranění řady netarifních bariér obchodu. Těmi se rozumí nejrůznější certifikace a technické a bezpečnostní standardy, jež Korejci od dovozců požadují. To prodražuje výrobky a služby a zpomaluje vstup na korejský trh. Patří sem také ochrana zeměpisného označení. Česká republika si například vymohla ochranu značky „české pivo“. V oblasti služeb se evropští podnikatelé mohou těšit na snazší přístup na korejský trh. Platí to především pro dopravu, finanční služby, stavebnictví a telekomunikace. Zvláštní kapitolu představuje přístup k mnohamiliardovým státním zakázkám, které vypisuje jihokorejská vláda. Ty činily v roce 2006 přibližně 230 miliard dolarů. Přes všechny přednosti této ekonomické relace však zůstává obchodní bilance ČR s Koreou dlouhodobě v záporných hodnotách (viz graf). Mezi nejčastější výrobky, které směřují do Soulu, patří reaktory, kotle, mechanické přístroje a nástroje (40 procent). V opačném směru putuje do Česka nejčastěji elektronika (40 procent). Významný podíl tvoří dovoz motorových vozidel (14 procent). Z předběžných výsledků studie AMO ohledně dopadů FTA vyplývá, že ačkoliv relativní růst vývozu bude vyšší než u dovozu, deficit obchodní bilance přesto vzroste, a to zhruba v rozmezí dvě až 2,6 miliardy korun. Z výpočtů dále vychází, že pokud by platil FTA s Jižní Koreou už v roce 2009, ušetřili by čeští exportéři 313 milionů korun na clech.

Utajený gigant

Země na jihu Korejského poloostrova je nejrychleji rostoucí ekonomiku zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a pátým největším světovým výrobcem aut. V globálním měřítku je dvanáctým největším exportérem a čtrnáctou největší ekonomikou světa. „Jihokorejská ekonomika byla dlouhá léta uzavřená a chráněná. Proto zde platí mnoho netarifních překážek obchodu, což mimo jiné znamená, že si tam v supermarketu nekoupíte nic třeba od Nestlé,“ říká Jaroslav Olša, český velvyslanec v Jižní Koreji. Ekonomika země zažila za poslední půlstoletí ekonomický zázrak. Přitom v padesátých letech činilo HDP na obyvatele 50 dolarů. Většinu z toho navíc představoval zábavní průmysl s vykřičenými domy okolo amerických vojenských základen. Největším vývozním artiklem byly tehdy sušené mořské řasy. Dnešní přepočet HDP na obyvatele činí 20 tisíc dolarů. Firmy Samsung, LG nebo Hyundai dosáhly globální pověsti. Za ekonomickým zázrakem však není náhoda, stojí za ním prezident Pak Čong-hi. Ten během šedesátých a sedmdesátých letech zavedl do jihokorejské ekonomiky principy řízeného kapitalismu. Podpořil export a výrobu domácích podniků pomocí bezúročných půjček, daňových zvýhodnění a dovozních cel. Ne náhodou proto na současném trhu automobilů v Koreji dominují domácí značky. Jižní Korea je čtvrtým největším investorem v Česku. Tuzemsko ročně navštíví okolo 80 tisíc Jihokorejců. Přesto v Soulu není vyjma tří diplomatů na české ambasádě zástupce státní agentury CzechTrade, CzechInvestu ani CzechTourismu.

***