Ještě zkraje letošního roku se jeden barel severomořské ropy Brent dal pořídit za zhruba 65 dolarů. O pouhé dva měsíce později se nicméně na trhu prodával již přibližně o 20 procent levněji, přičemž to nejhorší mělo teprve přijít.
Když totiž Moskva během druhého březnového týdne odmítla dohodu, kterou společně uzavřeli členové mezinárodního kartelu OPEC v čele se Saúdskou Arábií, rozhodl se Rijád její neochotu potrestat učiněním pravého opaku – zvýšením vlastní produkce, což cenu této strategické suroviny srazilo na nová minima. V polovině dubna tak šlo ropu Brent sehnat i za pouhých 19,3 dolaru za barel.
Daleko zajímavější ale byla situace kolem americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI), jejíž hodnota se ve stejný okamžik dokonce propadla až do záporných čísel, což vyústilo v paradoxní situaci, kdy prodávající ještě museli platit kupujícím za to, že si od nich vytěžené černé zlato vůbec odeberou. Něco takového přitom historie nepamatuje.
„Myslím si, že to byla chyba,“ řekl o rozepři mezi Moskvou a Rijádem al-Kaabi zpravodajskému serveru CNBC. „Víte, bylo to ono zaplavování trhu, co způsobilo, že jsme se dostali na tak nízkou úroveň. A pandemie nás pak v podstatě už jen posunula do té nebezpečné oblasti, kde si lidé již nemohli dovolit těžit dál. A tak jsme, jak víte, byli svědky negativního oceňování (ropy) WTI,“ vysvětlil katarský ministr energetiky, který je zároveň i šéfem tamní státní společnosti Qatar Petroleum.
Zmíněnému propadu tehdy nezabránila ani dohoda, kterou OPEC s dalšími předními globálními těžaři včetně Ruska nakonec během dubna přeci jen uzavřeli. Tu řada analytiků označovala jako „bezprecedentní“, neboť mělo na jejím základě dojít k omezení těžby v rámci nadcházejících dvou měsíců o 9,7 milionů barelů denně, což představuje zhruba desetinu všech světových dodávek.
Naději dodal až květen
Během května se nicméně, zdá se, podařilo situaci na trhu stabilizovat. Cena ropy Brent posílila za celý měsíc o bezmála 44 procent, zatímco americká WTI dokonce o procent devětasedmdesát. A právě tento fakt pak v kombinaci s prodloužením platnosti stávající dohody až do konce července (pouze Mexiko se jí rozhodlo již dále neúčastnit) dává al-Kaabimu důvod myslet si, že z toho nejhoršího je ropný průmysl i vzhledem k pandemii koronaviru už skutečně venku.
„Na začátku roku tu chyběla koordinace, teď je to ale o mnoho
lepší. A doufejme, že i poptávka se pomalu začne zvedat s tím, jak lidem
po celém světě bude končit karanténa, budou se rušit omezující opatření, začne
jezdit veřejná doprava, letadla začnou opět létat a tak dále,“ řekl.
Více videokonferencí, méně cestování
Dopady aktuální „koronakrize“ budou podle katarského ministra energetiky, jehož země není součástí OPECu už skoro rok a půl, spíše krátkodobého charakteru, jakkoliv drsné se v současné chvíli zdají být. Některé „dlouhotrvající efekty“ by se však přeci jen dostavit mohly.
„Myslím si, že daleko méně lidí bude kvůli byznysu cestovat. Namísto toho budou raději více užívat videokonference a další způsoby, na které jsme si teď navykli. Jako například práce z domova a tak dále,“ uzavřel al Kaabi.
