Chtělo by se říci, že sotva se Evropa oklepala z krize jedné, už čelí další.
Ty nejzadluženější země se po doslova drakonických škrtech ani nenadechly a
kvůli pandemii koronaviru nyní stojí před výzvou, jak nespadnout ještě
hlouběji. Ani dosavadní ekonomická konjunktura, zdá se, nebyla dostatečně
dlouhá na to, aby se Evropa zcela vzpamatovala z negativních dopadů dluhové
krize z přelomu desetiletí.
Obáváte se ekonomických důsledků koronakrize?
Data o zadlužení evropských států naznačují, že se hraje o hodně. Například
Řecko se za rok 2018 (poslední dostupná celoroční data Eurostatu) dostalo na
veřejný dluh ve výši 181,2 procenta HDP a ani první kvartál 2019 nenasvědčuje,
že by se trend dále se prohlubujícího dluhu měl změnit. Druhé místo patří
Itálii se 134,8 procenta, třetí příčku drží Portugalsko se 122,2 procenta HDP,
Španělsko je pak po Kypru (100,2 procenta), Belgii (100 procent) a Francii
(98,4 procenta) sedmé s 97,6 procenta HDP veřejného dluhu.
Na druhé straně jsou pak země jako Estonsko (8,4 procenta), Lucembursko (21
procent), Bulharsko (22,3 procenta), ale i Česká republika, která se chlubí
jedním z nejnižších zadlužení ve výši 32,6 procenta HDP.
O celkovém zadlužení Evropy pak leccos napoví počet zemí, které v roce 2018
plnily jedno z maastrichtských kritérií udržitelnosti veřejných financí. To je
důležité pro vstup do společenství a kandidátským zemím ukládá poměr veřejného
zadlužení k hrubému domácímu produktu nižší než 60 procent HDP. Do této hodnoty
se přitom vešlo jen 13 států ze současné sedmadvacítky.
Už nyní je tak nadmíru jasné, že bez rázných kroků Evropské unie se přerodu
problémů kolem šíření nového druhu koronaviru do další dluhové krize těžko
vyhneme. O to smutnější realita je, že mezi nyní nejvíce zkoušené země patří
opět právě ty, které sehrály hlavní roli už v krizi minulé, finanční.
