Menu Zavřít

Koronavirem k nesvobodě. Pandemie slouží vládám jako záminka k represi

16. 4. 2020
Autor: Profimedia

Karantény, zákazy vycházení, odsouvání voleb. Některé země berou boj proti koronaviru tak vážně, že jejich opatření hraničí s represemi, cenzurou a omezováním občanských práv. Pro řadu státníků se tak pandemie covid-19 stala vítanou záminkou.

Před zneužíváním opatření v souvislosti s bojem proti šíření koronaviru světové vlády nedávno varovali experti Organizace spojených národů. Státům doporučili, aby i přes intenzivní boj proti viru zůstali u dodržování vlády práva a ochrany lidských práv.

Podle Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) však již některé státy k potlačování práv svých občanů koronavirovou krizi využily. Americký magazín Vice upozorňuje na to, že zemí, které si z doporučení OSN nic nedělají a v závěsu koronaviru upevňují mocenské postavení a ořezávají svobody, je celá řada. Pod záminkou boje proti šíření koronaviru dle svých momentálních potřeb buď odkládají, nebo naopak navzdory situaci prosazují konání voleb. Bezpečnostní složky pak vlády opravňují k provádění brutálních karantén. Dochází k cenzuře a narušování soukromí, píše Vice.

„Vlády po celém světě, nezávisle na tom, zda jsou otevřeně autoritářské jako Čína a Rusko, nebo mají jen nakročeno k tomu, aby se staly méně svobodnými jako Maďarsko nebo Filipíny, zneužívají současné krize k rozšíření své moci a podkopávání lidských práv," sdělila časopisu Allie Funková, výzkumná analytička think tanku Freedom House zaměřující se na technologii a demokracii. „Spolu s tím, jak se pandemie zhoršuje a zasahuje už i země nacházející se na takzvaném globálním jihu, uvidíme, že země, které jsem zmínila, představují jen pomyslnou špičku ledovce," dodala.

Její slova tak trochu potvrzuje i to, že země, kde jsou opatření proti koronaviru pro občany zdaleka nejpřísnější, jsou státy Afriky. Problém se ale částečně týká i rozvinutých zemí Západu, které již nyní uvažují, jak by uvolnily přísná omezení týkající se ochrany soukromí svých občanů za účelem sledování pohybu nakažených a trasování jejich kontaktů pomocí mobilních aplikací. Například takzvaná chytrá karanténa byla již otestována i v Česku.

Seznam zemí, kde postupné rozvolňování legislativy kvůli koronaviru neřeší
a jdou rychle na věc, je ale dlouhý.

Trasování kontaktů nakažených covid-19 pomocí technologií plánují dotáhnout na zcela jinou, vyšší úroveň v Rusku. Vláda tam počítá s kombinovaným monitorovacím systémem, který zahrne veškerá data sesbíraná z mobilních aplikací, průmyslových kamer schopných rozeznávání obličejů, QR kódů, dat z mobilních telefonů a nakonec i ze záznamů kreditních karet. Opozice již nyní plán překřtila na „kyber gulag" a varuje, že opatření zůstanou zachována i poté, co epidemie nemoci odezní.

Nezisková organizace Human Rights Watch zase kritizuje krizový plán, jenž kvůli šíření koronaviru přijala Kambodža, a který nazvala „receptem na diktátorství". Vláda premiéra Hun Sena přijala opatření, která jí umožní cenzurovat veškerá média v zemi včetně sociálních sítí a monitorovat telefonní komunikaci. Samozřejmě, že se nových pravomocí nezřekne s koncem epidemie, poznamenává Vice.

Čína, která záminku boje proti epidemii k ospravedlnění dalšího utahování šroubů nepotřebovala, ve stínu koronaviru zavedla novinku: sledovací mobilní aplikaci, která pomocí barevného rozhraní určí, zda je občan oprávněn cestovat či nikoliv. Veškeré informace, které aplikace sesbírá, posílá policii.  

Kapitolou samo pro sebe jsou Filipíny, které vede svérázný a často vulgární prezident Rodrigo Duterte, podle mnohých rovněž extrémistický, populista. Ten v televizním přenosu před nedávnem rovnou vyzval bezpečnostní složky k tomu, aby ty, kteří se vzpouzí koronavirovým opatřením, střílela. Policie podle zpráv médií rovněž Filipínce, kteří se vzpouzeli zákazu vycházení, zavírala hromadně do klecí pro psy. Je hlášena i jedna oběť, policie zastřelila muže, který se údajně snažil vyhnout kontrolnímu stanovišti.

V Polsku se tamní vláda pokouší z koronaviru něco získat alespoň politicky. Právo i spravedlnost se tak navzdory karanténním opatřením a propagované sociální distanci snaží protlačit konání voleb, ke kterému by mělo dojít v příštím měsíci. V současnosti je totiž v zemi kvůli koronaviru v platnosti zákaz vedení předvolebních kampaní. Taková situace dle opozice v chystaných volbách jasně nahrává současnému prezidentovi země Andrzeji Dudovi.

V Izraeli zase úřady přistoupily k opatření, které umožňuje sledovat mobilní telefony obyvatel pomocí technologie tamní tajné služby Mossadu a tak monitorovat pohyb nakažených. Kdokoliv, kdo poruší domácí karanténu, může skončit až na šest měsíců za mřížemi. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu rovněž přikázal kvůli koronaviru zavřít všechny soudy. To hraje do karet i jemu samému. Netanjahu totiž v současné době čelí obviněním kvůli korupci, jednání u soudu se tak zřejmě odsunou.

Jsou ale i státy, které vzhledem ke koronaviru zůstávají překvapivě v
klidu. Jedním takovým je Bělorusko, jehož autokratický prezident Alexander
Lukašenko namísto karantény udržuje zemi otevřenou a občanům doporučuje
preventivně chodit do sauny, pracovat na poli a pít vodku.

Jiné země zase začaly v souvislosti s bojem proti nákaze trestat občanskou kritiku. Prezident krachující Venezuely Nicolas Maduro nesnese kohokoliv, kdo by si dovolil tvrdit, že jeho země není na boj s nemocí připravená. Podle agentury Reuters se úřady v Karakasu pokusily zatknout sedm takovýchto kritiků. Bolivijská prezidentka Jeanine Anezová zase vydala dekret, který vládě umožňuje trestat každého, kdo kritizuje její kroky. Premiér Maďarska Viktor Orbán v reakci na koronavirus zavedl zákony, které mu umožňují vládnout dekrety.    

Existuje ale i země, která koronavirus ignoruje takřka dokonale a to tak, že dokonce u svých občanů trestá jakékoliv zmínky o nemoci, kterou způsobuje. Tou zemí je Turkmenistán, který byl v žebříčku Reportérů bez hranic v roce 2019 označen nejméně svobodnou zemí pro novináře na světě. Turkmenistán nákazu ignoruje navzdory tomu, že v sousedním Íránu na nákazu koronavirem umírají spousty lidí. Turkmenistán je také jednou z posledních zemí na světě, kde se koronavirus oficiálně nevyskytuje (další takovou zemí je Severní Korea). Hovořit o covid-19 veřejně je v zemi zakázáno.

Ovšem zdaleka nejdrakoničtější opatření v souvislosti s epidemií koronaviru zdá se zatím přijímají africké země, kde, jak informovala BBC, dokonce stojí životy.

V keňské metropoli Nairobi došlo nedávno k zastřelení 13letého chlapce
hrajícího si na balkoně vysokopodlažní budovy policejní kulkou, kterou
odpovědné orgány označily za „zbloudilou". O dalších třech úmrtích v
souvislosti s karanténními opatřeními včetně taxikáře, kterého ubili místní
policisté k smrti, informovali místní novináři. Keňa také přistoupila ke
sledování mobilních telefonů lidí, u kterých existuje podezření, že se
koronavirem nakazili.

V sousední Ugandě zase podle organizace Human Rights Watch policisté přistupují v souvislosti s koronavirem k užití „excesivní síly", kdy dokonce fyzicky napadají trhovce a taxikáře. Tamní policie rovněž zatkla 23 lidí během razie na útulek pro LGBT osoby bez domova, které posléze obvinila z šíření koronaviru z nedbalosti a z ignorování bezpečnostních doporučení. V zemi došlo také ke zmlácení deseti novinářů, kteří se snažili zpravodajsky pokrývat dopady karantény, policejními složkami.

V Jihoafrické republice, která má zatím z afrických států nejvyšší počet potvrzených případů koronaviru, bylo zatím od zahájení karantény policií zabito osm lidí. Země rovněž zahájila spolupráci s mobilními operátory a začala získávat geolokační data za účelem vysledování lidí, kteří přišli do kontaktu s nakaženými pacienty.  

Opozice v Ghaně je znepokojena nově přijatým zákonem, který dává prezidentovi země pravomoci uvalit restrikce na pohyb lidí. Podle opozice získal prezident díky normě doslova „nabitou zbraň", kterou může užívat proti svým odpůrcům, jak se mu zlíbí. Podobně je tomu i v africkém Malawi. „Vláda bude chtít využít koronavirus k tomu, aby zůstala déle u moci," sdělil BBC Gift Trapence, šéf neziskovky Human Rights Defenders Coalition.

Podle kritických hlasů chce prezident země Peter Mutharika využít situace kolem šíření koronaviru, aby „vyřešil své politické problémy". Mutharika, který měl letos v červnu usilovat o znovuzvolení, v zemi vyhlásil stav národní katastrofy a získal pravomoc, která mu umožňuje zakazovat veřejná shromáždění. Podle Trapence je se současným stavem věcí spokojený a koronavirus chce využít jako záminku pro pokračování své vlády.

bitcoin_skoleni

Zdroje: www.reuters.com, www.vice.com, www.bbc.com, www.icij.org, www.ohchr.org

  • Našli jste v článku chybu?