Vládní politici několika zemí zejména střední a východní Evropy včetně Česka ovšem dali v minulých týdnech najevo, že komise by měla klimatické plány odložit stranou a věnovat úsilí záchraně ekonomik ohrožených současným výpadkem. Státy, které se obávají velkých nákladů na dekarbonizaci svého průmyslu, chtějí nyní směřovat všechny dostupné finance na pomoc odvětvím zasaženým pandemií.
Na Brusel tlačí i některé průmyslové lobby, zejména aerolinky, které očekávají hluboké ztráty kvůli letovým omezením a nezájmu pasažérů. Letecké společnosti se obávají toho, že jim hojení ran ztíží plánované zavedení daní z leteckého paliva.
Komentář: Chytrá karanténa a data nad zlato
Zástupci EK však v minulých dnech opakovaně ujistili, že bez ohledu na možné krátké zpoždění způsobené současným omezením práce unijní exekutivy nehodlají v zavádění desítek kroků spojených se zeleným plánem polevit.
"Pokračujeme v práci na tom, abychom do září předložili analýzou dopadů vybavený plán na přísnější omezení emisí skleníkových plynů k roku 2030 o 50 až 55 procent proti hodnotám z roku 1990, na čemž komise trvá," oznámil minulý týden místopředseda EK odpovědný za zelenou dohodu Frans Timmermans. V současnosti platí pro země EU závazek čtyřicetiprocentního snížení a některé státy tvrdí, že budou mít s jeho zpřísněním problém. Otázkou je navíc podle jejich diplomatů například to, jak chce EK v analýze vyčíslit dopad nových limitů na hrubý domácí produkt, když není jasné, v jakých hodnotách se jeho výše po pandemii bude pohybovat.
Měla by Evropa pokračovat v klimatickém plánu navzdory koronaviru?
Podle von der Leyenové bude základem pro oživení unijních ekonomik příští víceletý rozpočet, jehož nový návrh chce Brusel představit v řádu týdnů. Investice, které by měl rozpočet obsahující přibližně bilion eur (28 bilionů korun) unijním zemím pro období po odeznění pandemie zajistit, budou podle šéfky komise splňovat kritérium "trvalé udržitelnosti". Budou tedy v souladu se zelenou dohodou.
Podle některých expertů nemusejí mít současná vynucená omezení pouze negativní dopad na ekonomiky a mohou cestu směrem k ekologičtější Evropě urychlit. Bývalý klimatický úředník EK nyní působící na univerzitě ve Florencii Jos Debelke podle listu Financial Times uvedl, že může krize "přinést změnu našich návyků", například v trvalém snížení leteckého provozu a s ním souvisejících emisí. Aerolinky se skutečně obávají, že poptávka po letech se ještě dlouho po pandemii nepřiblíží k předkrizové úrovni a od činitelů v Bruselu zaznívají pochybnosti, zda se na trhu může udržet dosavadní množství společností.
"Poptávka (po ekologických krocích) již existuje a může růst ještě rychleji, než se původně čekalo. Pokud se například prokáže, že znečišťující mikročástice pomáhají šířit koronavirus vzduchem, bude potřeba omezení škodlivin z dopravy, energetiky, průmyslových podniků, zemědělství a tepláren ještě naléhavější," napsala zase s odkazem na nedávnou studii italských vědců o vlivu znečištění vzduchu na šíření viru Annika Hedbergová z think tanku European Policy Centre.
