Menu Zavřít

Koronavirus a energetika: pandemie ohrožuje budoucnost obnovitelných zdrojů v Číně a Indii

27. 5. 2020
Autor: čtk

Globální pandemická situace zasáhla téměř všechny sektory, ani energetika nebyla ušetřena. V rámci znovu obnovení výkonů ekonomik teď hrozí, že Čína a Indie, jedni z největších světových znečišťovatelů, nebudou investovat do obnovitelných zdrojů (OZE) tolik, jako v předešlých letech.

Snižování emisí je celosvětové téma, které je potřeba řešit kolektivně. Pokud některá z velkých ekonomik, jako je Čína, Indie nebo USA nebude investovat do obnovitelných zdrojů, mohou se ostatní státy snažit jakkoli chtějí, ale snižování emisí nebude úspěšné. Právě to v současnosti kvůli koronavirové krizi hrozí.

Čína i Indie se v posledních dekádách intenzivně investovaly do budování obnovitelných zdrojů. Indie dokonce dosáhla svého cíle produkce 20 GW z čisté energie dokonce o čtyři roky dříve než plánovala. Do konce roku 2030 by Indie chtěla dostat produkci energie z obnovitelných zdrojů na téměř třetinu, v současné době se jejich podíl na výrobě pohybuje kolem 23 procent. Výstavba čistých zdrojů se teď však zkomplikovala.  

Kvůli celosvětové pandemii byla v důsledku karanténních opatření zpomalena výstavba OZE v Indii, protože stopnutí průmyslu v Číně zastavilo výrobu potřebných komponentů. Indie se chce orientovat na solární způsob produkce energie a tu následně dostat i k nejchudším obyvatelům, kteří jako zdroj mnohdy využívají i spalování dřeva. Solární energie je cenově výhodná, proto vláda věří, že by mohla být pro Indii správným zdrojem energie.

Čína přestává investovat do obnovitelných zdrojů

Čína se nesetkala s podobným ekonomickým propadem po celé dekády. Zároveň je největším producentem i spotřebitelem uhlí na světě, na což jsou navázány statisíce pracovních míst, které ve jméně kompletního obnovení ekonomiky nemohou být zrušeny kvůli přechodu na obnovitelné zdroje.

Koronavirus tak v Číně podtrhne trend, který byl patrný již loni. Peking snižuje investice a dotační podporu obnovitelným zdrojům. Už mezi lety 2018 a 2019 došlo k 39 procentnímu poklesu investic. Důvodem byla právě i zpomalující se ekonomika. Ta se v posledních letech pohybovala kolem meziročního růstu 6,5 procenta, šlo tak o nejpomalejší růst HDP od začátku devadesátých let. Čínští představitelé se tak snaží růst HDP stabilizovat, a proto zřejmě nebudou chtít rušit pracovní místa v uhelném průmyslu.

Vývoj HDP Číny. Zdroj: CC BY-4.0 via World Bank, OECD

Odklon od investic dobře ilustruje čínská společnost Yingli. Tato firma byla ještě před 7 lety největším producentem solárních panelů na světě, v té době sponzorovala i tak významné události jako fotbalová mistrovství světa. Právě kvůli znatelnému snížení státní podpory pro budování obnovitelných zdrojů se Yingli přestalo dařit a v současné době je v platební neschopnosti.

Snižování investic do čisté energie může být pouze dočasné z krátkodobých ekonomických důvodů, avšak z dlouhodobého hlediska jsou obnovitelné zdroje levnější variantou výroby energie, než jsou uhelné elektrárny, které navíc znečišťují ovzduší.

MM25_AI

Ve USA naopak navzdory odstoupení od klimatické Pařížské dohody pokračuje posilování segmentu obnovitelných zdrojů. Například v posledních měsících proběhlo 40 kontinuálních dní, kdy objem energie vyprodukované z obnovitelných zdrojů byl vyšší než produkce uhelných elektráren. I Evropská unie do budoucna počítá se snížení emisí a značným rozvojem čisté energie. Je tak na celosvětovém společenství, aby přesvědčily ostatní země o smyslu pokračování ve snahách o redukci emisí CO2.

  • Našli jste v článku chybu?