"Extrémní rozpočtová a měnová podpora je v tomto případě v pořádku. Problém je to, že trhy ví, že vlády i centrální banky střílí poslední náboje a moc jim nevěří. Pro trhy však tato podpora není tak podstatná, jako jsou očekávání zmírnění krizových opatření. Až trh začne tušit první podstatné zmírnění, otočí se," řekl analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal.
Postupy centrálních bank se liší. Jak uvedl regionální ředitel společnosti 4Fin Tomáš Hudeček, norská centrální banka snižuje základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu a je připravena na další snížení. Číňané snižují povinné rezervy bank, čímž dostávají likviditu do firem, uvolní tak téměř dva biliony korun do ekonomiky.
Koronavirus jako živá voda pro připojení VPN. Technologie začínala odumírat
Česká vláda zatím odkládá daňové povinnosti pouze pro fyzické osoby a drobné podnikatele. To ale podle Hudečka jistě nebude dostačující a firmy s obrovskými daňovými povinnostmi a personálními náklady zatím marně čekají na podporu ze strany státu. Evropská centrální banka však varuje, že bez dostatečné podpory ekonomik jednotlivých států může zažít krizi srovnatelnou s rokem 2008.
Evropské akcie po čtvrtečním extrémním propadu dnes posilují. Panevropský index STOXX Europe 600 dopoledne přidal 5,2 procenta, hlavní index německé burzy DAX 4,2 procenta a francouzské akcie 6,5 procenta. Nejvíce posiluje burza v Miláně, tamní index stoupl o 10,5 procenta. Akcie v Praze lehce zaostávají. Index PX je pod 842 body, takže za dnešek přidal 3,2 procenta, ale od začátku roku ztrácí čtvrtinu hodnoty, shrnul analytik Purple Trading Jaroslav Tupý.
Ve čtvrtek podle něj nastala na burzách od černého pondělí 1987 nejvyšší zaznamenaná ztráta. Index S&P 500 ztratil 9,5 procenta, Dow Jones Industrial téměř deset procent, technologický index NASDAQ 9,14 procenta, evropský index DAX téměř 12 procent.
Nejvíce ovšem ztrácel milánský index, který si odepsal téměř 16 procent. Propad se nevyhnul ani pražské burze, která zavřela se ztrátou více než 7,8 procenta. Index strachu VIX se přiblížil svým maximům, kterých dosahoval během finanční krize.
"Zdá se, že podpůrné ekonomické balíčky, které prezentovali americký prezident Donald Trump a Christine Lagardeová za Evropskou centrální banku, trh neuspokojily a existuje tedy reálný předpoklad, že propady trhů budou pokračovat. Napovídá tomu i situace, kdy trh prakticky kompletně ignoruje fundamentální zprávy a zaměřuje se výhradně na pokračující pandemii koronaviru," uvedl Tupý.
Hudeček upozornil na to, že pokles ceny z 60 na 35 dolarů za barel ropy během jediného měsíce je největším šokem od války v Perském zálivu v roce 1991. Spotřebitel sice podle něj může jásat, že bude nižší cena paliva, nutně se to však musí projevit v jiných souvislostech počínaje pádem cen plynu a černého uhlí a deflací a problémy zemí závislých na ropě konče.
Kvůli propadům akcií investoři přicházejí o výnosy, které pracně sbírali pět i více let, připomněl. Přestože americká centrální banka Fed slibuje likviditu, zatím odmítá jít se sazbami na nulu. Evropská centrální banka situaci řeší likviditou pro firmy a kvantitativním uvolňováním, což podle něj trh reflektuje jako nedostatečné a nadále klesá.
Česká koruna je nejslabší od června 2017. Česká národní banka zatím nenaznačuje pokles sazeb, ke kterému pravděpodobně dojde na řádném zasedání 19. března. Vládní nařízení budou mít reálný ekonomický dopad a akcie českých firem mohou nadále klesat, stejně jako kurz koruny. Podobný scénář lze očekávat i po rozhodnutí Trumpa o zákazu cestování z Evropy do USA, dodal Hudeček.
