Od roku 2015 je migrační problematika jedním z nejdůležitějších politických témat v Evropské unii. Tehdejší migrační vlna a postoj části evropských politiků významně překreslily politické síly po celé Evropě, hrozby masové migrace využily zejména strany populistické pravice. Hromadný příchod uprchlíků a migrantů zejména z Blízkého východu se podařilo po měsících zastavit, migrace však důležitým tématem zůstala i nadále.
Německo v celém konfliktu sehrálo důležitou roli, byla to právě jeho kancléřka Angela Merkelová, která pronesla památnou větu „Wir schaffen das!“ (Zvládneme to), která se posléze stala symbolem doby. Proto jsou počty uprchlíků aktuálně se pohybujících po německém území důležitým politickým tématem jak pro pravici, tak i pro levici.
Podle ministra vnitra spolkové vlády Horsta Seehofera poprvé od roku 2011 počet uprchlíků v Německu klesl. Jedním z důvodů je koronavirus, kvůli kterému se prostupnost evropských hranic značně ztížila, a proto je pro uprchlíky mnohem složitější se do Německa dostat a zažádat trvalý pobyt. Další příčinou je fakt, že některým uprchlíkům byl jejich status zrušen, nebo vypršel.
Konkrétně v první polovině roku 2020 klesl počet oproti
loňskému o 62 tisíc lidí, z 1,83 milionu na 1,77 milionu uprchlíků.
Z toho schváleným trvalým pobytem disponuje 1,31 milionu z nich, což
je o zhruba 50 tisíc méně než v loňském roce. Podobná situace se opakuje i
u žadatelů o azyl a osob tolerovaných na území Německa – těch je aktuálně 450
tisíc, o 15 tisíc méně oproti roku 2019.
Podle postkomunistické strany Levice je potřeba, aby Německo přebíralo více uprchlíků ze vnějších hranic Evropské unie, tedy ze států na okraji Unie, jako je například Řecko, které je při každé migrační vlně jednou z nejpostiženějších zemí. „Máme prostory, čísla to dokazují. Přitom ve stejné chvíli jsou desetitisíce lidí drženy v první hraniční evropské zemi v nedůstojných podmínkách,“ řekla pro Deutsche Welle Ulla Jelpke ze strany Levice.
Podle Jelpke je nutné, aby se Německo více nabízelo své kapacity. „Německo může a musí využívat své humanitární přijímací kapacity, aby efektivně pomáhalo zemím jako jsou Řecko nebo Itálie,“ řekla Jelpke. Dosavadní aktivita německé vlády není dostatečná a ani nedávná rozhodnutí to nezlepšila, kritizuje Angelu Merkelovou Jelpke.
Migrace v nedávné době ožila i na unijní úrovni, Evropská komise předložila nový návrh migrační politiky EU, která měla měnit podmínky a vyhovět tím státům jako jsou Česká republika nebo Maďarsko. Právě země V4 opakovaně kritizují systém kvót, proto se už v novém návrhu nenachází. Avšak i přesto to zatím vypadá, že východoevropské země nebudou s novým návrhem spokojené.
V současné době je migrace do Evropské unii na poloviční
úrovni oproti letům 2015 a 2016, všeobecně se očekává, že opatření kvůli
onemocnění covid-19 značně sníží počet uprchlíků na evropském území.
