Podle nejvíce pesimistických odhadů fondu by ke konci roku mohlo na světě žít až 672 milionů dětí ohrožených chudobou. Ve velkém ohrožení jsou děti z nejchudších regionů, jako je jižní Asie nebo subsaharská Afrika. Nedostatek příjmů má i sekundární dopady, mimo nedostatku jídla a základních potřeb chudoba způsobuje i horší přístup k zdravotní péči, méně kvalitní vzdělání, riziko brzkého manželství nebo domácího násilí.
„Děti jsou zranitelné i vůči krátkým obdobím hladu a podvýživy – může je to potenciálně poznamenat na celý jejich život. Když budeme jednat hned a rozhodně, můžeme tomu předejít,“ říká ředitelka humanitární organizace Save the Children Iger Ashingová. „Naše analýza by měla být budíčkem pro celý svět. Život v chudobě je pro děti nepřijatelný,“ vyzývá Ashingová lídry států k pomoci dětem.
Proto obě organizace doufají, že jednotlivé vlády přistoupí co nejrychleji k řešení problému. Uvádí i příklady z celého světa, které by měly pomoci udržet děti na lepší životní úrovni. Třeba v Arménii se tamní vláda rozhodla zvýšit již podporovaným rodinám příspěvky o 50 procent, Jižní Afrika zase rozšířila dětský podpůrný program, na který teď dosáhne až 12 milionů dětí.
Na podobné riziko upozorňuje i Světová banka (WB). Ta se obává, že v důsledku globální pandemie by se mohla do extrémní chudoby, která je definována jako menší příjem než 1,9 dolaru na den, poprvé od roku 1998 zvýšit. Podle odhadu Světové banky by se pod 1,9 dolaru na den mohlo propadnout mezi 40 až 60 miliony lidí na světě.
WB se snaží skrze půjčky a granty co nejvíce zasaženým státům pomoci. Podle Světové banky jsou nejvíce ohrožené státy ze subsaharské Afriky, celkově by se z tohoto regionu mohlo do extrémní chudoby propadnout až 23 milionu obyvatel, odhaduje WB. Problémem také je nemožnost pracovní mobility znamenající problém pro rodiny, které jsou závislé na penězích od svých příbuzných ze zahraničí. Podle Světové banky by objem peněz posílaný ze zahraničí rodinám mohl klesnout o 20 procent, neboli o 100 miliard dolarů.
