Loni narostl trh s fotovoltaickými elektrárnami o 130 procent. Firmy a domácnosti si v minulém roce nainstalovaly solární panely o výkonu celkem 25 megawattů (MW). V drtivé většině šlo o střešní instalace určené pro pokrytí vlastní spotřeby.
Celkem bylo loni postaveno přes 3400 fotovoltaických elektráren. Celkový obrat trhu činil v roce 2019 přibližně 1,4 miliardy korun. Sektor do státního rozpočtu přispěl celkem 200 miliony za odvedenou DPH, další desítky milionů představují odvody na sociálním a zdravotním pojištění zaměstnanců a ze zisku firem.
„Loni jsme zaregistrovali rekordní zájem domácností i podniků o instalace fotovoltaik s baterií. Přispělo k tomu především dobré nastavení programu Nová zelená úsporám a také nové výzvy v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Na obojím jsme s kolegy a zástupci ministerstev dlouho pracovali, ale praxe ukazuje, že to stálo za to,“ uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
Převládá řešení s bateriemi
Trend by měl pokračovat i v roce 2020. „V letošním roce očekáváme další růst fotovoltaického trhu, a to až na zhruba 50 až 55 megawattů nových FVE, a věřím, že v letech 2021 a 2022 se trh může dostat přes 100 MW nových fotovoltaických instalací ročně, mělo by se zvládnout ale více,“ uvedl Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky.
Zájem o energetickou soběstačnost výrazně zvýšila pandemie nemoci covid-19. Například ČEZ Prodej v prvních pěti měsících letošního roku zapojil na českých střechách 238 foto-voltaik, zatímco za stejné období loni to bylo 155 elektráren. Letos předpokládá
ČEZ Prodej nárůst zhruba o 160 instalací.
„Růst počtu žádostí o dotace z programu Nová zelená úsporám ukazuje, že trh nebude zpomalovat ani v příštích měsících a decentrální energetika je již běžnou součástí našich domácností. Standardem se zároveň stává řešení s bateriemi, zatímco dříve to byla spíše akumulace do vody. Před čtyřmi lety měla řešení s bateriemi jen čtvrtinový podíl na trhu postavených elektráren. Nyní se pohybují na úrovni 70 procent,“ říká generální ředitel ČEZ Prodej Tomáš Kadlec.
Využití leteckých snímků
Zatímco nové objekty jsou již projektovány s ohledem na maximální oslunění solárních panelů, u těch starších, kam se mají fotovoltaické panely dodatečně montovat, je třeba udělat analýzu.
Ta ukáže, zda mají střechy odpovídající sklon a jsou orientovány na správnou stranu.
Jedna z nových metod je analýza leteckých
snímků, která umožní zjistit, jestli orientace střechy a její sklon vyhovují pro efektivní využití fotovoltaických panelů. Tuto službu v Česku začala poskytovat společností TopGis, která se specializuje na letecké snímkování. Například Magistrát města Brna si tak nechal udělat analýzu pro případné využití fotovoltaiky.
„Z kolmých leteckých snímků vznikl pomocí softwarového výpočtu autokorelovaný model povrchu, na němž jsme následně provedli výpočet oslunění jednotlivých střešních ploch. Takto je možné výpočet provádět pro velká území zastavěných měst. Také lze jít do většího detailu a vytvořit s pomocí brýlí pro rozšířenou realitu velmi podrobný 3D model budov, kde je výpočet oslunění připravený přímo pro projektanty fotovoltaických elektráren,“ uvedla Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis.
Brno tak do rukou dostalo mapu celého města, na níž jsou u jednotlivých budov barevně vyznačeny plochy podle toho, kolik světla na ně v průběhu dne dopadá. „Zatímco velká mapa uživateli řekne, zda je střecha vhodná pro instalaci fotovoltaiky, detailní výpočet pak u konkrétně zvolené plochy ukáže i to, kolik kilowatthodin elektrické energie ročně na ní lze vyrobit,“ vysvětlila Drahomíra Zedníčková.
Administrativní překážky
Rozvoj fotovoltaiky v Česku brzdí nejenom nedostatek kvalitních instalatérů solárních elektráren, ale především administrativní překážky. Za vůbec největší považují zástupci sektoru požadavek distribučních společností na takzvané vyhodnocení dodávek solární elektřiny po jednotlivých fázích do sítě. Na rozdíl od ostatních zemí EU, kde se standardně používá součtové měření, se v Česku využívá takzvané fázové měření. Zákazníci v Česku tak jsou nuceni investovat často do méně efektivních a dražších asymetrických střídačů, aby se se záludnostmi fázového měření vypořádali.
O autorovi| Dalibor Dostál, dostal@mf.cz
