Svědčí o tom červencová čísla o výkonnosti české ekonomiky. Zatímco průmysl celkově v meziročním srovnání poklesl o rovných pět procent a například automobilový průmysl jen o 0,7 procenta, strojírenství spadlo meziročně 9,3 procenta. Hůře na tom byl v oblasti průmyslových odvětví už jen kovodělný průmysl s propadem o 10,1 procenta. Ani další měsíce přitom podle analytiků nemusejí přinést umazání těchto výrazných ztrát. Výjimkou by mohl být možná poněkud překvapivě automobilový průmysl.
„V případě automobilového průmyslu je pozitivní skutečnost, že nové průmyslové zakázky v červenci podruhé v řadě vzrostly, a to dokonce o 9,5 procenta meziročně,“ konstatoval Miroslav Novák, analytik Akcenta CZ. Celkově však situace v průmyslu, včetně strojírenství, nebude příliš radostná. „Na předkoronavirovou úroveň se objem produkce do konce letošního roku již velmi pravděpodobně nedostane. Rovněž indikátory podnikatelských nálad v srpnu naznačily, že další oživení průmyslové aktivity během podzimu bude hodně problematické," říká Novák.
Zřícení exportu
Proč je právě strojírenství tak zasažené krizí, ukazují údaje o českém exportu z dubna letošního roku, kdy dopady koronavirové pandemie na ekonomiku vrcholily. Export českých firem do 50 nejvýznamnějších exportních destinací se tehdy v přeshraničním pojetí propadl o bezprecedentních 35 procent. Z klíčových zemí nejvíce poklesl export do Francie, Indie, Jižní Afriky, Maroka, Norska, Portugalska a Španělska, a to o více než polovinu.
Statistická data podpořil i průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR, ve kterém nižší hodnotu tržeb z vývozu za celý letošní rok očekává 82 procent exportérů, s propadem o více než 20 procent přitom počítá přes 60 procent exportérů. Právě české strojírenství je na exportu do značné míry závislé.
Podnikatelé proto volají po aktivizaci nástrojů, které může stát využít k podpoře exportu. Mezi ně patří například podnikatelské mise doprovázející státní a ústavní činitele na jejich cestách do zahraničí, podpora účasti firem na mezinárodních výstavách a veletrzích a větší podpora vývozců ze strany státu.
„Doprovodné podnikatelské mise pomáhají budovat dlouhodobý obchodní vztah se zahraničními partnery a zásadně přispívají k úspěchu českého exportu. V první fázi by tyto mise mohly směrovat do zemí, které se s pandemií už úspěšně vypořádaly, jako jsou například Čína, Vietnam, Jordánsko a vybrané evropské země,“ říká Lukáš Martin, ředitel Sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Sázka na investice
I když situace v českém strojírenství není příliš optimistická, objevují se i pozitivní příklady. Například společnost Pars nova patřící do skupiny Škoda Transportation v srpnu oznámila, že bude v příštích čtyřech letech investovat do svého výrobního areálu 460 milionů korun. Investice budou zaměřeny na rozšíření výrobních kapacit o 35 procent oproti současnosti a další technologickou modernizaci areálu.
„Daří se nám naplňovat naši dlouhodobou strategii, v jejímž rámci dochází také k navyšování výrobních kapacit. Mimo masivních investic v Ostravě a Plzni nyní připravujeme investici v hodnotě téměř půl miliardy do navýšení kapacit a modernizace areálu v šumperské společnosti Pars nova. S rozšiřováním kapacit bude také docházet k náboru nových zaměstnanců,“ uvedl předseda představenstva a prezident skupiny Škoda Transportation Petr Brzezina.
V Plzni Škoda Transportation již začala s výstavbou nového výrobního a zkušebního zázemí a díky tomuto rozšíření za více než 800 milionů korun postupně přijme přes tisíc nových zaměstnanců. V Ostravě se zase firma Škoda Vagonka díky investici jedné miliardy korun rozroste na dvojnásobek plochy, postaví se například nová lakovna, moderní obráběcí centrum nebo výrobní linky.
Škoda pod novým vlastníkem, skupinou PPF, prochází díky nově získaným zakázkám obdobím zásadního růstu. „Díky obchodním úspěchům máme k realizaci připravené zakázky v hodnotě zhruba 65 miliard korun,“ upřesňuje Petr Brzezina.
V Šumperku podle jeho slov firma potřebuje výrazně navýšit kapacitu výroby a inovovat technologie, aby mohla uspokojit rostoucí poptávku po modernizacích a opravách. Modernizace závodu začala prodloužením zkušebny a přejímací haly, která má být dokončena do konce letošního roku. Chystá se také například přestavba provozu v hlavní výrobní hale nebo investice do opravny podvozků, opravny trakčních motorů nebo elektroniky.
Nový vlastník i zakázka
Nové perspektivy se otevírají také další tradiční české strojírenské společnosti Kovosvit MAS. Ta v létě získala nového vlastníka a spolu s ním i stamilionovou zakázku. Společnost Industry Innovation vlastněná českým podnikatelem Michalem Strnadem prodala jihočeského výrobce obráběcích strojů ruskému investičnímu fondu Trust Union Fund vlastněnému skupinou významných ruských průmyslníků.
„Do Kovosvitu jsme vstoupili na podzim 2016, kdy byl v kritické situaci. Firmu se podařilo zachránit a stabilizovat, ale synergie v rámci skupiny nefungovaly podle původních představ. Proto jsme hledali více než rok investora, který by společnost koupil a měl předpoklady ji dál rozvíjet. I když přesnou cenu transakce nezveřejňujeme, mohu ale s uspokojením konstatovat, že je srovnatelná s počáteční investicí při mém majetkovém vstupu do Kovosvitu,“ uvedl k transakci Michal Strnad.
Úspěšný prodej byl výsledkem dlouhodobých jednání. „O prodeji Kovosvitu jsme vyjednávali několik měsíců a měli jsme více zájemců z Německa, Polska i Turecka. Nakonec jsme se rozhodli pro Trust Union Fund. Ten jsme vybrali nejen kvůli dohodnutým cenovým podmínkám, ale i kvůli tomu, že Kovosvitu pomůže znásobit tržby na východních trzích, kde má značka Kovosvit historicky výborné jméno,“ doplnil Daniel Kurucz, předseda představenstva Kovosvit MAS.
Obor se přitom podle něj dostal do útlumu ještě před vypuknutím koronavirové krize. „V roce 2019 došlo na trhu obráběcích strojů k postupnému ochlazení. Další zhoršení situace nastalo v souvislosti s pandemií koronaviru, kdy poklesla poptávka po obráběcích centrech zejména v západní Evropě. Nový vlastník má potenciál pomoci Kovosvitu znásobit tržby na trzích, kde dlouhodobě působí, udržet zaměstnanost v podniku, a dokonce vytvořit i nová pracovní místa,“ zmínil Daniel Kurucz.
Krize jako příležitost
Pro některé strojírenské firmy se stala současná pandemie dokonce novou příležitostí. Společnost Protector Gate například začala s produkcí speciálních vstupních bran, které mají zabránit kontaminaci interiérů virem. První prototyp brány Protector Gate vznikl letos v dubnu a byl instalován v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT, kde zároveň probíhaly potřebné zátěžové zkoušky. Brány určené ke vstupu do budov nemocnic, úřadů, škol, bank nebo obchodních center mají za úkol ochránit již dezinfikované vnitřní prostředí před kontaminací zvenčí. Bezkontaktně měří teplotu a ve třech krocích dezinfikují každého příchozího pomocí nanomlhoviny, která zároveň nepoškozuje žádný typ oblečení.
Brána dezinfikuje příchozí včetně podrážek bot a zároveň termokamerou měří teplotu s přesností na 0,2 °C. Jednotlivé kapičky dezinfekce jsou navíc tak malé, že na povrchu nezanechají žádnou vlhkost, zároveň ale účinně hubí veškeré nežádoucí mikroorganismy. „Naším cílem bylo navrhnout bránu tak, aby byla stoprocentně efektivní a zároveň co nejšetrnější. Využitím nanomlhoviny je spotřeba dezinfekčního přípravku oproti jiným způsobům dezinfekce celých osob minimální,“ vysvětluje Jaroslav Zvonař, jednatel společnosti Protector Gate. V současné době probíhá jejich výroba ve žďárské inženýrské společnosti DEL.
Vítěz globální změny?
Optimistický výhled mohou českému strojírenství přinést nejenom investice do modernizace výroby nebo nové zakázky, ale také vývoj na globálních trzích. I když okamžité důsledky koronavirové krize srazily české strojírenství dolů, dlouhodobě by podle analytiků mohlo ze současné situace těžit.
Pandemie covidu-19 totiž paralyzovala plynulost mezinárodního dodavatelského řetězce. Především Evropa byla ohrožena výpadkem produkce a dopravy z dodavatelských továren v Číně. Manažeři firem tak nyní řeší, jak tato rizika napříště eliminovat. I když se neočekává, že by Čína ztratila svou pozici globálního dodavatele, výrazné změny by koronavirová situace do mezinárodního obchodu mohla přinést.
„Následky pandemie by mohly spustit proces diverzifikace globálního dodavatelského řetězce. To je příležitost pro země střední a východní Evropy, které by v něm mohly zvýšit svůj podíl. Důležitou roli by podle nás v tomto měla hrát i Česká republika - nejen díky kvalifikované a stále relativně levné pracovní síle, dobré infrastruktuře, geografické blízkosti, ale i díky pokroku, který česká ekonomika udělala v oblasti automatizace a robotizace,“ řekl Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny Coface pro Českou republiku a Slovensko.
Již v minulosti podle něj země střední a východní Evropy zvyšovaly svůj podíl na zahraničním obchodě a více se začleňovaly do mezinárodních dodavatelských řetězců. Tento proces byl podpořen vstupem většiny zemí střední a východní Evropy do Evropské unie. Právě vzdělaná pracovní síla, geografická blízkost západní Evropy, nízké náklady na pracovní sílu, relativně dobrá infrastruktura a stabilní podnikatelské klima přitahovaly do těchto zemí investice.
Montážní linka Západu
V posledních letech se region stal „montážní linkou“ pro západoevropské společnosti. Region tak má dobrou pozici v přeskupování globálních řetězců po současné krizi zaviněné pandemií. Konkurovat nižšími mzdovými náklady ve srovnání se západní Evropou však podle odborníků nestačí. Důležité je klást důraz na automatizaci a robotizaci výroby v těchto zemích. Region střední a východní Evropy již nepochybně dosáhl v tomto směru pokroku při zvyšování své produktivity. Tento proces však teprve začíná a další investice jsou nezbytné.
„Další růst automatizace, digitalizace a robotizace je klíčový pro udržení konkurenceschopnosti a zvýšení produktivity.
Země střední a východní Evropy by mohly těžit nejen ze svého ekonomického pilíře -automobilového průmyslu. Jakmile jejich ekonomiky projdou šokem z koronaviru a cyklickými slabostmi, měly by být schopny přilákat přesun výroby ze zahraničí na svá území i do dalších průmyslových odvětví. Pro Českou republiku vidíme například potenciál v elektrotechnickém průmyslu, ve strojírenství, chemickém průmyslu a logistice,“ zdůraznil Ján Čarný.
V zavádění robotů udělaly země jako Česká republika či Slovensko už velký kus práce a jsou často i dále než zavedené ekonomiky. Například v automobilovém průmyslu na Slovensku používá deset procent společností roboty, což je mnohem vyšší podíl než čtyři procenta zaznamenaná v Německu. České společnosti v sektoru počítačů a elektroniky uvádějí stejný podíl využití robotů jako německé a francouzské firmy.
Vize a naděje
Renesanci podle odborníků čeká i automobilový průmysl, který byl pandemií covidu-19 rovněž těžce zasažen. Také toto odvětví však čelilo již před krizí řadě výzev: přizpůsobení se novým emisním normám, změnám v preferencích spotřebitelů a nutnosti nákladných investic. Ve střednědobém horizontu však budou, jakmile se toto odvětví zotaví z krize po pandemii, automobilové společnosti ve střední a východní Evropě těžit ze své konkurenceschopnosti, a to díky investicím uskutečněných v předchozích letech a pružnému přizpůsobení se strukturálním změnám v průmyslu. Toto oživení by se mělo rozšířit i do dalších odvětví navázaných na automobilový průmysl.
Pro Česko a další země střední Evropy - díky pokroku v digitalizaci a velkému fondu talentů v oblasti informačních a komunikačních technologií - existuje také významná příležitost v outsourcingu služeb pro nadnárodní korporace. Pokud by země střední a východní Evropy dále investovaly do digitalizace, mohl by se zvýšit přesun služeb v oblasti IT do České republiky, Maďarska, Polska, Slovenska, Slovinska a pobaltských států.
Region by se podle odborníků mohl rychle přizpůsobit globální poptávce, pokud by dodavatelské řetězce konkrétních odvětví byly ochotny zvýšit svůj podíl v ekonomice těchto zemí nebo nově vstoupit do regionu.
