Část výpadků příjmů způsobených koronavirovou pandemií některé evropské státy možná nahradí zdaněním příjmů velkých technologických firem jako jsou Facebook, Amazon nebo Google. Původní plán na koordinaci zavedení digitální daně ztroskotal na nesouhlasu Irska, Švédska nebo Lucemburska, kteří prosazují globální postup, nikoliv pouze evropský. Na daňových otázkách se státy EU musí dohodnout jednomyslně, jednotný evropský postup tak selhal.
Souhlasíte se zavedením sedmiprocentní digitální daně pro internetové giganty?
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se proto snaží o globální dohodu o koordinaci států při zavádění digitální daně. Kvůli koronaviru však OECD odhaduje, že se vyjednávání zkomplikují a dojde tak k posunutí data, kdy by mohla být dosažena dohoda. Celý proces by mohl být dotažen až v příštím roce. Individuální řešení se tak stává atraktivnější variantou pro řadu vlád.
Od toho je však odrazuje reakce amerického prezidenta Donalda Trumpa na francouzské schválení digitální daně. Trump v odvetě vyhrožoval Francii zavedením cla na luxusní vína nebo sýry. Nakonec se francouzský ministr financí Bruno Le Maire dohodl s prezidentem Trumpem na celosvětové koordinaci zavedení daně právě na půdě OECD. Na základě dohody s Američany platby za digitální daň francouzská vláda posunula na příští rok.
Konkrétními návrhy disponují i Rakousko nebo Velká Británie. Například španělská vláda schválila tříprocentní digitální daň, ale právě kvůli vyjednávání OECD na širší dohodě odložila její zavedení do prosince.
I v Česku se se zdaněním technologických firem ve vládním programovém prohlášení počítá. První návrhy sociální demokracie dokonce počítaly se sedmiprocentní daní, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) i opoziční strany ale preferují debatu ohledně nanejvýš pětiprocentní daně. Ministryně Schillerová by také raději počkala na výsledky jednání v OECD. Plány české vlády se tak liší od evropského trendu, kde se hranice zdanění většinou pohybuje kolem dvou až tří procent.
Digitální daň má přimět firmy s globální působností jako Google nebo AirBnb, aby odváděly vyšší daně přímo v zemích, kde peníze vydělají. Poměrně dobře současnou situaci ilustruje částka pouhých devíti milionů korun, kterou do českého státního rozpočtu dohromady odvedla dvojice Facebook a Google. Po zavedení sedmiprocentní daně by se podle ministerstva financí měly daňové odvody všech technologických obrů působících v Česku pohybovat kolem pěti miliard korun.
