Severní Korea je jednou z mála zemí světa, na jejíž
území nový koronavirus nepronikl. Alespoň tedy podle oficiálních údajů. Vládnoucí
komunistická strana totiž ustavičně tvrdí, že se nákaza KLDR vyhnula, a to
navzdory skutečnosti, že si ve všech třech sousedních státech – Jižní Koreji,
Číně i Rusku - vyžádala tisíce mrtvých.
Do jak velké míry je toto tvrzení pouhou propagandou, ví nejspíš jen sám Kim a jeho nejbližší spolupracovníci, minimálně na venek to však vypadá, jako by se ostatní země měly v tomto ohledu od Pchjongjangu lecčemu přiučit.
„Podařilo se nám zabránit invazi zhoubného viru a udrželi jsme stabilní protiepidemickou situaci, a to navzdory celosvětové zdravotní krizi, což je příklad zářného úspěchu,“ řekl šestatřicetiletý vůdce podle CNN tamní státní tiskové agentuře KCNA.
Jak americký zpravodajský web dále připomíná, život v zemi, respektive hlavním městě se podle jeho zdrojů již vrátil do normálu. Nebo alespoň do takového režimu, na který jsou Severokorejci zvyklí. Během června došlo k otevření obchodů, škol i opětovnému zahájení stavebních prací.
To vyvolalo u některých vysoce postavených činitelů dojem, že KLDR nad nebezpečným koronavirem již definitivně zvítězila. Sám Kim Čong-un se jim nicméně takové přesvědčení snaží vyvrátit. „Uspěchaná uvolnění protiepidemických opatření vyústí v nepředstavitelnou a nenapravitelnou krizi,“ dodal.
Kimův veřejný apel v rámci zasedání politbyra Korejské strany práce přichází po dalším několikatýdenním pobytu v ústraní. Když se takto novinářům během dubna vyhýbal naposledy, vyvolalo to po celém světě vážně pochybnosti o jeho zdraví, přičemž někteří jej už dokonce stihli rovnou pohřbít. Nejpravděpodobnějším vysvětlením jeho dlouhé absence z veřejného života však podle řady expertů byly právě obavy spjaté s epidemií koronaviru.
Opětovné vyostření vzájemných vztahů
Koronavirus nebyl nicméně jediným tématem, kvůli němuž se v uplynulých
týdnech o Severní Koreji mluvilo až nezvykle často. Vděčným soustem světových
médií byly rovněž diplomatické roztržky mezi KLDR a jejím jižním sousedem,
které vyústily až v navrácení severokorejských vojsk do demilitarizované
zóny a demolici styčného úřadu na společné hranici.
Komunistický režim své počínání obhajoval nepřátelskými snahami Soulu a jeho aktivistů, kteří na území Severní Koreje vypouštěli balóny s letáky, jejichž smyslem bylo hanobit současného vůdce a jeho styl vládnutí.
Kromě toho se ale KLDR také rozhodla zostřit vlastní rétoriku směrem ke Spojeným státům americkým, což si mnozí vysvětlují jako důsledek zklamání, jež pramení ze zkrachovalých rozhovorů mezi Washingtonem a Pchjongjangem ohledně jaderného odzbrojení korejského poloostrova výměnou za uvolnění přísných hospodářských sankcí drtících jeho ekonomiku.
Setkají se znovu Trump s Kimem?
Jak ovšem uvádí agentura Reuters, existuje určitá šance, že by obě země mohly na tato jednání v blízké budoucnosti opět navázat. Právě za tímto účelem totiž jihokorejský prezident Mun Če-in naplánoval se svými spolupracovníky na úterý 7. července schůzku, jíž by se měli účastnit i vysocí američtí funkcionáři a na níž by potenciálně mohl padnout i návrh na uspořádání dalšího, v pořadí už třetího oficiálního mítinku mezi šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem a vůdcem KLDR Kim Čong-unem.
Otázkou však je, zda se případně taková schůzka stihne uskutečnit ještě před listopadovými prezidentskými volbami v USA, neboť pozdější termín by vzhledem k nepředvídatelnosti jejich výsledku nedával v tuto chvíli příliš velký smysl.
Její uspořádání i v dřívějším termínu navíc komplikuje současný postoj samotné Severní Koreje, jejíž představitelé podle expertů z organizace 38 North tvrdí, že už nehodlají poskytovat Trumpovi další vděčné snímky, jak si třese rukou s Kimem, jen proto, aby je následně mohl využít v rámci své volební kampaně, aniž by za ně sám nabídl významné ústupky v oblasti zmíněných sankcí.
