Sazby pro českou a některé další měny se sblížily
Česká národní banka si ve své správné snaze podpořit ekonomiku nízkými úrokovými sazbami vyrobila zcela logicky jeden velký a nikoli vedlejší problém - koruna přestává být atraktivní jako měna ve funkci úspor. Dnes už lze dosáhnout obdobných a n ěkdy i lepších úrokových výnosů než na korunových účtech také při spoření v jiných všeobecně respektovaných měnách. Monetárním důsledkem by mohl být přesun poptávky k dolarům nebo britským librám, což by se mohlo projevit v poklesu kursu koruny. Každý domácí spořil by měl proto nyní vývoj úrokových sazeb pro korunu a další měny bedlivě sledovat a přizpůsobovat tomu skladbu svých vkladů.
Z tabulky, kterou pravidelně každý týden otiskujeme na vedlejší straně, je dlouhodobý pokles nominálních, to jest skutečně vyčíslených korunových sazeb při srovnání v čase, jasně patrný. Kupříkladu letos 10. února vyplácela Komerční banka za měsíční termínovaný vklad ve výši sto tisíc korun v přepočtu na rok úrok ve výši sedmi procent. Nyní to ale dělá jenom 3,8 procenta, což je skoro dvakrát méně. To ale ještě není celý příběh. Do úvahy je třeba brát zejména reálnou sazbu, kdy od nominálního úroku očištěného o patnáctiprocentní daň odečteme i nflaci.
V tomto případě ovšem záleží také na tom, jak výpočet reálné sazby konstruujeme. Můžeme postupovat tak, že od dané úrokové sazby odečteme patnáct procent (vždy třetí sloupec v pravidelné tabulce) a od tohoto čísla odpočteme meziroční inflaci ( čtvrtý sloupec). Anebo čistou roční úrokovou sazbu přepočteme na měsíc a od ní odečítáme měsíční změnu spotřebitelských cen (pátý sloupec). Při prvním postupu vycházel reálný výnos střádala s uvedeným vkladem v Komerční bance v únoru na 2,5 procenta ročně, zatímco nyní, při podstatně nižší inflaci, to jsou zhruba dvě procenta. Druhý postup ukáže, že v únoru střádal reálně ztrácel minus 0,3 procenta, zatímco teď ve skutečnosti získává 0,27 procenta.
Ať tak nebo tak, z uvedených čísel je zřejmé, že strkat koruny do banky se dnes moc nevyplácí. Jednou ze dvou možných cest, jak si svou výnosovou pozici u bankovního vkladu vylepšit, je hledat ústav, který ve srovnání s jiným bankami posk ytuje lepší podmínky. Tabulka na vedlejší stránce nám ukazuje, že by to mohla být kupříkladu Česká spořitelna, kde za 100 000 korun uložených na termínovaný měsíční účet dostaneme v ročním přepočtu v hrubém nominálním vyjádření úrok 4,5 procenta, což je o sedm desetin procentního bodu více než v Komerční bance. Další možností získat lepší pozici je zvýšit vklad. Konkrétně v České spořitelně bychom se dostali při úložce půl mi lionu korun až na 5,2 procenta.
Podívejme se teď ale, jak to vypadá v českých bankách s úrokovými sazbami některých cizích měn. Euro z tohoto hlediska moc zajímavé není. Když si klient uloží ve společné západoevropské měně částku odpovídající hodnotě jednoho až deseti t isíc dolarů na měsíční termínovaný účet, tak kupříkladu v Komerční bance získá podle údajů z minulého týdne roční úrok 1,85 procenta. Pokud ale stejnou částku ve stejné bance uloží na měsíční termínovaný účet v dolarech, dostane úrok 4,1 procenta, což už přesahuje výnos z obdobného korunového účtu. Ještě o trochu lepší pozici získá v Komerční bance v případě norské koruny (4,29 procenta) a vůbec největší úrok se nabízí za slovenskou korunu (6,14 proce nta).
V jiných bankách se ale můžeme setkat s podstatně odlišnými sazbami. Vždy je nutné, a to platí pro osobní finance a veškeré investice obecně, ptát se a porovnávat několik různých nabídek. Například v Českosl ovenské obchodní bance úročí zmíněný devizový vklad v případě eur sazbou 1,4 procenta, pro dolary platí 2,7 procenta, pro norské koruny 2,7 procenta a pro slovenskou měnu je to osm procent. Jak už jsme ale upozorňovali, ve hře je rovněž inflace. Ta nyní činí pro eurozónu v Evropské unii (údaje za září) 1,2 procenta, ve Spojených státech to je 2,6 procenta, v Norsku 1,8 pro centa a na Slovensku 14,7 procenta. Je jasné, že po odpočtu patnáctiprocentní daně a růstu spotřebitelských cen má z uvedených měn smysl spořit pouze v norských korunách a dolarech.
Dobrá je ale rovněž britská libra. Na měsíčním termínovaném účtu odpovídajícím sto tisícům korun získáte v této měně v Komerční bance podle údajů z minulého týdne úrok 4,03 procenta a v Československé obchodní bance 2,4 procenta. Meziroční inflace byla v září ve Spojeném království na 1,2 procenta.
Měsíční termínovaný vklad v bance z dnešního pohledu žádnou investicí není. Je to pouze rozumné krátkodobé uložení části disponibilních peněz. Proti nízkému korunovému a jen o trochu lepšímu, třeba dolarovému úroku však stojí skutečn ost, že z takového účtu můžeme v jasně stanoveném termínu peníze snadno vyzvednou, a buď je utratit, anebo je použít pro lepší investiční příležitost, jako jsou třeba otevřené podílové fondy.
