Na otázku, které projekty jsou jeho nejoblíbenější, odpovídá prezident švédské společnosti Skanska s úsměvem, že ty nejziskovější. Stuart E. Graham (59) v sobě Američana nezapře. Mezi díla, na která je nejvíce pyšný, řadí také halu v pražských Vysočanech. „Sazka Arenu jsme postavili neuvěřitelně rychle, byla to úctyhodná práce. Celá stavba trvala sedmnáct měsíců, v jiných zemích to bývají dva roky. Výjimečný inženýrský úspěch pro nás znamenal öresundský most mezi Dánskem a Švédskem. Nejspíš ho znáte z fotografií,“ říká Graham, který řídí jeden z největších stavebních koncernů na světě od roku 2002.
EURO: Příští rok budou v České republice volby. Má politika vliv na činnost stavební firmy?
GRAHAM: Obecně lze říci, že politické změny v zemi zpomalují financování některých veřejných projektů.
EURO: Ptám se, protože vláda už několik let připravuje zapojení soukromého sektoru do veřejných projektů formou PPP (Public Private Partnership), se kterými máte zkušenosti… Je tu řada příležitostí, ale stále chybí legislativa.
GRAHAM: To je problém, ale nejen váš. V řadě zemí chybí pravidla potřebná pro formu PPP ve stavebnictví, která se označuje jako BOT (Build, Operate, Transfer). Je to nový koncept, chce to čas. Stejná je situace i ve Spojených státech amerických, kde také chybí pravidla a zákony, takže ani tam zatím neběží mnoho projektů.
EURO: Proč si myslíte, že se zatím nepodařilo v Česku připravit žádný BOT projekt?
GRAHAM: Konkrétní česká specifika neznám. Právě řešíme problémy v Polsku, kde budeme stavět dálnici A1. Jak jsem již zmínil, BOT je relativně nový pojem ve většině zemí a prvotní projekty to měly skutečně těžké všude.
EURO: Setkal jste se s nějakým českým politikem?
GRAHAM: Během těch let jsem si s několika z nich potřásl rukou, ale na osobní setkání nedošlo. Politici jsou skoro všude stejní.
EURO: Máte pro naši vládu konkrétní doporučení?
GRAHAM: Je nezbytné, aby vláda nebo obecně zadavatel měl jasná, průhledná pravidla pro veřejnou soutěž a byl schopen zhodnotit výsledky v relativně krátké době. Často se stává, že se výběrové řízení táhne roky. Možná proto, že vláda nemá profesionály, kteří by na těchto modelech pracovali. Například v Británii mají již řadu let zavedený ustálený systém. Každý rok stát uskuteční několik projektů: nemocnice, školy, věznice. Ale nikoliv dálnice. Vláda poskytuje platby za rekonstrukce, služby nebo správu zařízení, zatím nezavedla koncesní poplatky z příjmu z mýtného.
EURO: Pamatujete si, který PPP projekt byl váš první?
GRAHAM: V roce 1999 jsme postavili menší dálnici ve Finsku. A právě jsme tam vyhráli další soutěž. Do tendru jsme se přihlásili v dubnu, vybrali nás nyní v červnu a řízení skončí v srpnu, takže celý tendr nepotrvá ani půl roku. Dálnice A1 v Polsku se začala řešit v roce 1997 a ještě není celý proces uzavřený.
EURO: Skanska chtěla vstoupit na trh v Africe, ale vzhledem k vysoké míře korupce se stáhla. V Česku je korupce do jisté míry také. Vnímáte to jako problém?
GRAHAM: Korupce více či méně existuje všude.
EURO: I ve Švédsku?
GRAHAM: Jsem stoprocentně přesvědčen o tom, že i ve Švédsku. Všude, kde se dělá byznys, se najdou lidé, kteří ho budou dělat po svém. Pochopitelně někde je to vážnější, ale Skanska má pro podnikání etický kodex, který odráží nejen zákonná nařízení, ale i naše vlastní pravidla. A v Česku podnikáme úplně stejně jako ve Švédsku. V souladu se zákonem. Dobře, možná si necháme některé příležitosti ujít. Už se nám to stalo kvůli obchodním praktikám klientů.
EURO: Hodláte se výrazněji zaměřit na rozvíjející se trhy v Číně, v Indii nebo Rusku? V Indii prý není možné získat zakázku, aniž byste darovali vládnímu úředníkovi auto nebo dvě.
GRAHAM: Z Indie jsme odešli. Obchod v Číně jsme prodali.
EURO: Jak je na tom vaše divize v Rusku?
GRAHAM: V Rusku stavíme domy, rezidence pro menší západní firmy, především z USA. Takže ani tam se nás korupce nedotýká. Výrazněji se v Rusku zatím neangažujeme.
EURO: S českou skupinou Skanska jste spokojen?
GRAHAM: Firma se neuvěřitelně rozrostla od doby, kdy jsme před několika lety převzali IPS. Rostou tržby, zisk i návratnost kapitálu. Skanska v Česku netrpěla klasickým syndromem firem, které když rostou, míra jejich zisku klesá. Jsme velmi spokojeni s výkonem podniku a s jeho managementem. Ostatně ředitel Skanska CZ Zdeněk Burda se stal manažerem roku.
EURO: Skanska prý nejvíce vydělává v USA a na druhém místě je česká divize.
GRAHAM: Máme čtyři odvětví: stavební dodávky, rezidenční development, komerční development a BOT. Sledujeme pořadí v jednotlivých odvětvích. V roce 2004 byla nejúspěšnější stavební divize ve Švédsku, Skanska CZ byla druhá. V rezidenčním developmentu si také nejlépe vedli Švédové, i když Češi mají v těchto projektech nejlepší návratnost kapitálu. V komerčním odvětví je opět na prvním místě Švédsko.
