Gandalovičův plán naráží na odpor týmu českého eurokomisaře
Stamiliardy korun z evropské pokladny pro rozpočtové období 2007-2013 jsou k dispozici, ale Praha si s Bruselem ještě vyjasňuje důležité otázky: Potřebují Češi více peněz na silnice, nebo spíše na vzdělávání zaměstnanců, přeškolování nezaměstnaných a posilování efektivity veřejné správy. A v jakém stadiu rozvoje se vlastně Česko jako nová a relativně chudší členská země Evropské unie nachází? Jde o stát stále zaostávající za západní Evropou, který musí především budovat infrastrukturu? Nebo by se Češi měli více věnovat rozvoji pracovních sil?
Ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič, který čerpání peněz z fondů EU koordinuje, předložil Evropské komisi návrh, jenž preferuje silnice. Na dopravní infrastrukturu chce dát více, než plánovala vláda Jiřího Paroubka. Tyto miliardy navíc by měly do značné míry investovat kraje. To však také znamená, že je nutné na druhé straně snížit příspěvky z Evropského sociálního fondu, tedy právě podporu rozvoje lidských zdrojů a různých forem vzdělávání. Podíl sociálního fondu na celkovém čerpání má klesnout ze sedmnácti na čtrnáct procent.
Eurokomisařka pro regionální politiku Danuta Hübnerová neměla námitek a uvedla, že rozdělení evropských peněz je věcí každého členského státu. Nyní se objevila nová překážka. Výhrady má tým eurokomisaře Vladimíra Špidly, který je zodpovědný za zaměstnanost a sociální politiku. Gandalovič již dříve odhadoval, že ho s Bruselem čekají složitá jednání (EURO 40/2006). Evropská komise každopádně musí příslušné operační programy schválit.
Příliš chudí?
Gandalovič hodlá prosazovat svůj postoj, podle něhož je nyní klíčové budování infrastruktury, společně s ostatními zeměmi visegrádské skupiny. Ministr argumentuje, že také v jiných nových členských státech se zmiňovaný podíl Evropského sociálního fondu na celkovém čerpání pohybuje kolem čtrnácti procent, nebo je dokonce nižší.
Za Špidlův tým s Gandalovičem zástupce šéfa komisařova kabinetu Stéphane Ouaki. Ten v rozhovoru pro týdeník EURO odmítl současná jednání komentovat, ale přesto dal jasně najevo, jaké mohou být postoje uvnitř Evropské komise. Ouaki nezpochybňuje nutnost investovat do dopravní sítě, ale zdůrazňuje, že už původní český návrh tuto potřebu odrážel. Připomíná, že Česko čerpá také peníze z fondu soudržnosti, z něhož je možné financovat velké projekty v oblasti infrastruktury. „Nelze preferovat jedno na úkor druhého,“ uvádí Ouaki. Česko by mělo zajistit lepší přístup k různým formám školení a celoživotního vzdělávání, zlepšit by se měla také „administrativní kapacita“, což v bruselském jazyku znamená modernizaci veřejné správy.
Všeobecně se předpokládá, že nedostatek kvalitních silnic v minulosti odradil některé zahraniční investory, kteří by jinak investovali v hůře přístupných oblastech Česka. Typickým příkladem je Moravskoslezský kraj. Jisté je ovšem i to, že investory dříve často do země přitahovala levná pracovní síla, zatímco v budoucnu bude Česko muset lákat na prvním místě kvalitními pracovníky.
Test šikovnosti.
Petr Gandalovič vyzývá k realismu. Česko není schopné peníze z Evropského sociálního fondu absorbovat ani dnes. Jejich objem se má přitom proti současnému období 2004-2006 přibližně ztrojnásobit. Obava, že tyto finance nebude možné smysluplně vyčerpat, je pochopitelně velmi silným argumentem české vlády. Proti tomu zástupci ministerstva práce a sociálních věcí uvádějí, že Česko nemá problém s realizací projektů v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Čerpání evropských peněz nabírá zpoždění kvůli pomalému proplácení faktur. A to by se mělo do budoucna zlepšit. Třeba díky modernizaci veřejné správy.
Ministr Gandalovič dále upozorňuje, že nikdy nechtěl omezovat peníze na operační program vzdělávání, který bude mít pod patronací ministerstvo školství. Škrtat se má v operačním programu lidské zdroje, jenž zastřešuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Oba programy by měly získat po sedmi procentech z celkové částky, ačkoliv původně se pro ministerstvo práce počítalo s deseti. Resort, který nyní řídí Petr Nečas, má ale ve větší míře převzít některé klíčové priority včetně firemního vzdělávání a vzdělávání ve veřejné správě. Objevil se i jiný návrh, podle něhož by ministerstvo práce získalo přece jen více finančních prostředků. Definitivně ovšem může rozhodnout až vláda, uvádí Gandalovič.
A co lze očekávat od Bruselu? Rozdíl mezi postoji Danuty Hübnerové a Vladimíra Špidly je pochopitelný, protože komisařka z logiky věci podporuje spíše regiony, zatímco český zástupce je zodpovědný za trh práce. Čeští vyjednavači se bezpochyby pokusí těchto rozdílů využít, a čeká je tedy test diplomatické šikovnosti.
