PRAHA (tos) - Soubor změn ve stavebním spoření, které inicioval svým výrokem o kartelové dohodě na konci léta Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), zřejmě nebude tak rozsáhlý, jak se původně mohlo zdát. Ministerstvo financí již potichu ustoupilo od svého úmyslu umožnit stavebním spořitelnám poskytování spotřebitelské půjčky. Tento záměr, který by stavební spořitelny pustil do lukrativního segmentu, se sice líbil šéfům finančních skupin, jež stavební spořitelny v tuzemsku vlastní (viz rozhovor se šéfem ČSOB Pavlem Kavánkem v týdeníku EURO 41/2004), zcela jej ale odmítli ředitelé samotných stavebních spořitelen. „Mrzí mne, že se tento návrh v tuto chvíli zřejmě nepodaří prosadit. Věřím však, že stavební spořitelny časem samy přijdou s podobnými návrhy na to, jak vydělávat jinak než na poplatcích,“ uvedl pro týdeník EURO náměstek ministra financí Tomáš Prouza, do jehož kompetencí stavební spoření spadá.
Nejisté je i prosazení požadavku ÚOHS na umožnění přestupů mezi stavebními spořitelnami v průběhu spořicího cyklu bez ztráty státního příspěvku. Ministerstvo financí údajně zjistilo, že sice může ze zákona možnost této migrace prosadit, stavební spořitelny však mají dostatek nástrojů na to, jak ji klientům znepříjemnit natolik, že pro ně bude přestup nevýhodný.
Shoda ministerstva a spořitelen zatím panuje v jediném: v ochotě podřídit se přísnější regulaci poplatků. Ty by v budoucnu měly být garantovány během celého spořicího cyklu, spořitelny by je, stejně jako úročení a další parametry smlouvy, nesměly svévolně měnit. Jakým byznysem ale hodlají v budoucnu kompenzovat pokles výnosů z poplatků, zůstává nezodpovězenou otázkou.
