věda a technika
Třicet měsíců je Česká republika plnoprávným členem Evropské kosmické agentury (ESA) a jen během té doby se čeští experti zapojili do 29 projektů kosmického průmyslu a výzkumu. Ten slibuje neuvěřitelnou návratnost, pokud se jeho výrobky podaří dostat na běžný trh, jak se to dříve stalo například s teflonem. Tuhle šanci Česko získává v podstatě za drobné – ročně platíme členské příspěvky přibližně 9,5 milionu eur, čtvrtmiliarda v přepočtu přitom představuje jen dvě setiny výdajů českého rozpočtu.
„Do projektů ESA se u nás zapojilo 26 pracovišť, přitom patnáct z nich je ze soukromé sféry. Myslím, že jsme úspěšně překonali prvotní náraz konkurence s ostatními, zkušenějšími členskými zeměmi. Trend je nastaven slibně,“ říká Jan Kolář, předseda České kosmické kanceláře, která poskytuje informace o činnosti ESA a pomáhá s projekty pro výběrová řízení.
Asi nejznámějším projektem, jehož se Česko účastní, je mise SWARM, jejíž tři družice mají měřit geomagnetické pole Země. Výzkumný a zkušební letecký ústav pro projekt celkem za 90 milionů eur vyrábí takzvané mikroakcelerometry, které budou zaznamenávat i nepatrná zrychlení, a pomohou tak s přesným měřením dráhy družic.
Na mezinárodní vesmírnou stanici se v roce 2015 podívá další zařízení z českých rukou, které umožní přenos přesného času mezí Zemí a ISS v projektu extrémně přesných atomových hodin ACES. Zařízení funguje s neuvěřitelnou přesností deset na třináctou vteřiny, které se dosahuje s pomocí laserových pulzů.
„Ta zařízení se vyrábějí na více místech ve světě, ale naše je unikátní tím, že odolá opravdu nehostinným podmínkám ve vesmíru. Po úspěšných testech musel ostatně zůstat ve Spojených státech, protože byl ozářen tak, že jeho další převoz by byl nebezpečný,“ přiblížil s úsměvem Ivan Procházka z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské na ČVUT.
Přístroj by se měl podívat i na misi k měsícům Jupiteru, kterou americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) plánuje na roky 2019 až 2029, a kromě měření času pomůže s navigací v kosmu i komunikací. Procházka je vedoucím a koordinátorem celého projektu European Laser Timing (ELT) a průkopníkem měření metodou přenosu času s pomocí laserových pulzů. Zařízení, které na ČVUT vyvinuli, se už používá na třech čínských družicích Compass, americko-francouzské družici Jason-2 a pro vlastní navigační systém ho chtějí i Rusové. České optické detektory jsou rozmístěny v časových ústřednách pro kosmické projekty na všech kontinentech kromě Antarktidy. (yak)
ČLÁNKY DO MAILU