Jak během dlouhých kosmických letů u astronautů vyzrát na pocit osamění a izolace? NASA má plán. K jeho testování chce využít Buzze Aldrina.
S virtuální realitou se letos nešetří. Společnosti jako Sony, Oculus Rift či HTC uvádí tento podzim na trh své první produkty určené pro konzumní a masové domácí využití. Jeden ze zakladatelů počítačové společnosti ATARI Nolan Bushnell zase před několika dny představil chystaný produkt Modal VR. Rád by pro něj našel využití ve velkých zábavních centrech, arkádových hernách ale například i pro prezentaci realitních kanceláří, architektonických vizualizací či muzejních expozic.
Jak vyplývá z aktuálních plánů americké vesmírné agentury NASA, dalším z možných využití VR technologie by mohla být i nadcházející mise na Mars. Zní to možná až moc futuristicky, nicméně kosmonautům by na něm mohla sloužit v roli jakéhosi holografického společníka.
Všichni chtějí na Mars
O dobytí Marsu hovoří poslední dobou nejen technologický vizionář a „pohádkář“ Elon Musk, ale i výkonný ředitel Boeingu Dennis Muilenburg či dosluhující americký prezident Barack Obama. Poslední ze jmenovaných věří, že termín, kdy se noha člověka poprvé dotkne Rudé planety, by měl být kolem roku 2030. S termínem zhruba v polovině třicátých let počítá i NASA.
Let k Marsu bude podle všeho nejdelší let lidské posádky v historii, podle rychlosti by měl kosmonautům zabrat něco mezi 150 až 300 dny. Tak dlouhý pobyt ve vesmíru však má i své strašáky bez (zatím) uspokojivého řešení. Prvním z nich je kosmická radiace, která je při dlouhých letech pro astronauty minimálně vysoce nezdravá, druhým pak ponorková nemoc či pocit izolace plynoucí z měsíce trvajícího pobytu v omezeném kolektivu. Ačkoliv Musk slibuje, že bude lidi na Mars dostávat po stovkách, střízlivější odhady NASA a Boeingu hovoří o 4-6 členné posádce.
O chystané cestě na Mars čtěte více:
Modul Schiaparelli přistál na Marsu s problémy. Neví se, zda byl úspěšný
Na Marsu budeme první, tvrdí šéf Boeingu
SpaceX vyvíjí obří vesmírnou raketu pro kolonizaci Marsu
A právě v případě posledně zmiňovaného problému by do hry mohla vstoupit virtuální realita. Nejen, že by mohla astronauty zabavit, ale dokonce i zprostředkovávat komunikaci se Zemí v lidštějším a emocionálně hřejivějším měřítku. „Že lidé na dlouhé odloučení a samotu nereagují z psychologického hlediska dobře, víme již delší dobu,“ říká Peggy Wuová, výzkumnice agentury SIFTm, která se na vesmírných výzkumech probíhajících na Havaji podílí. Virtuální realita podle ní může smysly astronautů výrazně ovlivnit, a navodit tak dojem, že jsou víc propojeni se Zemí.
Buzz Aldrin zabaví i poradí
Prvním, se kterým se NASA rozhodla projekt vyzkoušet, je legendární astronaut Buzz Aldrin (přesněji řečeno jeho virtuální alter ego). Pro NASA jej na své VR platformě v rámci projektu Messages to Mars vyvíjí americká společnost 8i. Ostrý star by měl Aldrin zaznamenat začátkem příštího roku, kdy ho NASA začlení do testovacích misí na Mars. Sekundovat mu bude alter ego hudebníka Reggieho Wattse, který kromě beatboxu (jímž je proslulý) testovacím subjektům NASA přihodí k dobru i pár bodrých vtipů.
Podle Linc Gaskingové, spoluzakladatelky a výkonné ředitelky 8i, bude taková forma komunikace v budoucnu ve vesmíru realitou. Lidé budou mít díky této technologii pocit, že se se svými virtuálními rádci nachází v jedné místnosti,“ uvedla. Podle Aldrina bude virtuální realita při letu na Mars hrát v komunikaci zásadní roli. „Jsem poctěn tím, že mohu posloužit statečným mužům a ženám, kteří se v budoucnu zapíší do historie tak, jak to ještě nikdo neudělal,“ sdělil šestaosmdesátiletý Aldrin v tiskovém prohlášení.
Buzz Aldrin |
---|
Buzz Aldrin je bývalý letec US Air Force a astronaut. Proslavil se tím, že se v roce 1969 zúčastnil mise lunárního modulu Apollo 11 a po boku Neila Armstronga se stal druhým člověkem, který historicky stanul na povrchu Měsíce. V současnosti působí v Národní vesmírné společnosti a je majitelem společnosti Starcraft Enterprises. |