Kosovský parlament dnes velkou většinou schválil transformaci Kosovských bezpečnostních sil (KSF) na pravidelnou armádu. Srbsko, od něhož se Kosovo před deseti lety odtrhlo, už dříve varovalo, že tento krok ohrozí mír v regionu. Zákonodárci z řad etnických Srbů dnešní hlasování bojkotovali. NATO vyzvalo Bělehrad i Prištinu, aby zabránily dalšímu stupňování napětí.
Pro návrhy trojice zákonů týkajících se přeměny Kosovských bezpečnostních sil, které mají 4000 příslušníků, na pravidelnou armádu hlasovalo podle agentury AP 107 ze 120 poslanců. Předseda parlamentu Kadri Veseli hlasování označil za začátek nové epochy pro Kosovo. Nová armáda bude mít lehkou výzbroj, výhledově má mít 5000 vojáků v aktivní službě a 3000 rezervistů. Vznikne ministerstvo obrany.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes řekl, že „transformace Kosovských bezpečnostních sil je v principu věcí, o níž může rozhodovat Kosovo, ale dali jsme jasně najevo, že byla nevhodně načasovaná“. Aliance podle Stoltenberga podporuje KSF v jejich současné podobě, ale po transformaci bude muset úroveň spolupráce s nimi přehodnotit.
Bělehrad se obává, že cílem transformace KSF je etnicky vyčistit sever Kosova, kde mají převahu etničtí Srbové. Vláda v Prištině taková tvrzení zásadně odmítá. „Kosovská armáda nikdy proti nim (Srbům) nasazena nebude,“ tvrdí kosovský premiér Ramush Haradinaj. Novou armádu označil za „partnera“ srbských ozbrojených sil. Ty čítají 28 tisíc vojáků.
Evropané s postupem času získali řadu občanských práv a svobod. Ale požadovat změnu hranic s přihlédnutím k národní příslušnosti? Prý už příliš velká provokace. Čtěte více v eseji:
Poslední občanská nesvoboda
Na znamení protestu kosovští Srbové vyvěsili v oknech a na balkonech srbské vlajky. Srbská premiérka Ana Brnabičová uvedla, že její země „se bude snažit dále jít cestou míru a stability, cestou k prosperitě“. Dodala ale, že dnešek „není dnem, který bude přínosem pro spolupráci a stabilitu v regionu“. Srbský prezident Aleksandar Vučić informoval, že během příštích tří dnů navštíví srbské jednotky působící při hranici s Kosovem.
Premiérka Brnabičová začátkem prosince naznačila, že jednou z možných odpovědí Bělehradu na vznik pravidelné kosovské armády by mohla být vojenská intervence. Nicméně odborníci na Balkán, které oslovila agentura Reuters, tvrdí, že jakýkoliv zásah ze strany srbské armády je vysoce nepravděpodobný vzhledem ke snaze Bělehradu vstoupit do EU. Poznámky Brnabičové tak lze podle nich chápat jako úlitbu srbským nacionalistům.
Mezinárodní síly KFOR ve čtvrtek preventivně rozmístily své jednotky u kosovsko-srbské hranice.
Bělehrad ztratil faktickou kontrolu nad Kosovem v roce 1999, když nálety NATO ukončily krvavý konflikt v tomto regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly. Kosovští Albánci pak v roce 2008 vyhlásili nezávislost bývalé jihosrbské autonomní oblasti. V Kosovu zůstalo kolem 120.000 obyvatel srbské národnosti.
Dále čtěte:
