Informační memorandum už putuje po světě
Zhruba týden před zahájením výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze, pátek 15. září, vybrali čeští privatizátoři jako datum pro rozeslání informačního memoranda pro zájemce o Komerční banku (KB). Je tudíž možné, že někteří potenciální kupci majoritního státního podílu v této peněžní instituci již mají dokument v rukou. O jeho rozeslání rozhodl řídící výbor pro privatizaci bank 11. září. Informační memorandum nebude obsahovat přesné údaje o objemu státních garancí, ale pouze vymezení principu záruk, které bude vláda ochotna poskytnout. Pravděpodobně půjde o to, aby je stát poskytl na úvěry za zhruba třicet miliard korun. Samotný management banky již podnikl další kroky na zprůhlednění portfolia KB. Peněžní ústav totiž minulý týden zvýšil odhad tvorby opravných položek k úvěrovému portfoliu o dvě miliardy na 9,6 miliardy korun. Přikročil k tomu na základě překlasifikace úvěrů, tedy jejich přesunutí do horší třídy, v nominální hodnotě 27 miliard korun. Údaje k letošnímu 30. červnu dokladují, že Komerční banka poskytla po–dle vlastní klasifikace standardní a sledované úvěry v celkovém objemu 125 miliard korun a úvěry pod zvláštní kontrolou v objemu 25 miliard korun. K nim má podle stejných údajů vytvořeny opravné položky ve výši zhruba pěti miliard korun plus všeobecné rezervy na úvěry ve výši 9,6 miliardy korun. Horší standard. Přecenění, které banka provedla, se týká celého portfolia úvěrů. Objem těch, jež budou pod zvláštní kontrolou, by měl koncem roku podle prohlášení Tomáše Spurného, člena představenstva KB, stoupnout zhruba na padesát miliard korun. Ty by měla banka krýt vlastními rezervami ze čtyřiceti procent. Představenstvo totiž mění metody klasifikace úvěrů. Změny jsou zaváděny právě nyní a budou podle prohlášení banky plně realizovány do konce letošního roku. Jejich cílem je posílit oblast řízení úvěrového rizika. Kromě vytvoření specifických opravných položek vedení banky očekává potřebu vytvoření všeobecné rezervy v rozpětí tří až čtyř procent celkového objemu standardních klientských úvěrů, a to kvůli absorpci potenciálních ztrát souvisejících s expozicí KB vůči velkým klientům banky z oblasti průmyslu. To je dalších zhruba pět miliard korun na rezervách. „Představenstvo považuje za předčasné vyjadřovat se k dopadu této revize tvorby opravných položek na konečné hospodářské výsledky za celý rok, uvádí se v tiskové zprávě. Podle pololetních čísel skončila banka ve ztrátě 632 milionů korun. Na otázku o tom, zda vyšší tvorba rezerv ovlivní výši celoroční očekávané ztráty banky, odpověděl generální ředitel Komerční banky Radovan Vávra v rozhovoru s týdeníkem EURO jednoznačně. Bude rozhodně v řádu miliard korun. Jelikož současně vyloučil, že by zevnitř banky přišly další impulsy pro růst ztráty, bude se zřejmě za celý rok pohybovat kolem tří miliard korun. Původně totiž banka ohlásila, že čeká miliardovou ztrátu, navýšení potřeby tvorby rezerv ji tedy zvýší na tři. Ačkoliv někteří analytici spekulují o tom, zda případné udělení státních garancí na některé úvěry neovlivní výši zisku KB, Vávra takový vliv jednoznačně odmítl. Stát již Komerční banku očistil celkem od úvěrů v nominální hodnotě 83 miliard korun, za něž zaplatil zhruba padesát miliard korun. Současně prostřednictvím FNM navýšil její základní jmění o téměř sedm miliard korun. Podnikatelská volba. Vláda už rozhodně nebude bance pomáhat odkupováním úvěrů. To není třeba, teď KB nemá potíže s kapitálovou přiměřeností. Případné vydání garancí by ale mohlo zvýšit prodejní cenu. „Pokud by investor kupoval za dvojnásobek účetní hodnoty, potom za korunu vloženou do banky stoupne cena o dvě koruny. A jestliže prodáváme šedesát procent, potom se to vyplatí, připomíná šéf výkonného výboru FNM Jiří Havel. Zároveň ale připouští, že závislost ceny na státních garancích nemusí být lineární. Státní garance totiž především sníží rizika případného investora, a právě tento fakt bude třeba pro většího zájemce o privatizovaný balík akcií méně důležitý než pro zájemce malého (EURO 37/2000). Skutečnost dává Havlovi za pravdu. Stačí připomenout problémy Erste s ratingem po podepsání smlouvy o vstupu do České spořitelny. Paradoxní je skutečnost, že ani státní garance nemusí v takovém případě pomoci absolutně, ale jen částečně. Mnozí potenciální investoři mají vyšší rating než Česká republika, jejíž instituce záruky vydá. Je tudíž logické, že nyní FNM bude spíše informovat investory o tom, co je vůbec možné. Konkrétní výše případné pomoci bude nakonec v podstatě podnikatelským rozhodnutím, které může upravit výslednou cenu. Lze očekávat, že přijde po vydání short listu a na rozdíl od privatizace České spořitelny tentokrát snad nebudou investoři sami říkat, co by od státu chtěli. Nedávejte to za nic. Vydávání garancí na vybrané úvěry nikdo principiálně nezpochybňuje. Objevují se však názory varující před bianco zárukami, bez podmínek pro banku, respektive jejího majitele. Někteří bankéři jsou přesvědčeni, že lze prokázat, zda peněžní ústav vyvinul maximální úsilí k dohodě s dlužníkem, případně jiné formě dosažení návratnosti z úvěru. Touto snahou by pak mělo být podmíněno uplatnění záruk tak, aby k němu docházelo jen tam, kde už se skutečně nedá nic dělat. Nejde přitom jen o potřebu minimalizovat náklady státu na privatizaci Komerční banky, ale i o minimalizaci přechodu pohledávek za soukromými subjekty do státních rukou – do přehlcené Konsolidační banky. Tento stále výraznější proces „zestátňování dluhů totiž může výrazně zpomalit restrukturalizaci ekonomiky.
